Sněmovna stvrdila zrušení superhrubé mzdy i stravenkový paušál

foto Ministryně financí Alena Schillerová vystoupila 22. prosince 2020 v Praze na schůzi Poslanecké sněmovny.

Praha - Sněmovna dnes stvrdila zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent. Vyšší sazba se bude vztahovat na příjmy zhruba nad 140.000 korun měsíčně. Sněmovna také ve vládním daňovém balíčku schválila zavedení stravenkového paušálu, který má být alternativou k dosavadním stravenkám. Balíček přijali poslanci v senátní podobě, která kromě jiného navyšuje slevu na poplatníka v příštím a přespříštím roce vždy o 3000 korun.

Fotogalerie

Obcím a krajům nahrazuje výpadek daňových příjmů způsobený zrušením superhrubé mzdy zvýšením podílu na sdílených daních. Senátní verze balíčku bude znamenat pro státní rozpočet výpadek příjmů 87,5 miliardy korun. Schválený státní rozpočet s tím nepočítá.

Daňový balíček nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. V neděli řekl, že balíček nepodepíše, ale ani nebude vetovat. Balíček tak začne platit.

Pro schválení senátní verze balíčku hlasovalo 70 ze 104 přítomných poslanců. Pro hlasovali poslanci ANO, ODS a SPD, dva z pěti lidovců, komunistka Miloslava Vostrá jako jediná z klubu KSČM a čtveřice nezařazených poslanců z Trikolóry a Jednotných.

Debata trvala přes čtyři hodiny a stočila se k rozepřím o nastavení daňové politiky i k úloze státu. Balíček kritizovala vládní ČSSD, která poukazovala hlavně na to, že stát přijde o významnou část peněz z daní.

Ministerstvo financí už dříve označilo balíček za daňovou revoluci. "Přináší významné snížení daňového zatížení cca 4,3 milionu zaměstnancům díky zrušení tzv. superhrubé mzdy a zavedení sazby 15 procent ze mzdy hrubé," uvedlo ministerstvo. Vyšší sazba se bude vztahovat na část měsíčních příjmů nad částku, která pro příští rok činí podle ministerstva 141.764 korun.

Návrh vznesl ve Sněmovně jako poslanec premiér Andrej Babiš (ANO). Spolu s ním zákonodárci schválili také jím navržené rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti.

Zaměstnancům i zaměstnavatelům přináší balíček takzvaný stravenkový paušál, tedy část výplaty, která nebude podléhat odvodům a daním a bude sloužit jako alternativa k existujícím stravenkám. Výpadek daňových příjmů obcí a krajů, vyvolaný zrušením superhrubé mzdy a dalšími změnami, vynahradí samosprávám na základě senátního návrhu vyšší podíl na sdílených daních

Podíl obcí se zvýší z 23,58 procenta na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 procenta na 9,78 procenta. Samosprávám se tak má dorovnat větší část propadu příjmů z daní, který nastane v důsledku zrušení superhrubé mzdy a dalších daňových změn. Podle původních informací půjde až o 80 procent výpadku. Poslankyně STAN Věra Kovářová ale dnes uvedla, že obcím vyrovná 67 procent a krajům 71 procent výpadku.

Spolu se zrušením superhrubé mzdy schválila Sněmovna na návrh Senátu dvojí zvýšení daňové slevy na poplatníka. V příštím roce se zvýší o 3000 korun a stejně vzroste i v roce 2022. Původně Sněmovna schválila navýšení takové, že by sleva odpovídala průměrné hrubé přepočtené mzdě za předminulý rok. Superhrubá mzda funguje od roku 2008 a znamená, že základem daně z příjmů u zaměstnanců je hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojistné.

Schválená verze balíčku také ruší návrh, který se do balíčku dostal z popudu Pirátů. Tento návrh rušil osvobození od daně z příjmů z prodeje cenného papíru za víc než 20 milionů korun. Předkladatel návrhu Mikuláš Ferjenčík návrh obhajoval tím, že Piráti chtějí pouze daňovou spravedlnost a sazba 15 procent na tento druh příjmů jim přijde naprosto přiměřená. Podle kritiků návrhu by ale poškodil například prodeje rodinných firem nebo takzvaných start-upů.

Norma počítá s účinností od začátku měsíce, který následuje po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Aby se předpis aplikoval už od 1. ledna, nesmí Zeman využít celou patnáctidenní lhůtu, kterou mu dává ústava pro vetování zákona. "Prezident by na zákoně neměl 'sedět' déle než týden. Pokud by byl zákon vyhlášen až 1. ledna a později, byl by účinný od 1. února," sdělil ČTK ústavní právník Jan Kysela. Zeman ho musí včas odeslat bez podpisu předsedovi Sněmovny, následně ho dostane premiér a poté ministerstvo vnitra kvůli vyhlášení ve sbírce.

Balíček vyvolal mezi poslanci spory o nastavení daní 

Dnešní debata o vládním daňovém balíčku, který poslancům vrátil Senát, se stočila k rozepřím o nastavení daní a o úloze státu. Vládní balíček kritizovala i koaliční ČSSD, které hlavně vadilo, že připravuje stát o peníze a stát tak nebude moci zajišťovat občanům dostatečné služby. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) naopak řekla, že daňové změny představují hlavně razantní snížení daňové zátěže, podporu ekonomiky, odstranění dlouhodobých diskriminací a jsou dalším opatřením reagujícím na současnou krizi.

