Sněmovna schválila na příští rok schodek rozpočtu 320 miliard

foto Ministryně financí Alena Schillerová vystoupila 11. listopadu 2020 v Praze na schůzi Poslanecké sněmovny.

Praha - Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Základní parametry rozpočtu dnes v úvodním kole hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM schválila Sněmovna. Rozhodla o jeho příjmech, výdajích, schodku a způsobu jeho vypořádání. Rozpočet odolal návrhu části opozice vrátit jej vládě k přepracování. Nyní jej dostanou k projednání sněmovní výbory. Návrh před poslanci podpořil prezident Miloš Zeman. Letošní rozpočet počítá se schodkem 500 miliard korun.

Fotogalerie

V dokumentu není zapracován vládní návrh na zrušení takzvané superhrubé mzdy, na druhé straně počítá s příjmy z digitální daně, kterou ještě Sněmovna neschválila. Opozice rozpočet a jeho schodek kritizovala. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) naopak schodek označila za investici do co nejrychlejšího rozvoje země v příštím roce. Premiér Andrej Babiš (ANO) k rozpočtu nevystoupil.

Vládní návrh počítá s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun. Předpokládá růst ekonomiky o 3,9 procenta, zatímco pro letošek propad o 6,6 procenta. Česká národní banka v nejnovější prognóze počítá letos s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta a příští rok s růstem o 1,7 procenta.

Schválený schodek pro letošní rok byl původně 40 miliard korun. Vláda ho ale postupně zvyšovala až na 500 miliard korun. Důvodem byla podle ní nutnost reagovat na ekonomické dopady pandemie koronaviru, která rozpočet připravila o část jeho příjmů, a naopak si vyžádala neplánované výdaje.

Schodkem 320 miliard korun stát podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně i příští rok zadluží ekonomiku mnohem více, než kolik bude činit pokles výkonu ekonomiky. "Stát tedy významně překompenzovává reálné ztráty ekonomiky, navíc rozhoduje o penězích zcela jinak, než by o nich rozhodli daňoví poplatníci. To je v příkrém rozporu s ostatními zeměmi EU, které si uvědomují, že letošní obrovské deficity budou muset významně brzdit již příští rok," uvedl.

Vrátit vládě rozpočet k dopracování navrhla TOP 09, Piráti i Václav Klaus (Trikolóra). Podle šéfa poslanců TOP 09 a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je návrh nepravdivý, neodráží ekonomickou realitu. Vláda podle něj měla přepracovat rozpočet tak, aby příjmy odpovídaly ekonomické realitě a výdaje byly připraveny na případné pokračování koronavirové krize. Klaus navrhoval snížit schodek na 200 miliard.

Výhrady k rozpočtu měl i sociální demokrat Roman Onderka, který ho ale podpořil. Řekl, že návrh je pro něj téměř nepřijatelný, ale je to podle něj lepší než hrozba rozpočtového provizoria.

Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že komunisté budou o některých věcech v rozpočtu ještě jednat s vládou. Týkat se to podle něj bude třeba platů ve školství, zdravotní péče nebo malých obcí. Připomněl snahu komunistů odebrat deset miliard korun z rozpočtu ministerstva obrany a přesunout je do rozpočtové rezervy. Odmítl, že by to ohrozilo bojeschopnost armády.

Opoziční politici vytýkali vládě například to, že nešetří. Vadilo jim také, že návrh rozpočtu nezahrnuje úpravy z projednávaného daňového balíčku, do kterého by se mohlo dostat zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu. Příjmy by pak byly nižší a schodek by mohl být vyšší. S návrhem na zrušení daně ze supehrubé mzdy přišel jak premiér Babiš, tak vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) i opoziční ODS. Babiš uvádí, že jeho návrh by měl negativní dopad na příjmy státního rozpočtu asi 52 miliard korun.

Ministryně Schillerová připustila, že předkládaný deficit je několikanásobkem čísel, na která byla veřejnost zvyklá z období před pandemií. "Ale kdy jindy než v období nejsilnějšího propadu ekonomiky v novodobé historii naší země je nutné realizovat expanzivní politiku až do té míry, kde nám to současná legislativa a samozřejmě dluhová pozice umožňuje?" ptala se.

