Brusel - Země Severoatlantické aliance by se na nadcházejícím summitu měli shodnout na způsobu, jak přiblížit Ukrajinu NATO. Přímou pozvánku sice Kyjev nedostane, jeho pozice se však posune směrem k postavení členských států. Po jednání aliančních ministrů obrany to v Bruselu novinářům řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zástupci vlád dnes podle něj také schválili zvýšení národních cílů pro zásoby munice. Šéf aliance ovšem také připustil, že ministři nedokázali shodnout na nových regionálních obranných plánech, které měly být prvními od konce studené války.
"Jsem přesvědčený, že najdeme dobré řešení, jak posunout Ukrajinu blíže k NATO," řekl po dvoudenních jednáních s ministry Stoltenberg, kterého podle zdroje agentury Reuters členské státy zřejmě požádají, aby v čele aliance zůstal ještě rok. Na jeho nástupci se totiž zatím nenašla shoda. Aliance podle Stoltenberga pracuje na vytvoření Rady NATO-Ukrajina, v jejímž rámci se postavení státu napadeného Ruskem přiblíží pozicím členských zemí.
Podle české ministryně obrany Jany Černochové bude mít v rámci nového orgánu Kyjev větší vliv na rozhodování a nebude už pouze "prosebníkem". Cílem ale podle ní stále zůstává plné členství Ukrajiny.
"Díky té zkušenosti, díky výcviku, díky vojenskému materiálu bude užitečným členem," řekla po jednání Černochová. Česko spolu s dalšími zeměmi východního křídla NATO podporuje rychlé přijetí Ukrajiny po skončení války s Ruskem. Některé západoevropské země i klíčové Spojené státy se však s ohledem na postoje Ruska vyjadřují opatrněji. Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse se po bruselském jednání dá mluvit i o pokroku v této otázce.
Ukrajina má zájem o plnoprávné členství v alianci, o které požádala loni v září, a opakovaně to zdůrazňuje. Řešení v podobě vytvoření rady, které Kyjevu za necelý měsíc země NATO na summitu v Litvě nabídnou místo plného členství, má přitom precedens.
V roce 2002 na summitu v Římě aliance rozhodla o zřízení Rady NATO-Rusko, na jejíchž jednáních o otázkách společného zájmu měla Moskva postavení stejné jako každá alianční země. Spolupráce po nelegální ruské anexi ukrajinského Krymu zamrzla, rada se ale od dubna 2014 sešla ještě jedenáctkrát, naposledy v lednu 2022, uvádí aliance. Po ruské invazi do sousední země loni v únoru rozhodl v červnu summit aliance v Madridu, že Rusko už nemůže být chápáno jako partner.
Zástupci aliančních zemí dnes v Bruselu přislíbili nové dodávky zbraní a munice pro ukrajinskou protiofenzivu. Ministři se podle Stoltenberga po jednání se zástupci zbrojního průmyslu shodli také na tom, že navýší cíle pro zásoby bojově využitelné munice v jednotlivých státech. Ty významně poklesly v souvislosti s už déle než rok trvajícím zásobováním Ukrajiny.
Stoltenberg v souvislosti s tím hodlá na červencovém summitu ve Vilniusu navrhnout, aby současný závazek dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu nebyl stropem, ale minimálním prahem obranných výdajů členských zemí. Podle vyjádření Pistoriuse je dosažení dvouprocentní hladiny v příštím roce reálné i pro Německo, které dlouhodobě patří mezi země s nižšími poměrnými výdaji. Černochová dnes zopakovala, že Česko dvě procenta, které jsou podle ní minimem, začne vydávat také v roce 2024.
Ministrům se naopak nepodařilo doladit regionální obranné plány, které jsou reakcí na ruskou agresi vůči Ukrajině. Jejich schválení podle diplomatů citovaných Reuters nepodpořilo Turecko nespokojené s podrobnostmi plánů týkajícími se například Kypru. Diplomatické zdroje však hovoří o tom, že je reálná šance plány schválit na summitu.