Ministryně Schillerová uvedla, že 70 miliard korun ze snížení daní zůstane lidem v peněženkách. Lidé podle ní nejlépe vědí, jak s těmi penězi naložit. Vyzvala ke změně rétoriky v tom smyslu, že nejde o to, kolik peněz dá stát lidem, ale kolik jim nevezme, a tím ekonomiku podpoří.

Balíček kritizovala koaliční ČSSD. Její předseda Jan Hamáček obvinil pravici, že chce slabý stát. "No ale když není kde brát a ten stát je slabý a nemá žádné peníze, no tak asi moc pomáhat nemůže," prohlásil.

Na Hamáčka reagoval předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura tím, že ODS chce malý, silný a fungující stát. "Méně razítek, méně potvrzení a méně byrokracie, to je něco, co si naši kolegové z levé strany spektra neumí představit," dodal. Stanjura také připomněl, že v hlasování o rozpočtu vládní koalice odmítla návrhy ODS, které měly znamenat úspory v rozpočtu.

Balíček v obou podobách kritizovali i další sociální demokraté. "Tento balíček skutečně lidem nepomůže," řekla Alena Gajdůšková (ČSSD).

Sociální demokraty ale zkritizoval jejich bývalý stranický kolega Jaroslav Foldyna, který nyní působí v klubu opoziční SPD. "Jsem rád, že peníze zůstanou těm, kteří si na ně vydělají," řekl. Ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi (ČSSD) vyčetl, že posílá peníze například do Běloruska, zatímco by je měl poslat třeba na nemocnici v Rumburku. Ministryni práce Janě Maláčové (ČSSD) zase řekl, že rozhazuje peníze plnými hrstmi.

Balíček kritizoval i předseda klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Varoval, že po volbách nebude mít nikdo odvahu snížit výdaje proti výpadku příjmů v rozsahu 100 miliard korun.

Ze sněmovního stenozáznamu vyplývá, že někteří poslanci v debatě hovořili příliš hlasitě. Například Ondřej Vesely (ČSSD) na upozornění Jany Černochové (ODS) slíbil, že už nebude řvát.

Přehled daňových změn, jak je potvrdila Sněmovna:

- zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent. Zvýšená sazba se bude týkat části ročních příjmů přesahujících 48násobek měsíční průměrné mzdy, pro příští rok nad měsíční mzdu 141.764 Kč;

- navýšení daňové slevy na poplatníka z nynějších 24.840 Kč na 27.840 Kč v roce 2021 a na 30.840 Kč v roce 2022;

- v rozpočtovém určení daní se zvýší podíl obcí na výnosu ze sdílených daní z 23,58 procenta na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 procenta na 9,78 procenta;

- zavedení stravenkového paušálu jako alternativy ke stravenkám;

- postupné navýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků, o deset procent v roce 2021, v letech 2022 a 2023 vždy o pět procent;

- zrušení hranice 60.300 Kč pro uplatnění daňového bonusu pro děti.

- zrychlení odpisů. Majetek, který byl pořízen od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021 a je zařazený v první odpisové skupině, si bude poplatník moci odepsat bez přerušení za 12 měsíců místo standardních tří let. Majetek zařazený ve druhé odpisové skupině pak bude možné odepsat bez přerušení za 24 měsíců místo standardních pěti let. Prvních 12 měsíců přitom bude moci poplatník uplatnit odpisy až do výše 60 procent vstupní ceny;

- trvalé zvýšení hranice pro povinné odpisování majetku ze 40.000 Kč na 80.000 Kč. Veškerý majetek do této částky si tak bude moci podnikatel jednorázově odepsat do svých daňových výdajů;

- snížení spotřební daně z nafty o jednu korunu za litr;

- zavedení více pásem u stanovování kaucí pro distributory lihu podle objemu distribuovaného lihu. V současné době je každý distributor lihu povinen složit kauci pět milionů korun. Nově budou existovat tři pásma, a to 500.000 Kč, jeden milion Kč a pět milionů Kč;

- uznatelnost výdajů k boji s novým koronavirem. OSVČ i firmy si mohou snížit daňový základ u daní z příjmů o výdaje vynaložené na bezúplatné nepeněžité plnění určené pro boj s pandemií koronaviru, a to v období od 1. března 2020 do konce letošního roku;

- rovné podmínky u zdanění příjmů z dluhopisů. Zrušeno osvobození úrokových příjmů cizinců z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v ČR. Zároveň se rozšíří osvobození od srážkové daně u všech příjmů ze státních dluhopisů, a to nejen českých státních dluhopisů vydávaných podle českého práva v tuzemsku, ale i dluhopisů vydávaných ostatními státy Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Srážkové dani nebudou podléhat ani příjmy domácích držitelů státních dluhopisů;

- zjednodušení využívání elektromobilů pro služební cesty. Pokud se pracovní cesta uskuteční ve vozidle poháněném elektřinou, bude možné prokázat výdaje na tuto cestu s pomocí tzv. referenční ceny elektřiny.

- osvobození od místních poplatků například rodičů, kteří zůstanou v nemocnici s nemocným dítětem;

- možnost stanovovat místní koeficient u daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je pondělí 17. května 2021

Očekáváme v 17:00 15°C

Celá předpověď