Studie: Měl by vzniknout krizový plán pro opakované zavírání škol

foto Ilustrační foto - Na snímku pořízeném 12. března 2020 v jedné z domácností v Ústí nad Labem se žák čtvrté třídy základní školy učí matematiku s matkou, která zůstala doma na home office.

Praha - Ministerstvo školství by společně s Ústředním krizovým štábem a dalšími orgány mělo vytvořit krizový plán pro případ opakujícího se zavírání škol. Ve své studii vydané k výuce na dálku v době epidemie nového typu koronaviru to doporučili autoři z akademického pracoviště IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Varovali před tím, že při delším zavření porostou mezi školami rozdíly.

Na výuku na dálku byla podle studie připravená méně než polovina škol a učitelů. "Pouze 19 procent základních škol disponovalo školním informačním systémem dostupným rodičům i žákům on-line, maximálně polovina využívala nějakou on-line platformu k výuce," napsali autoři. Chybějící počítač nebo tablet a nedostatečné připojení k internetu mohlo podle nich omezovat přístup k on-line výuce méně než desetině žáků. Technické dovednosti žáků by pro sociální nerovnosti ve vzdělávání neměly být zásadní, protože práci s informačními a komunikačními technologiemi ovládá více než 90 procent žáků, uvedli.

Podle studie bude potřeba pomoct školám, které výuku na dálku nezvládají dobře. "To buď vyžaduje kvalitní data a akceschopnost v regionech pro jejich identifikaci a následnou pomoc, anebo silné vedení z centra," píšou autoři. Případná jednotná platforma pro vzdělávání na dálku by ale mohla pro řadu škol představovat zbytečné náklady, protože pro vzdálenou výuku už nyní různé platformy využívají, uvedli.

Potřebné budou ve školách investice do počítačového a komunikačního vybavení a také do vzdělání pedagogů pro práci s ním, uvádí studie. "V investicích do techniky a infrastruktury Česko zaostává za dalšími státy EU jako Estonsko, Litva nebo Itálie," napsali autoři. V Česku by podle nich mohl vzniknout mechanismus, který by umožňoval školy sledovat a pružně pomáhat v těch potřebných.

Při kratším zavření škol na jeden až dva měsíce považuje studie za nejohroženější žáky, kteří se vzdělávání na dálku neúčastní třeba kvůli chybějící technice, nedostatku podpory z rodiny, anebo vlastnímu nezájmu. "Pro ně výpadek i pár měsíců může vést k dlouhodobému zaostávání a další ztrátě motivace a aspirací," míní autoři studie.

Zásadní je podle nich nejen výuku umožnit i žákům bez techniky, ale také se snažit zapojit nekomunikující žáky oslovením rodičů případně s pomocí terénních pracovníků. "Po znovuotevření škol lze kromě doučování přemýšlet také o letních opakovacích kurzech pro ohrožené žáky," navrhuje studie.

Školy se kvůli šíření koronaviru uzavřely 11. března. První uvolňování přišlo pro malé skupiny vysokoškoláků od 20. a 27. dubna. Od následujícího pondělí se v omezeném režimu otevřou základní školy pro deváťáky a střední školy pro žáky závěrečných ročníků. Ve skupinách maximálně 15 lidí budou moct obnovit svou činnost i základní umělecké školy, jazykové školy a vysoké školy. První stupeň základních škol se má podle nynějšího plánu otevřít 25. května, v červnu by se mohly ve školách začít konat konzultace pro zbývající děti z druhého stupně a středních škol.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je úterý 2. června 2020

Očekáváme v 9:00 16°C

Celá předpověď