The Economist: Populisté ohrožují evropská veřejnoprávní média

foto Ilustrační foto - Tisíce lidí dnes v centru Budapešti demonstrovaly za svobodu tisku a proti údajně zkorumpované vládě premiéra Viktora Orbána. Nevládní organizace a opoziční strany shromáždění svolaly v reakci na nečekané oznámení z minulého týdne o pozastavení levicového deníku Népszabadság.

Amsterodam/Varšava/Budapešť - Každá země mající sebeúctu potřebuje veřejnoprávní média. Ta však nyní v celé Evropě čelí problémům. Původně vznikla podle vzoru britské BBC a jejich cílem bylo upevnit demokracii tím, že občanům poskytnou objektivní zpravodajství. Plnění tohoto úkolu je však v čase polarizace a dezinformací stále těžší, napsal týdeník The Economist.

V některých zemích, jako třeba v Maďarsku a Polsku, proměnily neliberální vlády veřejnoprávní média v hlásné trouby vládnoucí strany. Jinde, například v Německu či ve Švédsku, je populistická hnutí obviňují z podjatosti ve prospěch vedení státu a levice.

Nedávný ústup nezávislosti veřejnoprávních médií začal v Rusku poté, co se tam v roce 1999 ujal moci Vladimir Putin. V polovině následující dekády se již o programu tamních zpravodajských pořadů rozhodovalo na schůzkách řízených vládními činiteli.

Když Viktor Orbán získal moc v Maďarsku v roce 2010, řídil se Putinovým postupem a proměnil státní zpravodajskou agenturu MTVA v propagandistický nástroj. Změnil navíc právní postavení agentury tak, že se jí přestaly týkat zákony upravující provoz veřejnoprávních médií. Před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 se pak podařilo nahrát editory MTVA, jak nařizují redaktorům, aby se vyjadřovali příznivě o Orbánově straně Fidesz.

Orbánovým příkladem se řídila polská strana Právo a spravedlnost (PiS), když se dostala k moci v roce 2015. Rychle proměnila tamní veřejnou televizní síť TVP v megafon pro svou politiku. Síť pak propagovala kampaně proti právům gayů či očerňovala opozičního starostu Gdaňsku.

Slovinský premiér Janez Janša začal považovat za příliš nezávislou tamní veřejnou RTV-SLO. Již více než rok zastrašuje její reportéry na sociálních sítích. Jeho vláda odmítá schválit rozpočet televize a chystá nový zákon o médiích, který by ji umožnil snáze kontrolovat.

Zatímco ve východní Evropě vyvíjí tlak na veřejnoprávní média vlády, v západní Evropě je to populistická opozice. Během takzvané migrační krize v Německu v roce 2016 začali odpůrci migrace útočit na tamní velké veřejnoprávní televize ZDF a ARD a častovali je přízviskem "Lügenpresse" (lživý tisk), což je urážlivé označení s kořeny v nacistické éře. Tato otevřená nevraživost nyní podle šéfeditora ZDF Petera Freye již pominula. V místních konzervativních kruzích, zejména na dříve komunistickém východě země, však zakořenil pocit, že veřejnoprávní média straní levici.

Největšímu nebezpečí čelí financování veřejných stanic. Většina rozpočtu ZDF a ARD pochází ze zvláštního daňového poplatku, který musí být každý čtyři roky znovu schválen. S jeho výší však musí vyjádřit souhlas všechny spolkové země, přičemž nedávno navržené zvýšení daně zablokovalo Sasko-Anhaltsko. Tamní kritici tvrdí, že se televize příliš soustředí na velká města a na témata jako rovnost pohlaví či práva homosexuálů, která jsou blízká vzdělaným městským obyvatelům. Snížit rozpočet svým státním televizím chtějí i populistické strany ve Švédsku a Nizozemsku.

Veřejnoprávní média se snaží svým kritikům vyjít vstříc. Německá ZDF uznala, že nedostatečně pokrývala dění ve venkovských oblastech a na východě země. Poslední tři roky proto vysílá pravidelné diskusní pořady z menších měst po celém Německu.

Nizozemský systém má v sobě zabudovanou pojistku. Každý, komu se podaří získat přes 50.000 předplatitelů, získá právo na vlastní veřejnou televizní stanici s určenými vysílacími časy na celostátních kanálech. Od roku 2009 tam takto vznikly tři pravicově profilované stanice. Sotva to však přispělo k uklidnění situace: Nejnovější z těchto stanic, Ongehoord Nederland (nevyslyšené Nizozemsko), útočí na veřejnoprávní NOS jako na šiřitele falešných zpráv.

Lepším spojencem byl covid-19. V loňském roce vzrostl hlad po přesných zprávách ohledně pandemie a vládních restrikcí, což po letech poklesu povzbudilo sledovanost veřejnoprávních kanálů. Návštěvnost jejich internetových portálů vzrostla více než dvakrát. A zpravodajským relacím se dokonce podařilo přilákat i mladé diváky.

Celková důvěra ve veřejnoprávní média v posledních letech vzrostla, uvádí Evropská vysílací unie (EBU). To však zakrývá rozšiřující se propast, která odráží rostoucí politickou polarizaci. Ve většině zemí, kde jsou veřejnoprávní média stále nezávislá, jim veřejnost důvěřuje. Nespokojené menšiny však proti nim zastávají stále více nepřátelský postoj.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je pátek 23. dubna 2021

Očekáváme v 3:00 3°C

Celá předpověď