Praha - Koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) podle některých odborníků na komunikaci podcenila informování veřejnosti o současném konfliktu na Blízkém východě a návratu českých občanů do vlasti. Informování podle nich bylo často zmatečné, nejednoznačné a nekoordinované. I když je nynější situace i vzhledem k repatriacím několika tisíc lidí z ohrožených zemí mimořádně složitá, představitelé státu musejí být připraveni na krizovou komunikaci, míní experti oslovení ČTK. Členové vlády výtky odborníků i opozičních politiků o nezvládnuté komunikaci opakovaně odmítli.
Denisa Hejlová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy považuje současnou situaci především za případ krizové, nikoli běžné strategické komunikace. Měl podle ní fungovat nadresortní krizový tým, například při ministerstvu vnitra, řekla ČTK. Vládě se podle ní nepodařilo posílit důvěru v cestovatelský systém dobrovolné registrace Drozd, který ministerstvo zahraničí v minulosti aktivně propagovalo. Poukázala také na nedostatky při organizaci informačních linek či komunikaci v digitálním prostoru. Upozornila současně, že situace je mimořádně komplikovaná a logisticky obtížná, zejména pokud jde o evakuaci lidí z regionu.
Nová vláda krátce po svém nástupu zrušila odbor strategické komunikace na úřadu vlády. Babiš tehdy řekl, že není potřeba. Historička Marie Koldinská, která s odborem strategické komunikace spolupracovala, označila postup Babišovy vlády za selhání krizové komunikace. Veřejnost i Češi uvázlí v zahraničí podle ní dostávali protichůdné informace a jednotliví představitelé vlády si vzájemně odporovali.
"V krizové situaci by měly být zveřejňovány pouze ověřené, jasně strukturované a srozumitelné informace. Stát by měl dát občanům najevo, že situaci nepodceňuje a že je schopen se o ně postarat. Za legitimní považuji i přiznání, že některé údaje zatím nejsou k dispozici, pokud je jasně sděleno, kdy budou doplněny," uvedla Koldinská.
Také bývalý šéf vládního odboru strategické komunikace Oldřich Brůža mluví o komunikačním fiasku. Podle něj cílové skupiny nedostávají jasné informace a vláda nereagovala dostatečně rychle. Krizová komunikace má podle něj začít okamžitě, bez ohledu na víkend, a ještě před zasednutím krizového štábu by měl analytický tým vyhodnotit, z čeho mají občané obavy a jaké informace potřebují, uvedl.
Ke zřízení oddělení strategické komunikace při úřadu vlády vedla zkušenost s chaotickou komunikací za pandemie covidu-19 za předchozího Babišova kabinetu v roce 2021, připomněla Koldinská. Odbor měl na starosti posilování odolnosti společnosti, budování důvěry mezi státem a občany či ochranu veřejného prostoru před manipulací. Měl zvládat právě situace, kdy se strategická komunikace překlápí do komunikace krizové, například při povodních či epidemiích. Současný stav však podle Koldinské vykazuje znaky informačního chaosu.
Expert na krizovou komunikaci Ondřej Tyleček v Hospodářských novinách uvedl, že vláda podcenila pravidla pro předávání informací lidem, kteří se cítí být v ohrožení. "V prvních hodinách krize musí stát říct tři věci: kdo mluví za vládu, co je potvrzené a kde najdou občané instrukce. Nic z toho česká vláda včas nedodala," míní. Namísto toho podle něj ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v sobotu večer oznámil, že evakuační lety nebudou, zatímco Babiš je druhý den ráno začal organizovat a každý člen vlády komunikoval po svém. "Problém nebyl technický, ale koordinační: vláda přenechala informační prostor chaosu, který si způsobila sama," dodal expert.
