Květnový růst průmyslu, stavebnictví i obchodu ovlivnil loňský propad

foto Stavební výroba v Česku po více než rok trvajícím propadu letos v květnu poprvé meziročně vzrostla, a to o 5,8 procenta. Pozemní stavitelství posílilo o 4,5 procenta a inženýrské o 8,8 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

Praha - Průmyslová výroba, stavebnictví i zahraniční obchod v Česku zaznamenaly v květnu proti předchozímu roku lepší výsledky. Pro analytiky jsou ale dnešní data Českého statistického úřadu (ČSÚ) spíše zklamáním, naznačují podle nich limity domácí ekonomiky. Příznivá meziroční čísla jsou podle statistiků stále dána nízkým srovnávacím základem z loňského roku, který zásadně ovlivnila omezení kvůli epidemii koronaviru.

Fotogalerie

Stavební výroba po rok trvajícím propadu v květnu vzrostla o 5,8 %

Stavební výroba v Česku po více než rok trvajícím propadu letos v květnu poprvé meziročně vzrostla, a to o 5,8 procenta. Pozemní stavitelství posílilo o 4,5 procenta a inženýrské o 8,8 procenta. Stavebnictví po začátku epidemie nemoci covid-19 v březnu 2020 od loňského dubna vytrvale oslabovalo. V několika měsících loňského i letošního roku byl meziroční propad stavební produkce dokonce větší než deset procent.

Počet vydaných stavebních povolení letos v květnu meziročně stoupl o 15,1 procenta na 8777. Zvýšila se také orientační hodnota stavebních povolení o 1,2 procenta na 36,6 miliardy korun. "Lepší výsledky tentokrát vykázali živnostníci a menší firmy, které loni ovlivnila pandemie větší měrou, a základna byla proto velmi nízko," sdělila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Počet zahájených staveb bytů letos v květnu ve srovnání s loňskem vzrostl o 20,3 procenta na 4060 bytů. Zvýšil se počet zahájených staveb bytů v rodinných i bytových domech. Množství dokončených bytů ale meziročně kleslo o 4,1 procenta na 2807. "Počet dokončených bytů klesl, ale meziroční srovnání v kategorii rodinných domů ovlivnila vyšší základna z loňského května, kdy stavební úřady doháněly dubnové manko," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví v Česku se letos v květnu meziročně mírně snížil. Klesl o 0,2 procenta. Průměrná hrubá měsíční mzda pracovníků ve stavebnictví však oproti loňsku vzrostla o 8,7 procenta.

Stavební výroba zaznamenala růst i meziměsíčně. Ve srovnání s dubnem v květnu stoupla o rovná tři procenta.

Analytici: Růstu stavebnictví pomohly uvolnění proticovidových opatření a počasí

Květnovému růstu stavebnictví pomohly uvolnění proticovidových opatření a příznivé počasí. Brzdou je naopak stále nedostatek pracovníků a materiálu. Uvedli to analytici, které dnes ČTK oslovila. Analytici oceňují především meziměsíční nárůst o tři procenta.

"Ve stavebnictví zřejmě silně zapůsobilo květnové významné rozvolnění protiepidemických restrikcí a možná i příchod teplejšího počasí. Domácnosti tak mohly začít realizovat plánované opravy a úpravy svých obydlí, které během pandemie odkládaly. Ještě silnější však pravděpodobně byl vliv obnovené poptávky firem po investicích," uvedl analytik Komerční banky Martin Gürtler.

Pozemní stavitelství, tedy zejména výstavba bytů, kanceláří nebo výrobních hal a skladů, v květnu meziročně vzrostlo o 4,5 procenta. Produkce v inženýrském stavitelství, které tvoří hlavně výstavba dopravní infrastruktury, stoupla o 8,8 procenta. "Inženýrské stavitelství se daří zejména díky infrastrukturním investicím financovaným z domácích i evropských peněz. S ohledem na vývoj zakázek je pravděpodobné, že se stavebnictví udrží v černých číslech i v dalších měsících. Avšak jeho výrazné zrychlení s ohledem na kapacitní možnosti nejspíš zatím nenastane," doplnil analytik ČSOB Petr Dufek.

