Washington/Teherán - Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči íránskému režimu. Uvedl to v neděli podle tiskových agentur americký prezident Donald Trump. Možná schůzka se podle Trumpa připravuje, šéf Bílého domu ale nepotvrdil žádný konkrétní termín. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynulo nejméně 572 lidí, píše agentura AP.
"Íránští představitelé zavolali v sobotu. Chtějí jednat," řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. "Možná budeme muset zasáhnout ještě před setkáním," dodal však prezident.
Předtím v neděli večer místního času (dnes časně ráno SEČ) Trump podle agentur AFP a Reuters potvrdil, že s americkou armádou zvažuje několik možností postupu vůči Íránu včetně vojenského zásahu.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí podle agentury AP uvedl, že komunikační kanál s USA zůstává otevřený, ale že jednání musejí být založena na "přijetí vzájemných zájmů a obav, nikoliv na jednostranném vyjednávání a diktátu". Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí mezitím bez důkazů tvrdil, že při demonstracích propuklo násilí, aby Trump měl "záminku zasáhnout". Zároveň uvedl, že Írán má situaci pod kontrolou a že je otevřený diplomacii.
V Íránu už přes dva týdny pokračují rozsáhlé protesty proti teokratickému režimu. Kvůli přerušení internetového a mezinárodního telefonického spojení, které trvá už od čtvrtka, je stále obtížnější odhadovat rozsah demonstrací. Panují obavy, že teokratický režim využije informačního vakua k tvrdému potlačení sílících protestů. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí už dříve naznačil, že režim navzdory varování ze strany Spojených států tvrdě zasáhne.
V noci na dnešek bývalý korunní princ Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a představitel íránské opozice, vyzval íránské bezpečnostní síly, aby se k protestům přidaly.
Současné protesty jsou největší od demonstrací z přelomu let 2022 a 2023, které následovaly po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové v policejní cele. Roznětkou nynějších nepokojů se staly 28. prosince protesty obchodníků v Teheránu rozhořčených poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů, nepokoje tak přerostly v rozsáhlé protivládní demonstrace po celé zemi.
Šéfka diplomacie EU pohrozila Íránu sankcemi za potlačování protestů
Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová pohrozila Íránu novými sankcemi kvůli brutálnímu potlačování protivládních protestů. Napsal to bruselský web Politico, podle kterého je reakce Kallasové mezi unijními činiteli zatím nejráznějším odsouzením násilností, kterých se teokratický režim dopouští na demonstrantech. Mluvčí EK následně potvrdil, že EU připravuje nové, přísnější sankce. Podle zdrojů ČTK zatím ale žádné konkrétní návrhy mezi diplomaty z členských států nekolují.
"Režim je z minulosti známý násilným potlačováním protestů a nyní jsme svědky tvrdé reakce bezpečnostních složek," citovalo Politico Kallasovou. Bývalá estonská premiérka uvedla, že je připravena navrhnout nové sankce, které by rozšířily již platné postihy přijaté v minulých letech kvůli porušování lidských práv, možné snaze získat jadernou zbraň či kvůli podpoře Ruska v jeho agresi proti Ukrajině.
"Jsme připraveni navrhnout nové, přísnější sankce," uvedl dnes Anouar El Anouni, mluvčí unijní exekutivy, který má na starosti zahraniční záležitosti. Připomněl, že jakýkoli návrh musí být jednomyslně přijat všemi členskými státy EU. Odmítl ale spekulovat, kdy by se tak mohlo stát, zda již v příštích dnech, nebo až na nejbližším jednání ministrů zahraničí 29. ledna v Bruselu.
Návrh by podle spekulací mohl zahrnovat označení íránských revolučních gard za teroristickou organizaci. Podobné snahy byly na stole již v minulosti, ale zatím se pro ně nepodařilo mezi státy EU sehnat dostatečnou podporu.
Na unijním seznamu íránských subjektů vystavených sankcím za porušování lidských práv je nyní přes 230 jednotlivců včetně členů vlád či parlamentu a více než 40 právnických osob. Všichni v sedmadvacítce čelí zmrazení majetku a jednotlivci mají zákaz cestovat do zemí Evropské unie. Také jim nikdo nesmí přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky.
