Solidarita a návratová politika: EU se pod rostoucím tlakem pokouší zkrotit migraci

foto Lídři EU si město Porto. Archivní fotografie pořízená na sociálním summitu EU v květnu 2021. Zleva doprava: Charles Michel (bývalý předseda Evropské rady), David Sassoli (bývalý předseda Evropského parlamentu), António Costa (bývalý portugalský premiér a nyní předseda Evropské rady), Ursula von der Leyen (tehdejší a současná předsedkyně Evropské komise).

Evropská unie zpřísňuje opatření proti nelegálnímu přistěhovalectví a navracení migrantů, jimž byla zamítnuta žádost o azyl. Pro lepší rozdělení odpovědnosti se členské státy dohodly na solidárních krocích, vlády některých přísnějších zemí jsou však skeptické.

Země EU v pondělí podpořily výrazné zpřísnění evropské přistěhovalecké politiky a schválily mimo jiné koncept zřízení „návratových center“ mimo 27členný blok pro ty žadatele o azyl, kteří nezískali právo na pobyt.

Ministři vnitra se na pondělním jednání v Bruselu shodli na celém balíčku opatření. Evropské vlády se ocitají pod tlakem, aby zaujaly tvrdší postoj k migraci kvůli zhoršující se náladě veřejnosti, jež v řadě zemí přispěla k volebním ziskům krajní pravice.

Podle agentury Frontex, která se zabývá správou hranic EU, počet nelegálních vstupů do Evropy v první polovině roku 2025 poklesl přibližně o 20 procent. Ani to však nezmírnilo tlak na řešení této palčivé otázky.

„Musíme urychlit úsilí, aby lidé viděli, že máme situaci pod kontrolou,“ uvedl komisař EU pro migraci Magnus Brunner.

„Tři ze čtyř nelegálních migrantů, kteří v EU dostali rozhodnutí o navrácení, zde zůstávají, místo aby se vrátili domů,“ uvedl dánský ministr pro imigraci Rasmus Stoklund, jenž jednání předsedal. „Věřím, že nová pravidla mohou výrazně přispět ke zlepšení těchto čísel,“ dodal.

Dohoda byla uzavřena v rámci Paktu EU o migraci a azylu, který byl schválen v loňském roce a má nabýt účinnosti v červnu 2026. Jeho cílem je umožnit lepší řízení migrace, účinnější kontroly a rychlejší navracení zamítnutých žadatelů o azyl.

Nové iniciativy vyvolaly znepokojení mezi aktivisty, kteří pracují s migranty. Více než 200 organizací již předem kritizovalo plány Evropské komise.

„Místo investic do bezpečnosti, ochrany a inkluze se EU rozhodla pro politiku, která vžene více lidí do nebezpečí a právního vakua,“ uvedla Silvia Cartaová z nevládní organizace PICUM, která pomáhá migrantům bez dokladů. Olivia Sundberg Diezová z organizace Amnesty International označila dohodnuté postoje za „dehumanizující“ a koncept návratových center za „krutý a nefunkční“.

Přísnější pravidla 

Přísnější pravidla, která nyní podporují členské státy, by umožnila zejména:

  • otevření center za hranicemi Evropské unie, kam by byli posíláni migranti, jejichž žádosti o azyl byly zamítnuty – tzv. návratových center;
  • přísnější tresty pro migranty, kteří odmítnou opustit evropské území, včetně delšího zadržení;
  • posílání migrantů do zemí, které nejsou jejich zeměmi původu, ale které Evropa považuje za „bezpečné“.

Ministři EU se dohodli, že celá Evropská unie bude za bezpečné země původu považovat Kosovo, Bangladéš, Kolumbii, Egypt, Indii, Maroko a Tunisko.

Všichni kandidáti na vstup do EU obecně splňují kritéria pro zařazení mezi bezpečné země původu. Existují však výjimky, například pokud je některá z kandidátských zemí ve válečném stavu, jako v současnosti Ukrajina, nebo pokud na některou zemi členské státy EU uvalily sankce.

Členské státy EU se rovněž dohodly na změnách koncepce bezpečných třetích zemí. Na rozdíl od dříve dohodnutých pravidel již nebude vyžadována přímá vazba mezi žadatelem a bezpečnou třetí zemí.

Třetí země se nyní považuje za bezpečnou, pokud je uzavřena dohoda se státem, který dodržuje mezinárodní normy v oblasti lidských práv a zásady mezinárodního práva. To má odlehčit evropskému azylovému systému tím, že se migranti vyhostí do zemí mimo EU, kde mohou požádat o ochranu.

Členské státy Evropské unie se rovněž dohodly na parametrech takzvaného rezervoáru solidarity pro rok 2026. Jeho cílem je v budoucnu spravedlivěji rozdělovat žadatele o azyl mezi členské státy EU a ulevit tak zemím, které jsou touto zátěží postiženy nejvíce.

Solidární mechanismus ukládá členským státům EU povinnost buď přijmout migranty relokované na jejich území, nebo finančně přispět, nebo poskytnout operační podporu. Pro rok 2026 byly tyto parametry stanoveny na 21.000 relokací, případně na finanční příspěvek ve výši 420 milionů eur.

Evropská komise dospěla k závěru, že Kypr, Řecko, Itálie a Španělsko čelí migračnímu tlaku. Tyto země proto mohou čerpat solidární opatření a mohou být rovněž osvobozeny od povinnosti přispívat do fondu solidarity. 

