Praha - V systému dělby moci nemůže Poslanecká sněmovna prezidenta úkolovat, nejde o vztah nadřízenosti a podřízenosti, míní ústavní právník a pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Ondřej Preuss. Usnesení, které dnes hlasy koaličních poslanců přijala dolní komora ve věci jmenování členů vlády, vnímá Preuss jako poměrně asertivní krok. Marie Zámečníková z katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity označila ve vyjádření pro ČTK výzvu za proklamaci v mimoústavní rovině.
Výzva Sněmovny se týká poslance Motoristů Filipa Turka, kterého prezident Petr Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Preuss ČTK sdělil, že stěžejní pro sestavení vlády je skutečně otázka důvěry, v tom mají poslanci pravdu. Důvěru vládě Sněmovna vyslovila ve čtvrtek. "Pravdu má však i Kancelář prezidenta republiky. V systému dělby moci nemůže Sněmovna prezidenta úkolovat, nejde o vztah nadřízenosti a podřízenosti," napsal Preuss.
Zámečníková konstatovala, že jediným nástrojem v nynějším sporu Motoristů, potažmo koalice ANO, SPD a Motoristů vedené Andrejem Babišem (ANO), s prezidentem Petrem Pavlem je kompetenční žaloba. "Pokud ji Andrej Babiš nepodá, tak situace bude taková, jaká je," řekla.
Usnesení Sněmovny Turka přímo nejmenuje. Prezidentská kancelář reagovala vyjádřením, že je nezadatelným právem Sněmovny zaujímat stanoviska, dolní komora ale nemůže prezidentovi ukládat povinnosti ani stanovovat, jakým způsobem má postupovat. Usnesení prezidentův dosavadní názor nezměnilo.
Pavel odmítl jmenovat Turka členem vlády jako jediného z navržených adeptů se zdůvodněním, že poslanec a čestný prezident Motoristů opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu. Počet, intenzita a dlouhodobý charakter tohoto chování svědčí o tom, že v jeho případě nejde o jednorázové excesy kupříkladu z mladické nerozvážnosti, uvedl prezident v dopise Babišovi.
