Praha - Sněmovna dnes stvrdila zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent. Vyšší sazba se bude vztahovat na příjmy zhruba nad 140.000 korun měsíčně. Sněmovna také ve vládním daňovém balíčku schválila zavedení stravenkového paušálu, který má být alternativou k dosavadním stravenkám. Balíček přijali poslanci v senátní podobě, která kromě jiného navyšuje slevu na poplatníka v příštím a přespříštím roce vždy o 3000 korun.
Fotogalerie
Obcím a krajům nahrazuje výpadek daňových příjmů způsobený zrušením superhrubé mzdy zvýšením podílu na sdílených daních. Senátní verze balíčku bude znamenat pro státní rozpočet výpadek příjmů 87,5 miliardy korun. Schválený státní rozpočet s tím nepočítá.
Daňový balíček nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. V neděli řekl, že balíček nepodepíše, ale ani nebude vetovat. Balíček tak začne platit.
Pro schválení senátní verze balíčku hlasovalo 70 ze 104 přítomných poslanců. Pro hlasovali poslanci ANO, ODS a SPD, dva z pěti lidovců, komunistka Miloslava Vostrá jako jediná z klubu KSČM a čtveřice nezařazených poslanců z Trikolóry a Jednotných.
Debata trvala přes čtyři hodiny a stočila se k rozepřím o nastavení daňové politiky i k úloze státu. Balíček kritizovala vládní ČSSD, která poukazovala hlavně na to, že stát přijde o významnou část peněz z daní.
Ministerstvo financí už dříve označilo balíček za daňovou revoluci. "Přináší významné snížení daňového zatížení cca 4,3 milionu zaměstnancům díky zrušení tzv. superhrubé mzdy a zavedení sazby 15 procent ze mzdy hrubé," uvedlo ministerstvo. Vyšší sazba se bude vztahovat na část měsíčních příjmů nad částku, která pro příští rok činí podle ministerstva 141.764 korun.
Návrh vznesl ve Sněmovně jako poslanec premiér Andrej Babiš (ANO). Spolu s ním zákonodárci schválili také jím navržené rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti.
Zaměstnancům i zaměstnavatelům přináší balíček takzvaný stravenkový paušál, tedy část výplaty, která nebude podléhat odvodům a daním a bude sloužit jako alternativa k existujícím stravenkám. Výpadek daňových příjmů obcí a krajů, vyvolaný zrušením superhrubé mzdy a dalšími změnami, vynahradí samosprávám na základě senátního návrhu vyšší podíl na sdílených daních
Podíl obcí se zvýší z 23,58 procenta na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 procenta na 9,78 procenta. Samosprávám se tak má dorovnat větší část propadu příjmů z daní, který nastane v důsledku zrušení superhrubé mzdy a dalších daňových změn. Podle původních informací půjde až o 80 procent výpadku. Poslankyně STAN Věra Kovářová ale dnes uvedla, že obcím vyrovná 67 procent a krajům 71 procent výpadku.
Spolu se zrušením superhrubé mzdy schválila Sněmovna na návrh Senátu dvojí zvýšení daňové slevy na poplatníka. V příštím roce se zvýší o 3000 korun a stejně vzroste i v roce 2022. Původně Sněmovna schválila navýšení takové, že by sleva odpovídala průměrné hrubé přepočtené mzdě za předminulý rok. Superhrubá mzda funguje od roku 2008 a znamená, že základem daně z příjmů u zaměstnanců je hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojistné.
Schválená verze balíčku také ruší návrh, který se do balíčku dostal z popudu Pirátů. Tento návrh rušil osvobození od daně z příjmů z prodeje cenného papíru za víc než 20 milionů korun. Předkladatel návrhu Mikuláš Ferjenčík návrh obhajoval tím, že Piráti chtějí pouze daňovou spravedlnost a sazba 15 procent na tento druh příjmů jim přijde naprosto přiměřená. Podle kritiků návrhu by ale poškodil například prodeje rodinných firem nebo takzvaných start-upů.
Norma počítá s účinností od začátku měsíce, který následuje po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Aby se předpis aplikoval už od 1. ledna, nesmí Zeman využít celou patnáctidenní lhůtu, kterou mu dává ústava pro vetování zákona. "Prezident by na zákoně neměl 'sedět' déle než týden. Pokud by byl zákon vyhlášen až 1. ledna a později, byl by účinný od 1. února," sdělil ČTK ústavní právník Jan Kysela. Zeman ho musí včas odeslat bez podpisu předsedovi Sněmovny, následně ho dostane premiér a poté ministerstvo vnitra kvůli vyhlášení ve sbírce.
Balíček vyvolal mezi poslanci spory o nastavení daní
Dnešní debata o vládním daňovém balíčku, který poslancům vrátil Senát, se stočila k rozepřím o nastavení daní a o úloze státu. Vládní balíček kritizovala i koaliční ČSSD, které hlavně vadilo, že připravuje stát o peníze a stát tak nebude moci zajišťovat občanům dostatečné služby. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) naopak řekla, že daňové změny představují hlavně razantní snížení daňové zátěže, podporu ekonomiky, odstranění dlouhodobých diskriminací a jsou dalším opatřením reagujícím na současnou krizi.
Ministryně Schillerová uvedla, že 70 miliard korun ze snížení daní zůstane lidem v peněženkách. Lidé podle ní nejlépe vědí, jak s těmi penězi naložit. Vyzvala ke změně rétoriky v tom smyslu, že nejde o to, kolik peněz dá stát lidem, ale kolik jim nevezme, a tím ekonomiku podpoří.
Balíček kritizovala koaliční ČSSD. Její předseda Jan Hamáček obvinil pravici, že chce slabý stát. "No ale když není kde brát a ten stát je slabý a nemá žádné peníze, no tak asi moc pomáhat nemůže," prohlásil.
Na Hamáčka reagoval předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura tím, že ODS chce malý, silný a fungující stát. "Méně razítek, méně potvrzení a méně byrokracie, to je něco, co si naši kolegové z levé strany spektra neumí představit," dodal. Stanjura také připomněl, že v hlasování o rozpočtu vládní koalice odmítla návrhy ODS, které měly znamenat úspory v rozpočtu.
Balíček v obou podobách kritizovali i další sociální demokraté. "Tento balíček skutečně lidem nepomůže," řekla Alena Gajdůšková (ČSSD).
Sociální demokraty ale zkritizoval jejich bývalý stranický kolega Jaroslav Foldyna, který nyní působí v klubu opoziční SPD. "Jsem rád, že peníze zůstanou těm, kteří si na ně vydělají," řekl. Ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi (ČSSD) vyčetl, že posílá peníze například do Běloruska, zatímco by je měl poslat třeba na nemocnici v Rumburku. Ministryni práce Janě Maláčové (ČSSD) zase řekl, že rozhazuje peníze plnými hrstmi.
Balíček kritizoval i předseda klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Varoval, že po volbách nebude mít nikdo odvahu snížit výdaje proti výpadku příjmů v rozsahu 100 miliard korun.
Ze sněmovního stenozáznamu vyplývá, že někteří poslanci v debatě hovořili příliš hlasitě. Například Ondřej Vesely (ČSSD) na upozornění Jany Černochové (ODS) slíbil, že už nebude řvát.
