Sněmovna schválila paušální daň, ošetřovné má být 70 procent

foto Ilustrační foto - Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) na schůzi Poslanecké sněmovny 20. října 2020 v Praze.

Praha - Paušální daň budou moci využít živnostníci s příjmy až do jednoho milionu Kč, schválila Sněmovna. Zvýšila vládou původně navržený limit 800.000 Kč. Sněmovna zřejmě hladce schválí odklad EET do konce roku 2022 i zjednodušení pravidel pro vyplácení dávek. Ošetřovné bude stát vyplácet po celou dobu uzavření škol nebo karantény dítěte. Má činit 70 procent denního vyměřovacího základu. Poslanci chtějí rozšířit okruh osob, které mají mít nárok na příspěvek 500 Kč denně kvůli omezenému podnikání. Chtějí i příspěvek pro kraje a obce. Poslanci nepodali žádné návrhy změn k předloze, jež umožní pořadatelům zrušených kulturních akcí nadále dávat lidem poukazy místo vrácení vstupného.

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné by mohli od příštího roku platit takzvanou paušální daň. Bude dobrovolná. Zahrne odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Využít ji budou moci podnikatelé s ročními příjmy do jednoho milionu korun. Vláda původně navrhovala limit 800.000 korun, Sněmovna ale dnes při závěrečném schvalování návrhu limit zvýšila.

Předloha nyní zamíří do Senátu. Hlasovalo pro ni 84 z 98 přítomných poslanců napříč kluby. Klub Pirátů se zdržel hlasování.

Pro příští rok by měla podle posledních informací činit paušální daň 5469 korun. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí také odpadne důvod k většině kontrol.

Paušální daň bude složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun. Pro příští rok měla být daň podle původních informací 5740 korun měsíčně, nakonec by měla být nižší. Důvodem podle ministerstva financí je, že měsíční odvod se odvíjí z průměrné hrubé mzdy pro rok 2021.

Ta bude proti původním odhadům nižší, a proto po aktuálním přepočtení vychází měsíční daňová a odvodová povinnost v rámci paušálního režimu na 5469 korun proti původně odhadované částce. Živnostník tak odvede měsíčně o 271 korun méně.

Schválené zvýšení limitu pro vstup do paušálního režimu tak nebude mít na měsíční odvod vliv. V částce je započteno minimální zdravotní pojistné 2393 korun, minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent 2976 korun a 100 korun na dani z příjmů.

"Díky navýšení složky odvodu sociálního pojistného budou odvádět vyšší důchodové pojistné, což povede posílením průběžného pilíře naopak k příznivému dopadu na důchodový systém. Možnost dobrovolného přispívání vyšší částky na pojistné na důchodové pojištění přitom zůstane zachována," uvedlo již dříve ministerstvo financí.

Prodloužené ošetřovné má být 70 procent 

Ošetřovné bude stát vyplácet zřejmě po celou dobu uzavření škol kvůli epidemii nového koronaviru nebo nařízené karanténě dítěte. Dávka má činit 70 procent denního vyměřovacího základu výdělku, schválila dnes Sněmovna. Předlohu ještě musí posoudit horní komora a podepsat prezident.

Vláda původně navrhovala ponechat šedesátiprocentní ošetřovné. Většina poslanců včetně koaličních ANO a ČSSD se přiklonila k jeho navýšení o deset procentních bodů podle úpravy opozičních lidovců. Nejnižší částka by měla činit podle schváleného pozměňovacího návrhu vládních stran 400 korun denně, při částečném úvazku by se ale krátila.

Dávka se nyní vyplácí po devět dnů na děti do deseti let. Samoživitelé a samoživitelky je mohou pobírat až 16 dnů. Poslanecké návrhy, které zvyšovaly věk dětí, Sněmovna zamítla.

Nárok na krizové ošetřovné budou mít podle vládní předlohy i lidé se zaměstnáním malého rozsahu a pracovníci na dohodu, kteří si předchozí tři měsíce platili nemocenské pojištění. SPD neprosadila rozšíření na všechny takzvané dohodáře.

Ošetřovné se podle vládního návrhu nebude vyplácet po dobu prázdnin a ředitelského volna. Věkové omezení deseti let se nebude vztahovat na dávku pro rodiče postižených dětí. Peníze mají dostávat i lidé, kteří se musí postarat kvůli uzavření stacionářů či karanténě o seniory a postižené blízké.

Na rozdíl od jara rodiče nebudou muset k žádosti přikládat potvrzení školy o jejím uzavření a o tom, že do ní dítě chodí. Místo dokladu bude podle předlohy stačit čestné prohlášení, správa sociálního zabezpečení bude mít právo kontroly.

Nová úprava ošetřovného při zavřené škole a karanténě by měla platit do konce školního roku, tedy do konce června. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura v debatě upozorňoval na to, že pokud dítě běžně onemocní, bude rodič dál pobírat standardní ošetřovné 60 procent základu příjmu nejvýš devět dnů, samoživitelé pak až 16 dnů.

