STEM: Češi se v ochraně proti Rusku spoléhají na společný postup v EU

foto Ilustrační foto - Oficiální tisková konference na závěr neformálního summitu Evropské unie, 7. října 2022, Pražský hrad. Zleva český premiér Petr Fiala a šéf Evropské rady Charles Michel.

Praha - Česká veřejnost spoléhá v bezpečnosti a ochraně proti Rusku podle zjištění sociologického ústavu STEM na Evropskou unii. Nadpoloviční většina Čechů soudí, že by se státy unie měly společně chránit před působením Ruska, které před devíti měsíci zahájilo invazi na Ukrajinu, a společně by měly postupovat také při ochraně hranic, řešení migrace, výcviku armád nebo nákupu plynu. V otázce nastavení cen energií a zdanění neočekávaných zisků výrobců a dodavatelů elektřiny je společnost rozdělena. Polovina preferuje společný postup v EU, podle druhé poloviny by to měl řešit stát sám. Vyplynulo to z průzkumu, který STEM udělal od 29. září do 10. říjnu mezi tisícovkou dotázaných a ČTK jej má k dispozici.

Podle autorů průzkumu současně ve společnosti nesílí podpora ústupkům Rusku a politice ústupků vůči agresorovi, která by ohrozila udržení evropské jednoty. "Velmi prorusky orientovaných lidí je v české populaci dlouhodobě jen asi tři až čtyři procenta a jejich počet se s pokračující válkou nezvyšuje," uvedl analytik STEM Martin Kratochvíl.

Pro společný postup zemí EU před působením ruské agrese se vyslovilo 69 procent dotázaných a dvě třetiny i pro společnou ochranu hranic v EU. Podle 64 procent by měly státy EU spolupracovat také na vybavování a výcviku armád a podle 60 procent by měly spolu řešit rovněž migraci. Společný nákup plynu by uvítalo 55 procent lidí a 53 procent společné stanovení cílů pro přechod na udržitelnější ekonomiku.

Při českém předsednictví v Radě EU by se měla Česká republika zasadit podle většiny lidí na řešení sociálních dopadů zdražování energií a snižování závislosti na dodavatelích surovin a technologií. Tyto kroky podporuje 89 procent, respektive 70 procent lidí a proti květnu jich mírně přibylo. Naopak klesla podpora předsednické priority na poválečnou obnovu Ukrajiny. Nyní ji podporuje 25 procent lidí, v květnu to bylo 32 procent.

"Je to logické, jednak válka stále neskončila, a jednak se s ekonomickými obavami pozornost veřejnosti stále víc stáčí k domácí situaci. Důležité ale je, že nadpoloviční většina obyvatel zůstává v otázce konfliktu na Ukrajině na straně Západu a jen menšina věří ruským interpretacím nebo dezinformacím," dodal Kratochvíl.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je čtvrtek 8. prosince 2022

Očekáváme v 21:00 0°C

Celá předpověď