Za pět měsíců letošního roku stavební produkce klesla o 2,3 procenta. V pozemním stavitelství se snížila o 3,9 procenta, v inženýrském naopak o 2,6 procenta vzrostla. "Realizaci staveb komplikují skokově se zvyšující ceny stavebních materiálů a nedostatek stavebních dělníků," dodal analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Podle zástupců velkých stavebních firem ceny oceli a izolačních materiálů vzrostly meziročně až o 100 procent, u některých výrobků ze dřeva ještě více. Stavebních materiálů je nedostatek, prodlužují se dodací lhůty a budoucí vývoj se podle nich proto dá těžko odhadnout.

Průmysl vzrostl o čtvrtinu, zakázek přibylo téměř o polovinu

Průmyslová produkce v květnu meziročně vzrostla o 25,3 procenta. Objem nových zakázek se zvýšil téměř o polovinu. Loňský květen ale výrazně poznamenala epidemie koronaviru a s ní spojené odstávky a omezení. Ve srovnání s letošním dubnem průmysl klesl o 3,6 procenta. Výrobce začíná trápit nedostatek potřebných součástek.

"Růst zaznamenala prakticky všechna odvětví zpracovatelského průmyslu," uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu Veronika Doležalová. Nejvíce si proti loňskému květnu polepšila výroba aut, která se zvýšila téměř o 60 procent. O více než polovinu rostla produkce pryžových a plastových výrobků, téměř o třetinu byla vyšší výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků.

Hodnota zakázek meziročně vzrostla o 46,5 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 49,9 procenta, tuzemské zakázky o 39,6 procenta. "Zakázky tuzemským výrobcům tedy nechybí, ale další růst průmyslu začíná limitovat nedostatek dílů a surovin. Průmyslová produkce mezi dubnem a květnem poklesla. Podstatně se na tom podílel automobilový průmysl, kde součástky chybějí nejvíce," dodal ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radek Matějka.

Analytici čekali meziměsíční pokles průmyslové výroby zhruba o procento. "Potíže v subdodávkách budou přetrvávat i v dalších měsících a budou omezovat výkon průmyslu. Naopak směrem vzhůru jej bude táhnout rostoucí poptávka a zakázky," uvedl analytik Komerční banky Michal Brožka. Nadále počítá s růstem průmyslu za celý letošní rok zhruba o devět procent. "Poslední vývoj ale spíše ukazuje, že by celoroční výsledek mohl být v lehce dvojciferných číslech," dodal Brožka.

Výrobci aut měli v květnu zakázky o téměř 80 procent vyšší než před rokem. Ještě výraznější to bylo v oboru slévárenství a hutního zpracování kovů, kde se zakázky zvýšily bezmála o 90 procent. Nové zakázky klesly pouze výrobcům počítačů a elektronických přístrojů, a to o 5,5 procenta.

Zaměstnanců v průmyslu v květnu proti loňsku ubylo o 1,4 procenta. Jejich průměrná mzda se zvýšila o 12 procent. "Růst průměrné mzdy byl ovlivněn nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn," uvedl ČSÚ.

Zahraniční obchod ČR skončil v přebytku 6,3 miliardy

Zahraniční obchod Česka skončil v květnu podle předběžných údajů v přebytku 6,3 miliardy korun, meziročně byl tak o 6,9 miliardy korun lepší. Příznivé bilanci pomohl tradičně zejména vysoký nárůst vývozu aut. Výsledky nicméně ovlivnila také nízká srovnávací základna kvůli omezením způsobeným epidemií koronaviru.

Meziročně vzrostl vývoz o 41,6 procenta na 334,3 miliardy korun a dovoz o 38,6 procenta na 327,9 miliardy Kč. "Obchodní bilance skončila kladným výsledkem podvanácté v řadě, což se stalo poprvé od vstupu ČR do EU. I přes pokračující posilování české koruny vůči euru hodnota vývozu převýšila hodnotu dovozu i v květnu, již tradičně převážně díky obchodům s motorovými vozidly. Meziročně jsou však květnové výsledky stále ovlivněny nízkou srovnávací základnou loňského roku," uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím podle statistiků příznivě ovlivnil především meziroční růst přebytku obchodu s motorovými vozidly o 15,1 miliardy korun, a to hlavně díky přírůstku jejich vývozu o 36 miliard Kč. Zlepšila se také bilance obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji, kdy se deficit snížil o tři miliardy korun. U strojů a zařízení přebytek vzrostl o 2,2 miliardy korun, bilance textilií se zlepšila přechodem z pasiva do aktiva o dvě miliardy Kč.

