Praha - Stát uvolní na pomoc energeticky náročným firmám s cenami energií 3,5 miliardy korun. Peníze použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie, a to v průměru o dvě třetiny. Pomoc je určena téměř pro 25.000 odběrných míst. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Zástupci opozičního hnutí ANO se vyslovili pro plošnou pomoc firmám a domácnostem s platbami za energie. Stát by mohl použít peníze z emisních povolenek, řekl v České televizi (ČT) předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček.
Fotogalerie
Po pomoci od státu volali zástupci průmyslu a podnikatelů kvůli vysokému růstu regulovaných cen energií. Obávali se až trojnásobného růstu nákladů na energie některých firem a oslabení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu. Aktuální pomoc státu uvítali, podle nich alespoň částečně uklidní situaci firem.
"Společně se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou jsme během necelých dvou týdnů od vydání nařízení našli řešení, které pomůže udržet konkurenceschopnost českých firem, a zachovat tak pracovní místa a posílit hospodářský růst," řekl Fiala. Stát podle něj nebude plošně dotovat energie všem firmám. "Soustředíme se na cílenou pomoc těm, které by zvýšení cen mohlo existenčně ohrozit,” dodal premiér.
Stát bude peníze na pomoc firmám čerpat z rozpočtu na příští rok z kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nebo z nespotřebovaných peněz z letošního rozpočtu. Částku si mají rovnoměrně rozdělit subjekty připojené na hladině vysokého a velmi vysokého napětí. Půjde o necelých 25.000 odběrných míst. Vládní pomoc sníží příspěvek na platby za obnovitelné zdroje subjektům připojeným na hladině vysokého napětí o 107 korun za odebranou MWh bez DPH a subjektům připojeným na velmi vysoké napětí o 167 korun. Pomoc se bude odpočítávat podle rezervovaného příkonu. Příspěvek na obnovitelné zdroje bez započtení státního příspěvku obvykle dosahuje výše 495 korun za odebranou MWh bez DPH.
Vláda k poskytnutí pomoci firmám využije opatření, které prosadila v konsolidačním balíčku. "To nově umožňuje poskytovat státní pomoc s platbami za podporované zdroje energie kdykoliv během roku a umožňuje také tuto pomoc zacílit jen na určité napěťové hladiny, tedy například tak jako v tomto případě na firmy,“ popsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Zástupci průmyslu a firem opatření vlády uvítali. Podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje je jakákoliv pomoc s energiemi důležitá pro udržení konkurenceschopnosti. Připomněl, že Česko má velmi rozvinutou průmyslovou základnu a tuzemský průmysl má i mnohem vyšší energetickou náročnost. Ceny energií se ho tak výrazně dotýkají. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka byla jednání s vládou velmi otevřená. Kolika firem se bude opatření týkat jasné není, některé podniky totiž mají více provozů se samostatnými odběrnými místy. Pomoc by se typicky měla týkat například železáren, skláren, sléváren, pekáren a dalších provozů s velkou spotřebou energií.
Vedle toho se Síkela a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dohodl se zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a obchodu na pravidelných schůzkách v příštím roce. Tématem schůzek by měly být diskuse o systémových řešeních, která do budoucna zabrání nepředvídatelnému zvyšování regulované složky energií. "Rovněž platí, že kdyby nastal jakýkoliv negativní vývoj v ekonomice, budeme jako vláda hledat další možnosti pomoci pro firmy,“ dodal Stanjura.
Podle místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové je však radost zástupců firem předčasná. Upozornila, že zatím není jasné, jak změnu nakonec promítne do regulované složky Energetický regulační úřad (ERÚ). "Představitelé podnikatelů zároveň dnes bohužel hodili přes palubu více než půl milionu českých firem, protože oznámené ´řešení´ se bude týkat méně než 25.000 podniků. Obchod a cestovní ruch, řemesla nebo stavebnictví budou nadále čelit plnému dopadu unáhlených a škodlivých kroků vlády," dodala Schillerová na sociální síti X.
