Berlín - Téma Benešových dekretů patří jednoznačně minulosti, i když na ně může přetrvávat rozdílný názor. Ve společném prohlášení u příležitosti výročí podpisu Česko-německé deklarace v roce 1997 to dnes uvedli spolupředsedové Česko-německého diskuzního fóra Rudolf Jindrák a Jörg Nürnberger. Češi a Němci se podle nich i díky deklaraci stali dobrými sousedy a aktivními partnery v NATO a EU.
"Rozdílné vnímání Benešových dekretů sice může přetrvávat, ale téma patří jednoznačně do minulosti," uvedli Jindrák a Nürnberger. Ve světě podle nich v současné době roste podrážděnost. "S lítostí konstatujeme, že mezi výbušnými tématy se opět objevují staré historické spory," uvedli a připomněli, že téma Benešových dekretů znovu narušilo slovensko-maďarské spory a vstoupilo i do kampaně před parlamentními volbami v Maďarsku.
Vývoj česko-německého porozumění přitom podle českého velvyslance na Slovensku Jindráka a bývalého poslance Spolkového sněmu Nürnbergera dokazuje, že "problémy vyplývající z minulosti nemusí naše společnosti navždy traumatizovat a polarizovat". Historii podle spolupředsedů Česko-německého diskuzního fóra sice nelze vymazat, lze ji ale využít jako společné varování pro budoucnost.
Dnes uplynulo 29 let od okamžiku, kdy tehdejší český premiér Václav Klaus a spolkový kancléř Helmut Kohl podepsali Česko-německou deklaraci, která se stala základem česko-německého smíření. Na jejím základě vzniklo Česko-německé diskuzní fórum i Česko-německý fond budoucnosti, který mimo jiné financuje společné česko-německé projekty.
Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které v letech 1940 až 1945 vydával prezident Edvard Beneš. Na základě některých byli po druhé světové válce v Československu zbaveni občanství a majetku příslušníci německé, ale i maďarské menšiny. Miliony Němců a desítky tisíc Maďarů byly následně z Československa vysídleny. V Česko-německé deklaraci se obě země navzájem omluvily za příkoří z minulosti a zavázaly se, že budou respektovat právní řád druhé země.