Nepříznivý vliv na celkový výsledek měl zejména větší deficit bilance se základními kovy o 6,6 miliardy korun a s ropou a zemním plynem o šest miliard korun, a to kvůli vyšším cenám na světových trzích a růstu dovezeného množství. Deficit bilance s chemickými látkami a přípravky meziročně stoupl o 4,7 miliardy korun a se základními farmaceutickými výrobky o čtyři miliardy korun.

Bilance zahraničního obchodu se státy EU skončila v květnu přebytkem 57,5 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 11,4 miliardy korun. Největší přírůstek aktiva byl zaznamenán v obchodě s Francií o 4,4 miliardy korun a Německem o 3,3 miliardy Kč. Snížila se naopak kladná bilance obchodu s Nizozemskem o 1,6 miliardy Kč a o stejnou hodnotu se prohloubil deficit obchodu s Polskem.

Schodek zahraničního obchodu se zbožím s mimounijními státy se meziročně zvětšil o 4,1 miliardy na 49,3 miliardy korun. Přechodem z aktiva do pasiva se zhoršila bilance obchodu s Ruskou federací o 4,8 miliardy Kč. Vzrostl naopak přebytek obchodu s Británií o 3,1 miliardy korun, v obchodě s Čínou se deficit zmenšil o 2,1 miliardy Kč, uvedl Český statistický úřad.

Bilance zahraničního obchodu za květen podle analytiků výrazně zklamala

Bilance zahraničního obchodu za květen podle analytiků výrazně zklamala. Exportéři se potýkají s nedostatkem surovin a dílů a také jejich rostoucími cenami, zakázek přitom mají dost. V dalším období s ekonomickým oživením stoupnou spotřebitelská poptávka i investice, což se projeví na růstu dovozu. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které dnes ČTK oslovila.

Vývoz v březnu a dubnu podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta meziměsíčně po sezonním očištění rostl o sedm procent, v květnu klesl o 8,1 procenta. Zhoršily se podle něj i dovozy, kde byl oproti dubnu čtyřprocentní propad. "Vývoj tak ukazuje na celkové ochlazení zahraničního obchodu během května," uvedl.

Díky nízké srovnávací základně z loňského roku si ale vývoz i dovoz meziročně polepšily. "Za prvních pět měsíců letošního roku se přebytek mezi vývozy a dovozy zvýšil o výrazných 79,9 miliardy korun na 92,3 miliardy korun. Vývozy jsou meziročně vyšší o 26,3 procenta, dovozy pak o 20,5 procenta," řekl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Dodal, že na meziročním zlepšení se nejvýrazněji podílel obchod s motorovými vozidly, elektronikou nebo strojírenskými výrobky.

Oslabení dynamiky exportů lze podle Vagenknechta přičítat mírnému zpomalení průmyslové výroby. Důvodem přitom podle něj není nízká poptávka, ale chybějící základní výrobní materiál. Ředitel celní společnosti Gerlach Luděk Procházka zároveň upozornil, že negativní vliv na zahraniční obchod budou mít i rostoucí ceny surovin, jako jsou měď, ocel, hliník nebo zinek. Zdražily podle něj o desítky až stovky procent. To se podle něj promítne do výsledků zahraničního obchodu nejméně za červen a červenec.

Českým vývozcům se ale podle ředitele regionálního centra státní agentury CzechTrade v Německu Adama Jareše daří obnovovat nejrychleji vývoz právě do Německa, které je pro ČR nejdůležitějším obchodním partnerem. Za koronavirové krize podle něj navíc mnoho českých firem nakoupilo kapitál a vstupují na německý trh jako investoři. Mnohem více českých firem chce v Německu zakládat vlastní pobočky, uvedl dále.

"Vysoké přebytky, na které jsme byli zvyklí minulý rok, kdy export držel průmysl, zatímco importy tlumil lockdown, se již nezopakují. Přebytky bilance zahraničního obchodu by měly v příštích měsících oproti loňsku ztrácet dynamiku," řekl Vagenknecht. Raiffeisenbank počítá pro letošní rok s bilancí okolo 160 miliard korun. Komerční banka ho podle Vejmělka odhaduje na 145 miliard korun.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je neděle 26. září 2021

Očekáváme v 1:00 15°C

Celá předpověď