Zeman před poslanci podpořil státní rozpočet na příští rok

Podle Zemana je kvůli epidemii nutné se vzdát některých stereotypů, jako je nadřazování ekonomického růstu nad cokoli jiného. Zopakoval, že si ekonomika nemůže dovolit druhé uzavření, takzvaný lockdown, a nezbytné je zadlužování. Posteskl si ale, že musí schvalovat výrazný rozpočtový schodek. Přál by si, aby se neplýtvalo. Opět se vyslovil pro zrušení daňových výjimek.

Zeman v proslovu, který trval asi 25 minut a který stejně jako loni kvůli potížím s nohami pronesl vsedě, poukázal na to, že dosud Česká republika žila ve více méně konjunkturálním období s excelentně nízkou mírou nezaměstnanosti či se snižováním podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu. S první vlnou epidemie ale Česko muselo opustit "adoraci hospodářského růstu", aby se podařilo zachránit lidské životy. Poznamenal, že se tak vytvořila nová situace, ve které je nutné vzdát se některých stereotypů, a to nadřazování ekonomického růstu nad cokoli jiného.

Za druhou změnu myšlení označil potřebu zadlužování se. "Protože si nemůžeme dovolit druhý lockdown, to už by si ekonomika pravděpodobně klekla, pak je nezbytné zadlužování," řekl. Podotkl, že dosud podporoval politiku šetření. "A teď, stejně jako vy všichni ostatní, jsem trochu vykolejen, když musím, a to z přesvědčení, schvalovat výrazný deficit, i když bych si samozřejmě přál, aby se při tom neplýtvalo," dodal.

Přál by si, aby v případě, že stát kvůli epidemii přistoupí k dotacím, byly časově omezené, a nahrazovaly je úvěry, které musí podnikatelé splatit, což je motivuje. Podpořil program COVID III, který podle něj na rozdíl od předchozích programů COVID I a II vypadá rozumně. COVID III považuje za základní program, který pomůže zemi vyvést z krize.

Zabýval se i otázkou zrušení superhrubé mzdy. Debatě kolem návrhu nerozumí, jde podle něj o technikálii. Za podstatu věci označil výši daňové sazby. Řekl, že na rozdíl například od důchodců či osob samostatně výdělečně činných se zaměstnanci v souvislosti s následky epidemie nedočkali solidární úhrady. Za rozumný kompromis proto považuje to, že snížení daně z příjmů bude časově omezeno na dva roky. Nedovede si představit, že by ekonomika výpadek, který bude ročně asi 90 miliard korun, měla snášet déle.

Zeman v projevu kritizoval některé návrhy na výdaje ze státního rozpočtu. Zdroje podle něj nejsou. Zdůraznil, že si stát sice může peníze půjčit, bude je ale muset vrátit. Postavil se třeba proti odborářskému návrhu na vyhlášení dvou volných dnů před svátkem 17. listopadu, označil to za mrhání penězi. Znamenalo by to ztrátu 24 miliard korun, řekl. Předseda Českomoravské konfederace odborových vazů Josef Středula prezidentovu kritiku jejich návrhu odmítl jako "zcela nadbytečnou". "Kritizovat totiž snahu o pomoc při nešíření covidu-19 a odlehčení přetíženému personálu nemocnic je zbytečné," napsal na twitteru. Životy a zdraví se podle něj penězi vyčíslit nikdy nedají.

Zeman odmítl také návrhy na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka, protože by podle něj představovaly výrazný výpadek rozpočtových příjmů.

Stejně jako loni se vyslovil pro zrušení daňových výjimek a úlev, které podle něj představují 380 miliard korun. V čase krize by podle něj mohli politici nalézt odvahu k řešením, která by jinak nebylo snadné schválit. Je si vědom, že všechny se zrušit nepodaří, do ekonomiky by se ale podle něj i tak mohlo podařit dostat desítky miliard korun.

Rozpočet neodpovídá ekonomické realitě, tvrdí Fiala a Kalousek

Veřejné finance se podle předsedy ODS Petra Fialy začaly rozpadat už před epidemií nového koronaviru a vláda ji nevyužila k moudřejšímu přístupu. Rozpočtová loď se řítí na útes, řekl Fiala při dnešním úvodním kole sněmovního projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok. Podle šéfa poslanců TOP 09 a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je návrh nepravdivý, neodráží ekonomickou realitu. Chce, aby Sněmovna vrátila rozpočet vládě k přepracování. Stejný postup prosazují také Piráti.