Evropská komise rovněž označila Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Českou republiku, Estonsko a Polsko za státy, které čelí významnému migračnímu tlaku v důsledku kumulovaných toků z předchozích let. Tyto země mohou požádat o úplné nebo částečné snížení svého povinného příspěvku do fondu solidarity. 

Stálé zastoupení České republiky při EU například v pondělí na sociální síti X oznámilo, že země je osvobozena od solidárních příspěvků pro rok 2026 kvůli vysokému počtu přijatých uprchlíků z Ukrajiny.

Předseda bulharské státní agentury pro uprchlíky Ivan Ivanov uvedl, že jeho země poskytla dočasnou ochranu více než 221.000 občanů Ukrajiny, kteří v Bulharsku nadále pobývají. Zároveň však zdůraznil, že země nečelí zvýšenému migračnímu tlaku a že v současnosti je obsazeno nejvýše 20 procent uprchlických center.

Některé země už daly najevo ochotu do mechanismu solidarity přispět. Slovinská státní tajemnice ministerstva vnitra Tina Heferleová například v pondělí uvedla, že Slovinsko přispěje svým spravedlivým dílem do fondu solidarity. Konkrétní čísla však sdělit nemohla, protože příslušné dokumenty jsou utajené.

Uprchlický tábor Kara Tepe na řeckém ostrově Lesbos.

Italsko-albánská dohoda o migračních centrech se posunula kupředu

Podrobnosti nových pravidel mají být dopracovány při jednáních s Evropským parlamentem. Pokud budou opatření schválena, umožní členským státům zřizovat repatriační centra mimo území Evropské unie. Jedno takové centrum se již v rámci dohody s Itálií připravuje v kandidátské zemi Albánii.

Pravicová vláda Itálie doufá, že plány EU přinesou novou příležitost pro její kontroverzní migrační zařízení mimo území státu. Ministr vnitra Matteo Piantedosi uvedl pro deník Il Messaggero, že přijímací centrum v albánském přístavním městě Shëngjin a deportační centrum v albánském Gjadëru by měla být „plně v provozu“ do poloviny roku 2026

Schválení „návratových center“ Piantedosiho potěšilo. „Je to dohoda, které si velmi vážíme, a Itálie v ní sehrála důležitou roli,“ uvedl.

Itálie tato centra zřídila v roce 2023. Plánem bylo využít tábory k posuzování žádostí o azyl migrantů, které italská pobřežní stráž zachytila ve Středozemním moři.

Pokud by jejich žádosti byly uznány, mohli by pokračovat do Itálie, zatímco ti, jejichž žádosti by byly zamítnuty, by byli vráceni do zemí považovaných za bezpečné. Tento postup však utrpěl sérii právních neúspěchů u italských i evropských soudů, což způsobilo, že tato zařízení zůstala z velké části prázdná.

Přispěvatelé a příjemci

Některé státy EU se k nově dohodnutým pravidlům vyjádřily značně skepticky.

Maďarsko nebude uplatňovat dohodnutý solidární mechanismus a nepřijme „ani jediného migranta“, uvedl ve středu podle maďarských médií vysoký vládní představitel. Předseda maďarské vlády Viktor Orbán je kvůli své restriktivní azylové politice již léta v konfliktu s Evropskou komisí.

Také slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok uvedl, že jeho země odmítá povinný solidární mechanismus při přerozdělování žadatelů o azyl. Jak jej citovala slovenská tisková agentura TASR, Slovensko by vzhledem k desítkám tisíců uprchlíků z Ukrajiny, které přijalo po vypuknutí války, mělo mít výjimku.

Nastupující česká vláda složená z hnutí ANO, Svobody a přímé demokracie (SPD) a Motoristů plánuje odmítnout unijní migrační pakt. „Zavedeme politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci. Odmítneme migrační pakt EU a přijmeme nový zákon o migraci a azylu,“ stojí v návrhu programového prohlášení nové vlády.

Členské státy EU rozhodují o imigrační a azylové politice kvalifikovanou většinou v Radě EU. Pro schválení nových pravidel musí hlasovat 55 procent členských zemí, které zároveň představují 65 procent obyvatelstva EU.

Jiné státy nová pravidla obecně podporují, avšak upozorňují na oblasti, které mohou vyžadovat úpravy.

Francie například zpochybnila zákonnost a účinnost některých z předložených návrhů.

Polsko usiluje o rozšíření seznamu bezpečných zemí původu „s cílem snížit migrační tlak na EU“, uvedl v pondělí náměstek ministra vnitra Maciej Duszczyk.

Po jednání ministrů vnitra v Bruselu německý ministr vnitra Alexander Dobrindt uvedl, že Německo nepřijme žádné další žadatele o azyl a neposkytne ani finanční pomoc.

Podle analýzy Evropské komise však může Německo argumentovat tím, že se již stará o velký počet žadatelů o azyl, za které by podle dublinských pravidel měly být odpovědné jiné členské státy. Dublinské nařízení stanoví, že za posouzení žádosti o azyl je obecně odpovědná ta země EU, do níž žadatel vstoupil jako první.

Podle údajů Agentury EU pro otázky azylu obdržely německé úřady v první polovině roku 70.000 žádostí nově příchozích. To řadí Německo v rámci EU na třetí místo za Francii (78.000) a Španělsko (77.000).

V procesu schvalování nových pravidel v Evropském parlamentu se neočekávají žádné zásadní změny.

Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, APA, BTA, ČTK, dpa, PAP, STA, TASR

 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 8.01.2026 ČTK

Reklama

-1°C

Dnes je čtvrtek 8. ledna 2026

Očekáváme v 09:00 -6°C

Celá předpověď