V předchozím dílu našeho miniseriálu o majetkových poměrech nesezdaných párů (druha a družky) jsme si přiblížili jejich složitější postavení v oblasti nájemního bydlení oproti manželům, jakož i jiným osobám. Pozice druha a družky se v otázce přechodu nájmu bytu ještě zhorší. Bude složitější díky novému zákonu o jednostranném zvyšování nájemného z bytu, který novelizuje občanský zákoník a mění pravidla pro přechod nájmu bytu pro případ smrti nájemce (nebo situace, že nájemce trvale opustí společnou domácnost).

Nový zákon zlepšuje (posiluje) pozici pronajímatelů (vlastníků) bytů, což objektivně nelze než přivítat. Ovšem uvážíme-li jaké výhody přináší zákon o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví registrovaným homosexuálním párům v oblasti nájemního bydlení, pak se nám nová situace neregistrovaných, ve společné domácnosti žijících, heterosexuálních párů čili soužití druha a družky začne jevit nespravedlivě horší. Dosud platí, že jestliže nájemce zemře a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, stávají se nájemci (společnými nájemci) jeho děti, vnuci, rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří prokáží, že s ním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt. (Okruh oprávněných osob nově rozšíří registrovaní partneři.) Nájemci (společnými nájemci) se stávají také ti, kteří pečovali o společnou domácnost zemřelého nájemce nebo na něho byli odkázáni výživou (tedy druh a družka), jestliže prokáží, že s ním žili ve společné domácnosti aspoň po dobu tří let před jeho smrtí a nemají vlastní byt. Nově tomu bude jinak: Jestliže nájemce (druh nebo družka) přijme do společné domácnosti družku nebo druha po 30. březnu 2006 nebo půjde o byt, k němuž bude nájemní smlouva uzavřena po 30. březnu 2006, přejde na ně nájem bytu ze zesnulého nájemce pouze tehdy, jestliže se na tom (původní) nájemce a pronajímatel písemně dohodli. Nelze však předpokládat, že by pronajímatelé (zvláště soukromé fyzické nebo právnické osoby, tedy osoby jiné než obce) takové dohody nebo dodatky k nájemním smlouvám uzavíraly, neboť to není v jejich zájmu. (Zřejmě ani většina obcí nebude podobné dohody ochotna uzavírat.) Uvedená novinka (omezení přechodu nájmu) se nebude vztahovat na osoby (druha nebo družku), které nájemce (jež uzavřel nájemní smlouvu před 31. březnem 2006) přijal do společné domácnosti před 31. březnem 2006. Na ně i v budoucnu, v případě smrti nájemce, přejde nájem bytu za podmínek obdobným podmínkám dosavadním, tedy jestliže prokáží, že s ním žili ve společné domácnosti nepřetržitě alespoň po dobu tří let před jeho smrtí a nemají vlastní byt. V budoucnu proto budou mít neformální svazky mužů a žen ještě větší motivaci svůj vztah institucionalizovat, tedy uzavřít sňatek a vstoupit do manželství. Stal-li se totiž některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství. Jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne rovněž společný nájem bytu manžely. A zemře-li jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci bytu, stane se jediným nájemcem pozůstalý manžel.

Seriál: Majetkové poměry nesezdaných párů
• Druh a družka si musejí ohlídat dědictví a práva na bydlení
• Dědictví po druhovi (družce) zaručí závěť
• Nájemní bydlení: Tři roky soužití nebo společnou smlouvu!
• Složitější přechod nájmu bytu po druhovi nebo družce

ČR právo rodina bydlení paragrafy

Reklama