Podle Havlíčka vláda nejprve na podniky a domácnosti převedla platby 26 miliard korun na obnovitelné zdroje energie a po tlaku podnikatelů a opozice "pomůže" částkou 3,5 miliardy jen některým. "Může mi někdo říct, proč nepomohla všem firmám, proč hodila přes palubu spotřebitele?" řekl Havlíček v ČT. Peníze na to by podle něj stát mohl získat z emisních povolenek nebo z dividendy od státem většinově vlastněné energetické společnosti ČEZ.
Stát by měl pomoci s platbami za energie i středním a menším podnikům také podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala. Vysoké ceny energií se týkají chovatelů drůbeže, odchovů selat nebo pěstitelů zeleniny ve sklenících, uvedl. Státní pomoc nejen pro velkoodběratele by podpořila zachování rozmanitosti zemědělské produkce v ČR, což je jeden z cílů vlády, podotkl. Producenti v jiných evropských zemích jsou podle Doležala proti českým zvýhodnění tamní větší státní pomocí.
Podle listopadového rozhodnutí ERÚ měla v příštím roce vzrůst regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí pak o 190,9 procenta. Tyto hladiny využívají především velcí odběratelé. Na hladině nízkého napětí, tedy u domácností a malých podnikatelů, pak bude meziroční růst o 66,7 procenta. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 procenta, domácnostem o téměř 39 procent. Nyní tak ERÚ zahájí pětidenní konzultační proces ke změně svého cenového rozhodnutí.
Analytici: Pomoc státu s cenami energií zvýší firmám konkurenceschopnost
Pomoc státu energeticky náročným firmám s cenami energi může českým podnikům zvýšit konkurenceschopnost. Vyplývá to z komentářů analytiků, které oslovila ČTK. Kritizují však systém pomoci.
"Za pozitivní považuji, že se vládě podařilo zmírnit o 3,5 miliardy Kč celkový přírůstek plateb firem za obnovitelné zdroje. Tím se omezuje riziko, že se tuzemský firemní sektor stane nekonkurenceschopným vůči zahraniční," řekl ČTK analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Pochybnosti ale má ohledně rozdělení uvedené částky jen mezi vybrané firmy, údajně s vysokou energetickou náročností. Spravedlivějším řešením by podle něj bylo snížit distribuční náklady všem firmám. Větší odběratelé by tak ušetřili více, ale bez nutnosti rozhodování státních úředníků, komu výhodu přidělí a komu ne, dodal.
Analytik Deloitte David Marek poukázal na to, že na jedné straně je potřeba pomoci firmám s vysokými cenami energií zřejmá s ohledem na jejich konkurenceschopnost, na straně druhé je potřeba vidět nezanedbatelné rozpočtové náklady. Právě proto by podle něj byla vhodnější pomoc například formou návratných finančních nástrojů. Pokud by se zpětně ukázalo, že firma čerpající pomoc byla dostatečně zisková, peníze by do státního rozpočtu vrátila, řekl.
Pokud se zlevní příspěvky na obnovitelné zdroje o dvě třetiny pro odběratele na vysokém a velmi vysokém napětí, znamená to pro ně plošnou pomoc, míní analytik Natlandu Petr Bartoň. Mezi těmito firmami budou podle něj i ty, kterým celkově elektřina zlevní. "Adresnější dotace na firmy skutečně v problémech mezi vysokonapěťovými odběrateli by dovolilo využít peníze efektivněji. Více peněz mohlo zbýt na firmy ve skutečných prokázaných problémech, a tak by se při adresnějším designu pomoci podařilo zachránit více firem," poznamenal.
"Na obnovený poplatek za obnovitelné zdroje vláda v roce 2023 vydala 37 miliard Kč, zatímco stejná položka rozpočtu na příští rok zahrnuje částku pouze 12,8 miliardy. Tento rozdíl plně uhradí domácnosti a firmy, přičemž daňový poplatník navíc uhradí i oněch 3,5 miliardy, které mají pomoc konkurenceschopnosti nejohroženějším podnikům," uvedl analytik skupiny DRFG Filip Emmer. Podle něj je neoddiskutovatelné, že vláda takovýmto objemem pomoci konkurenceschopnost nezvýší. "Zaprvé jde o o částku relativně malou, zadruhé příčina upadajícího průmyslu neleží ve vyhlášce Energetického regulačního úřadu, nýbrž v zelené transformaci evropské ekonomiky,“ doplnil.
