Praha - Energetické bloky Záporožské jaderné elektrárny (ZNPP) zůstaly nedotčeny. Pomocné budovy reaktorového prostoru prvního bloku byly poškozeny, což ale nemá vliv na bezpečnost bloku. Systémy a komponenty důležité pro bezpečnost elektrárny jsou funkční a změny radiační situace se nezaznamenaly. Uvedl to dnes v prohlášení Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
Po nočním ruském útoku na záporožskou elektrárnu na jihovýchodě Ukrajiny vypukl v pětipodlažním výcvikovém zařízení požár, který byl později uhašen. Ruské jednotky elektrárnu ovládly, na místě zůstávají zaměstnanci a kontrolují stav jaderných bloků.
Požár byl podle úřadu zlikvidován v 06:20, v současné době nejsou podle SÚJB žádné informace o mrtvých a zraněných. "Informační a nouzové centrum místního jaderného dozoru (SNRIU) bylo aktivováno. Specialisté SNRIU a vědeckotechnického centra pro jadernou a radiační bezpečnost udržují kontakt s vedením ZNPP," uvedl úřad pro jadernou bezpečnost.
Blok číslo jedna je podle SÚJB v odstávce, bloky dva, tři, pět a šest jsou odstaveny a ochlazují se. Čtvrtý blok je v provozu, má výkon 690 megawatt (MW). Úřad potvrdil, že radiační situace v ČR se nezměnila a zůstává v normálu.
Šéfka úřadu Dana Drábová na ruský útok na jadernou elektrárnu brzy ráno reagovala slovy, že "zešíleli". Napsala to na twitteru.
MAAE: Reaktory v Záporožské jaderné elektrárně nebyly poškozeny
Reaktory v Záporožské jaderné elektrárně na jihovýchodě Ukrajiny nebyly při ruském útoku poškozeny. Oznámil to dnes ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Elektrárnu podle něj nadále obsluhují ukrajinští zaměstnanci, ale oblast je pod kontrolou ruských sil. Informuje o tom agentura Reuters. Požár, který při nočním útoku v areálu vypukl, se podařilo uhasit. Hořelo ve výcvikovém zařízení.
Grossi řekl, že při útoku ruská střela zasáhla výcvikové centrum a že se neuvolnila radiace. Zdůraznil, že zasažená budova "nebyla součástí reaktoru". Podle ukrajinské státní jaderné společnosti při ruském útoku zahynuli tři ukrajinští vojáci a dva byli zraněni, píše agentura AP. V elektrárně je podle MAAE v provozu pouze jeden reaktor, na zhruba 60 procent kapacity.
Ruské ministerstvo obrany z útoku obvinilo ukrajinské "diverzanty".
Grossi navrhl setkání s ruskými a ukrajinskými činiteli v odstavené jaderné elektrárně Černobyl, kde se ruské síly zmocnily úložiště jaderného odpadu. To leží poblíž místa, kde se na jaře 1986 odehrála bezprecedentní jaderná katastrofa. Cílem jednání by podle Grossiho měl být závazek obou stran, že neučiní nic, co by ohrozilo jadernou bezpečnost na Ukrajině.
Zaměstnanci ve službě v Černobylu se nevystřídali od doby, kdy oblast minulý týden zabraly ruské síly, a to navzdory opakovaným Grossiho výzvám, píše Reuters. Situace v Záporožské jaderné elektrárně je podle něj nyní podobná v tom, že ji kontrolují Rusové, ale nadále ji obsluhují ukrajinští zaměstnanci elektrárny.
Gazdík rozhodl o ukončení členství ČR v ústavu jaderných výzkumů v Rusku
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) v reakci na útok ruské armády na atomovou elektrárnu v ukrajinském Záporoží rozhodl o ukončení členství ČR ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů, který sídlí v Dubně nedaleko Moskvy. Ačkoli je podle něj vědecký přínos ČR v tomto ústavu nezpochybnitelný, nepovažuje za možné nadále spolupracovat na výzkumu jaderných technologií se státem, který vojensky ohrozil mírové využití jaderné energie. Ministerstvo školství o tom informovalo na webu. Podle ředitele Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR Petra Lukáše v ruském ústavu pracuje asi 30 odborníků z Česka.
Podle Gazdíka byl noční útok na atomovou elektrárnu v Záporoží prozatímním vrcholem brutality útoků ruské armády na civilní cíle na Ukrajině, které sleduje s rostoucími obavami. "Tímto aktem byly porušeny ženevské úmluvy, které zakazují mimo jiné útoky na jaderné zdroje elektrické energie. I z tohoto důvodu jsem se jakožto gestor mezinárodní spolupráce ČR ve výzkumu a vývoji rozhodl k nastoupení okamžitých kroků vedoucích k ukončení členství ČR ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů (SÚJV), sídlícím v Dubně nedaleko Moskvy v Ruské federaci," uvedl.
SÚJV je mezinárodní organizací zabývající se výzkumem zejména v jaderné a částicové fyzice. Československo patřilo v roce 1956 mezi jeho zakládající členské státy. Vědecký přínos účasti České republiky v tomto ústavu je podle Gazdíka nezpochybnitelný, což podle něj ukázalo i poslední hodnocení přínosů členství ve výzkumných mezinárodních organizacích z roku 2021.
"S ohledem na současnou situaci, kdy majoritní shareholder SÚJV rozpoutal a nadále eskaluje válečný konflikt proti Ukrajině, nicméně není pro ČR v SÚJV již nadále místo. Není možné nadále spolupracovat na výzkumu v oblasti jaderných technologií se státem, který vojensky ohrozil mírové využití jaderné energie," řekl.
"Proces ukončení členství bude právně trvat nejspíše do konce roku," řekl ČTK ředitel Ústavu jaderné fyziky AV Petr Lukáš. ÚJF je podle něj v podstatě národní koordinátor, byť členství je řízeno tzv. koordinačním komitétem, kde jsou i zástupci jiných tuzemských spolupracujících institucí a MŠMT. Lukáš sdělil, že v ruském ústavu má Česko nyní asi 30 pracovníků, mnohdy i s rodinami, kterým už bylo před několika dny českou vládou doporučeno, aby opustili Rusko. "Teď to zřejmě přechází k nařízení," řekl Lukáš s tím, že přímo ÚJF má v Dubně čtyři pracovníky, z čehož tři jsou nyní mimo Rusko.
K vědeckému dopadu Lukáš sdělil, že Dubna dlouhodobě přispívala kvalitními vědeckými spolupracemi. "Pro nás je tam asi nejvýznamnější oblast teoretických a experimentálních prací v energetice. Ale samozřejmě přijímáme morální apel dnešní doby a spolupráce ukončíme," řekl ředitel. Uvedl, že se v Dubně buduje hadronový urychlovač podobného typu, jaký je v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). "Je samozřejmě daleko menší, nicméně se plánovalo provádět experimenty typu v CERN, samozřejmě máme náhradu, protože Česká republika je členem CERN v Ženevě. Pro náš ústav to fatální dopad nemá, ale nemohu hovořit za ostatní členy z Česka," dodal Lukáš.