Podzimní prázdniny mají být podle rozpisu ministerstva školství 29. a 30. října. Bez těchto dvou dnů by za říjen měli rodiče pobírat ošetřovné za 16 dnů. Podle plánu by děti měly jít do škol 2. listopadu. Pokud by se nástup například o dva týdny odložil a školáci se do tříd vraceli v pondělí 16. listopadu, rodiče by dostali dávku ještě za 15 listopadových dnů.

Minimální částka 400 korun za den odpovídá při sedmdesátiprocentním ošetřovném podle propočtu ČTK výdělku 19.270 korun. Všichni s příjmem do této částky by tak měli za 16 říjnových dnů dostat 6400 korun. Rodiče s výdělkem 25.000 korun hrubého by měli mít za říjen asi 8288 korun. Při průměrné mzdě by mělo ošetřovné činit 11.376 korun.

Pokud by školy zůstaly zavřené i celý listopad, minimální měsíční ošetřovné pro lidi s výdělkem do 19.270 korun by činilo 12.000 korun. Rodič s 25.000 korun hrubého by měl 15.540 korun. Při průměrné mzdě by to pak bylo 21.330 korun.

Ošetřovné za celou dobu zavření škol se vyplácelo už na jaře, a to na školáky do 13 let. Vláda nařídila školy zavřít od 11. března. Do konce června se provoz už plně neobnovil. Od dubna do konce školního roku se ošetřovné zvedlo ze 60 na 80 procent základu příjmu. Částka se tak blížila čistému výdělku. Někteří zaměstnavatelé si stěžovali na to, že část zaměstnanců pak ztrácela motivaci poslat děti zpět do školy a vrátit se do práce. 

Tabulka s navrhovaným ošetřovným ve výši 70 procent základu výdělku při různé výši mzdy v korunách:

 

Hrubá mzda Redukovaný denní vyměřovací základ Ošetřovné za den Ošetřovné za říjen**
19.270 571 400 6400
20.000 592 414 6624
25.000 740 518 8288
30.000 888 622 9952
34.271 1015 711 11.376
35.000 1036 725 11.600
40.000 1138 797 12.752
50.000 1335 935 14.960

 

* částky jsou zaokrouhleny

** po uzavření škol za 16 dní

Zdroj: propočty ČTK s použitím kalkulačky ministerstva práce pro stanovení vyměřovacího základu

Pravidla pro vyplácení vybraných dávek zřejmě budou zjednodušena

Příspěvek na bydlení nebo přídavky na dítě asi budou lidem vypláceny nejméně do konce roku automaticky v dosavadní výši. Nebude potřeba zatím nárok na ně dokládat. Schválila to dnes Sněmovna na návrh vlády jako jedno z opatření v souvislosti s epidemií koronaviru. Předlohu nyní dostane k projednání Senát, který by o ní mohl rozhodnout za týden.

Vládní návrh počítá s tím, že úřady práce by nemusely pro letošní poslední čtvrtletí plošně přehodnocovat výši vyplácených příspěvků na bydlení a přídavků na dítě či zvýšení příspěvků na péči. Lidé by tak měli tyto dávky dál dostávat bez toho, aby museli úředníkům dokládat své příjmy či vynaložené náklady za předchozí čtvrtletí.

Dávky se podle ministerstva práce a sociálních věcí přepočítají jen lidem, kteří už podklady pro poslední čtvrtletí úřadu dodali. Jsou to asi dvě pětiny příjemců. Pokud by obdobná situace byla i v lednu příštího roku a úřady práce by tak jako nyní měly úřední hodiny omezeny na dva dny v týdnu z důvodu pandemie, zrušení povinnosti dokládat a přehodnocovat příjem a náklady by platilo i pro první kalendářní čtvrtletí roku 2021.

Podobný postup prosadilo ministerstvo práce a sociálních věcí během jarní vlny epidemie koronaviru. Návrh má mimo jiné zabránit kolapsu úřadů práce kvůli vyplácení dávek, u kterých se nárok na ně posuzuje každého čtvrt roku. Úřadům práce totiž v polovině října chyběla zhruba desetina zaměstnanců, kteří byli kvůli koronaviru v karanténě nebo na nemocenské.

Lidé, kteří pobírají některé dávky, musí úřadům práce podle nynějších pravidel dokládat své příjmy a další skutečnosti každé tři měsíce. Potřebné dokumenty musí dodat za skončené čtvrtletí do konce prvního měsíce dalšího kvartálu. Nyní je to tedy do konce října. Pokud by to neudělali, vyplácení pomoci od státu se zastaví. Kdyby potvrzení neposkytli do konce daného čtvrtletí, teď tedy do konce prosince, o dávku přijdou. Podklady úředníci přezkoumávají a podle nich výši příspěvků či přídavku upravují.

Díky navrhovanému dočasnému zrušení povinnosti by podle autorů návrhu ubylo úřadům práce významně administrativy a mohly by se soustředit na vyřizování žádostí o dávky v hmotné nouzi či na kurzarbeitovou podporu firmám. Ministerstvo očekává, že kvůli koronavirové krizi a nařízeným opatřením může žadatelů o podporu přibývat.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je středa 25. listopadu 2020

Očekáváme v 7:00 0°C

Celá předpověď