Ralsko (Českolipsko)/Jablonec nad Nisou - Prezident Petr Pavel se obává, že Česko letos nevydá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Je to dáno nejen rostoucím HDP, ale také ne úplně dobrou schopností čerpat peníze. Prezident to řekl na tiskové konferenci při návštěvě Libereckého kraje.
Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) dnes přitom uvedl, že pokládá v agendě ministerstva obrany za nejdůležitější, že Česko plní závazky Severoatlantické aliance (NATO) vydávat na obranu dvě procenta HDP. Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 splnilo závazek, na obranné výdaje se podařilo vyčerpat 166,8 miliardy korun. Cíl podle Fialy není ohrožený ani letos.
"Obávám se, že nebudeme schopni naplnit celá dvě procenta letošní rok. Velmi pravděpodobně tak nesplníme letos závazek, ke kterému se předchozí vláda zavázala," řekl Pavel.
Fiala dnes vyloučil, že by letošní výdaje mohly činit třeba 1,4 nebo 1,7 procenta HDP. "Bavíme se o prostoru 1,95 nebo 2,01 procenta a do poslední chvíle děláme vše pro to, abychom ta dvě procenta trefili," uvedl premiér v demisi. Úřady se podle něj poučily a na příští rok naplánovaly výdaje na zhruba 2,35 procenta HDP tak, aby jistě vyšlo plánovaných 2,2 procenta.
Členské země NATO se na červnovém summitu v Haagu dohodly na zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP do roku 2035. Z toho 3,5 procenta HDP by mělo jít na tradiční vojenské výdaje, zbývající 1,5 procenta HDP na ostatní výdaje, kam by měly spadat mimo jiné investice do infrastruktury, kybernetické bezpečnosti a odolnosti společnosti. Končící vláda v březnu přijala usnesení, podle kterého porostou obranné výdaje do roku 2030 o 0,2 procenta HDP ročně na tři procenta.
Pavel je přesvědčen o tom, že závazek nejen dodržovat dvě procenta HDP, ale postupně výdaje navýšit až na 3,5 procenta, je v českém zájmu, neboť bezpečnostní situace ve světě se nezlepšuje a ruské hrozby už ani nejsou skrývané.
Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) v minulosti uvedl, že nové cíle nejsou realistické. ANO, SPD a Motoristé v programovém prohlášení uvádějí, že výše rozpočtu na obranu má zohledňovat aktuální potřeby státu a bezpečnostní situaci.
Na to, že v programovém prohlášení nové koalice jsou spíše obecné formulace, dnes poukázal i prezident. "Vycházím tedy z toho, že budeme zpracovávat detailní plán, jak navyšovat obranné schopnosti naší armády, protože součástí závazku z Haagu je i to, že členské státy budou každý rok předkládat detailní plán, jak závazek budou naplňovat," podotkl.
Hlava státu si nedokáže představit, že by na taková jednání Česko jezdilo s tím, že bude hledat výmluvy. Za zásadní namísto toho považuje hledat cesty k tomu, jak skutečnými opatřeními zvýšit obranyschopnost.
Prezident Pavel: Politici by se měli plně věnovat jedné funkci, ne kumulovat
Prezident Petr Pavel si nemyslí, že by politici měli zastávat více volených funkcí najednou, jako je třeba souběh funkcí starosty nebo hejtmana s poslaneckým mandátem. Kumulace výkonu takových funkcí vyžaduje buďto člověka extrémně schopného, anebo člověka, který je ochoten obětovat něco na výkonu jedné či více těch funkcí, řekl dnes prezident při debatě s občany v České Lípě.
"V každém případě můj názor je ten, že by ideálně ke kumulaci funkcí docházet nemělo a že by se lidé, kteří do nich byli zvoleni, případně jmenováni, měli plnohodnotně věnovat výkonu jedné. A teprve když dokážou, že jí dokážou dát 100 procent a ještě je tady nějaká kapacita, tak možná něco přidat. Ale skutečně si nemyslím, že by bylo možné vykonávat kumulaci takto těžkých funkcí bez toho, že by byla ztráta kvality," řekl Pavel.
Dotaz od jednoho diváka byl narážkou na to, že starostka České Lípy Jitka Volfová (ANO) je od říjnových sněmovních voleb zároveň i poslankyní. Po debatě Volfová ČTK řekla, že souběh těchto dvou funkcí naopak vnímá jako výhodu. "Protože to je prolnutí praxe s těmi vyššími patry politiky, kde se tvoří zákony, kde se rozhoduje o věcech pro společnost. A pokud se ta praxe přenese právě pro to rozhodování, tak si myslím, že to může všem hodně usnadnit život," řekla Volfová.