Podle odborníka na on-line komunikaci Davida Strejce platí, že v prvních hodinách krize je klíčové ustavit jediného mluvčího a jasný komunikační kanál, který bude sloužit jako nezpochybnitelný zdroj ověřených faktů, aby se předešlo chaosu a šíření neověřených domněnek. Stejně tak podle něj nesmí vláda podcenit komunikaci na sociálních sítích.
Někteří Češi ze SAE nemohli odletět do ČR, nezbylo na ně místo v letadle
Praha 4. března (zpravodajka ČTK Kristýna Vaňková) - Část Čechů, kteří se měli vrátit zpět do Česka ze Spojených arabských emirátů (SAE) přes Omán kvůli konfliktu na Blízkém východě, se po náročné cestě autobusem na ománské letiště do letadla nakonec nedostala. Cestu jako velmi vyčerpávající popsala ČTK cestující Renata, která trávila dovolenou původně v Rás al-Chajma. Lidé si na asi patnáctihodinové cestě autobusem nemohli například zakoupit občerstvení, na letišti pak byla atmosféra mezi lidmi vypjatá. Cestovní kancelář podle ní klientům zajistila náhradní ubytování, nyní čekají na nový termín odletu.
V ohroženém regionu Blízkého východu je v cestovatelském systému Drozd zaregistrovaných k dnešnímu dni 5800 lidí. Nejvíce Čechů, zhruba 3400, zůstává v SAE.
Podle české cestující Renaty trvala cesta z emirátů do Ománu celkem asi 15 hodin. Autobus strávil přibližně šest hodin na hranici, kde cestující opakovaně vystupovali na kontroly, znovu nastupovali či vykládali zavazadla. "Neustále nás naháněli do autobusu, pak zase ven, ke kontrole, zase do busu, pak vyndat kufry a tak dále," popsala.
Cestovní kancelář, se kterou se na dovolenou s manželem vydali, podle Renaty sice vše zařídila, ale jelo se pouze s řidičem, který nehovořil anglicky. Cestu popsala jako vyčerpávající. Celkem jelo asi osm autobusů. "Vůbec jsme netušili, co nás čeká za cestu, a šest hodin strávených na hranici bylo nekonečných," uvedla s tím, že během čekání neměli lidé možnost zakoupit si občerstvení. "Bez možnosti koupit si jídlo a pití s tureckým záchodem bez papírů a mýdla," řekla.
Na letišti v Ománu následovalo další několikahodinové čekání. Odbavení zavazadel podle ní trvalo asi tři hodiny a mezi cestujícími rostlo napětí. "Na letišti se lidé hádali, každý se chtěl dostat do letadla co nejdřív," popsala Češka. Přednost nakonec dostaly rodiny s malými dětmi. "My přišli na řadu k odbavení, položili pasy na pult a řekli nám, že už je v letadle jen poslední jedno místo," sdělila. "Po těch úmorných asi 19 hodinách to bylo jako zlý sen," dodala.
Popsala, že lidé na letišti začali nadávat a křičet. Delegát jim nakonec sdělil, že je pro lidi, kteří se na let nedostali, připraven blízký hotel a že poletí co nejdříve. Podle cestující zůstalo na místě přibližně šest desítek lidí. Měli letět charterovým spojem společnosti Smartwings zajišťovaným cestovní kanceláří.
Vláda v uplynulých dnech vyslala pro Čechy do regionu repatriační letadla. Letouny z Egypta, Jordánska a Ománu se vrátily v úterý večer a dnes ráno. Turisty cestující s cestovními kancelářemi evakuuje právě společnost Smartwings.
Izrael a Spojené státy zahájily údery na Írán v sobotu, americký prezident Donald Trump je odůvodnil snahou zabránit tamnímu režimu získat jadernou zbraň. Teherán na útok reagoval raketami a drony, které vyslal na Izrael a americké základny v regionu. Konflikt ochromil leteckou dopravu v oblasti včetně letišť v Dubaji či Dauhá, která jsou klíčová i pro tranzit například do asijských zemí.