Parametry návrhu vycházejí podle Kalouska z nesprávných výhledů vývoje ekonomiky. "Jak máme komentovat rozpočet, který rozpočtem není, protože je zcela mimo ekonomickou realitu?" tázal se. Vláda by měla podle Kalouska přepracovat rozpočet tak, aby příjmy odpovídaly ekonomické realitě a výdaje byly připraveny na případné pokračování koronavirové krize. Případné měsíční rozpočtové provizorium pokládá bývalý ministr financí za menší problém, než aby Česko mělo nepravdivý rozpočet.

Fiala uvedl, že vláda se chovala nezodpovědně už před epidemií. Všechno to směřovalo k tomu, že kabinet by už za první čtvrtletí konzumoval naplánovaný celoroční schodek, uvedl. Tehdy činil 40 miliard korun, vláda ho pak postupně navýšila kvůli dopadům epidemie až na 500 miliard korun. "Nevidíme žádný moudřejší přístup," poznamenal Fiala. "Pokračujeme v hostině, po nás potopa," komentoval postup kabinetu ANO a ČSSD.

Návrhu rozpočtu vyčetl Fiala nejen to, že podle něho neodpovídá ekonomické realitě, ale také mimo jiné malé úspory na provozu státu, a naopak podle něho nízké výdaje na výzkum nebo na investice. "Vláda je bezradná, rezignovaná, bez představy co dál," dodal předseda ODS.

Tvrzení pravicové opozice odmítl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Existuje podle něj řada českých ekonomů, kteří v současné situaci naopak doporučují fiskální expanzi a dokonce říkají, že je to jediný způsob, jak se z krize dostat. Jsou to podle něj "všichni, kteří jsou soudní". Vláda by měla podle něj vysvětlit veřejnosti, že nejde o rozmařilé rozhazování peněz, ale o cestu z krize.

Základní problémem návrhu rozpočtu je podle Piráta Mikuláše Ferjenčíka to, že nepředpokládá plánované daňové změny. Připomněl, že schvalovaný daňový balíček počítá mimo jiné se zavedením stravenkového paušálu, se snížením spotřební daně z nafty a případně se snížením daně z příjmů zaměstnanců. "Vláda se tváří, že to s rozpočtem nesouvisí. S tímto přístupem nesouhlasíme," uvedl Ferjenčík. S projednáváním návrhu rozpočtu by se podle něho mělo počkat do doby, až bude jasné, které daňové změny budou schváleny.

V úvodním kole Sněmovna schvaluje základní parametry rozpočtu, tedy zejména příjmy, výdaje a výši schodku, jenž je naplánován na 320 miliard korun. Očekává se, že dolní komora ukazatele schválí. Vláda se v prvním čtení opře o hlasy poslanců KSČM, kteří menšinový kabinet ve Sněmovně tolerují.

V dalším projednávání už budou možné jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Závěrečné schvalování návrhu je plánováno na 16. prosince.

Schillerová: Vláda nebude zvyšovat provozní výdaje státu

Vláda v konsolidační strategii počítá s tím, že nebude zvyšovat provozní výdaje státu, což bude znamenat, že budou reálně klesat. Chce také zmrazit platy úředníků a státních zaměstnanců. Vláda však počítá s pozvolnou konsolidací a chce se vrátit do standardních podmínek bez vyvolání recese. Poslancům to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), když jim představovala návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun.

Ministryně připustila, že předkládaný deficit je několikanásobkem čísel, na která byla veřejnost zvyklá z období před pandemií. "Ale kdy jindy než v období nejsilnějšího propadu ekonomiky v novodobé historii naší země je nutné realizovat expanzivní politiku až do té míry, kde nám to současná legislativa a samozřejmě dluhová pozice umožňuje?" ptala se.

Podle Schillerové se potvrzuje, že česká ekonomika je silná, stav veřejných financí je dobrý, bankovní sektor je mimořádně zdravý, rozpočty samospráv mají mimořádné rezervy a taky zdravotní pojišťovny jsou na tom skvěle. "Máme polštář, díky kterému rány tuzemské ekonomice můžeme zmírnit," dodala. Informovala také, že ke konci října stát podpořil ekonomiku kvůli pomoci v souvislosti s pandemií koronaviru 224 miliardami korun.

Ministryně také uvedla, že zatímco Česko počítá se schodkem 6,4 procenta hrubého domácího produktu, řada zemí počítá s dvouciferným deficitem. I z hlediska deficitu veřejných financí očekává lepší čísla jen pět členských zemí EU, dodala.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je pátek 4. prosince 2020

Očekáváme v 19:00 1°C

Celá předpověď