I po prvních jednáních ve Sněmovně je přesvědčena o tom, že lze tuto práci spojit s postem starostky. Míní, že práci pro město se může věnovat i při zasedání Sněmovny. "Protože víceméně v průběhu toho dne, kdy jsou přihlášeni lidé do diskuse, tak ve Sněmovně máte možnost si vyřídit spoustu e-mailů, spoustu telefonátů. Takže já s tou radnicí jsem v neustálém kontaktu," dodala.
Diskuse v Jiráskově divadle v České Lípě byla posledním bodem programu dvoudenní návštěvy prezidenta Pavla v Libereckém kraji. V debatě se lidé ptali prezidenta mimo jiné i na průběh jednání s Andrejem Babišem (ANO) o sestavení vlády. Podle Pavla se při nich ani jeden nerozčílil. "Já bych řekl, že je to zatím oboustranná snaha o korektní a spíš věcné jednání, protože jsme si oba asi vědomi, že nějaká otevřená averze, přílišné emoce neprospějí ani jemu jako předsedovi vlády, ani mně jako prezidentovi, ale ani téhle zemi jako celku," uvedl. Doufá, že v tomto duchu povedou jednání i nadále. "A i když určitě budou nějaké názorové neshody, tak já už jsem avizoval Andreji Babišovi, že ne vždycky s ním budu souhlasit, ale že svůj případný nesouhlas nebo jiný pohled na věc budu vždycky nejprve říkat jemu než médiím, abychom spolu nezačali komunikovat emotivně přes média, protože to je nejlepší cesta, jak zabít vzájemný dialog," dodal prezident.
Prezident nevěří, že by se v nejbližší době zhoršila bezpečnostní situace
Prezident Petr Pavel nevěří, že by se v nejbližší době měla výrazně zhoršit bezpečnostní situace, musíme na to ale být připraveni, řekl na dnešním setkání se studenty Střední školy řemesel a služeb v Jablonci nad Nisou. Reagoval tak na dotaz jednoho ze studentů, který se ptal, co by dělal v případě, že by válka začala i v Česku. Největší garancí pro bezpečnost České republiky je podle Pavla členství v NATO, země ale podle něj musí investovat do armády a také do vnitřní bezpečnosti.
"I když občas slyšíte kritiku na NATO a Evropskou unii, tak já vždycky říkám, nedívejme se na to z pohledu kritiky, ale z pohledu možných alternativ. Pokud máme nějakou lepší možnost, jak zajistit, že budeme zemí prosperující nebo bezpečnou, tak klidně do toho pojďme. Pokud ale žádnou lepší cestu nemáme, buďme rádi za tu, kterou máme. A do současnosti se ukazuje, že ani konflikt na Ukrajině, jakkoliv je k nám blízko, tak zatím reálně nehrozí jeho rozšíření do kterékoli země NATO," dodal prezident.
Za dobu existence Severoatlantické aliance si podle Pavla žádná, ani sebesilnější země nedovolila některou z členských zemí napadnout. Aby tomu tak bylo i do budoucna, je podle prezidenta potřeba do kolektivní obrany investovat. "Je třeba vynakládat peníze na armádu, aby byla funkční v případě konfliktu," zdůraznil Pavel.
Podle prezidenta může mnoho lidí namítat, že peníze na armádu, by bylo lepší dávat do zdravotnictví či školství. "S tím by se samozřejmě dalo souhlasit za předpokladu, že bychom žili ve světě, kde některé státy nemají ambici určovat ostatním, jak se mají chovat, co mají dělat, a případně nemají zálusk na jejich území," uvedl Pavel. Dodal, že nutnou garancí bezpečí jsou peníze jak na armádu, tak na policii a hasiče.
Prezident dnes pokračuje druhým dnem v návštěvě Libereckého kraje. Jablonecká škola, kterou navštívil, nabízí deset oborů, některé jako je foukání technického skla se jinde v Česku neučí. Učí se tu ale také výrobci skleněné a kovové bižuterie, zlatníci nebo budoucí klenotníci. Letos škola otevřela maturitní obor Bezpečnostně právní činnost se zaměřením na policii a vězeňskou službu. Škola o něj usilovala čtyři roky.
Z Jablonce zamířil prezident do Tanvaldu, kde se setká se starosty regionu. Odpoledne zamíří na Českolipsko, kde v bývalém vojenském prostoru Ralsko navštíví společnost KV Final, zaměřenou na kovové sestavy hlavně pro automobilový průmysl. Na programu je i návštěva tamního městského úřadu. Návštěvu Českolipska i Libereckého kraje zakončí Pavel v České Lípě, setká se s vedením města i s jeho obyvateli v Jiráskově divadle.
