Kyjev/Moskva - Ruské jednotky v noci na pátek po prudkých bojích ovládly Záporožskou jadernou elektrárnu na jihovýchodě Ukrajiny. Oznámily to ukrajinské úřady. Podle Kyjeva i podle amerických představitelů radioaktivita v oblasti i přes ostřelování a požár v nejaderné části elektrárenského areálu nepřesáhla nebezpečnou úroveň. Ruský útok na jaderný objekt vyvolal v zahraničí mimořádně odmítavé reakce. V Bruselu dnes jednají mimo jiné ministři zahraničí NATO; šéf americké diplomacie před schůzkou prohlásil, že aliance je připravena se bránit.
"Díky bohu, svět se vyhnul jaderné katastrofě," prohlásila na mimořádném jednání Rady bezpečnosti OSN velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová, podle níž šlo o novou nebezpečnou eskalaci, která představuje vážnou hrozbu pro celou Evropu a svět. Ruský vyslanec Vasilij Něbenzja sdělil, že ruské jednotky elektrárnu neostřelovaly, zařízení však podle něj nyní hlídají ruští vojáci. Únik radioaktivního materiálu nehrozí, uvedl ruský diplomat. Moskva na místo vyslala rovněž svoje inženýry, kteří umí s jejím vybavením zacházet. Západ se svými varováními snaží rozdmýchat umělou hysterii, řekl RB OSN vyslanec Moskvy.
Velvyslanec Ukrajiny při OSN Serhij Kyslycja reagoval slovy, že ruské podání nočních událostí v jaderné elektrárně je příkladem manipulativního chování a vyzval Něbenzju, aby přestal šířit lži. Tajemnice pro politické záležitosti OSN Rosemary DiCarlová řekla, že útoky proti jaderným zařízením jsou v rozporu mezinárodním humanitárním právem.
Požár, který v záporožské elektrárně vypukl krátce po půlnoci SEČ, se podařilo uhasit nad ránem. Hořelo pětipatrové výcvikové zařízení. I poté, co jadernou elektrárnu obsadili Rusové, zůstali na místě zaměstnanci, kteří kontrolují stav jaderných bloků. Útok na jaderný provoz odsoudila řada zemí i organizací, mimo jiné Británie, Spojené státy, Francie, Česko, NATO či Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Ruský prezident Vladimir Putin od začátku invaze na Ukrajinu porušuje principy, na kterých stojí demokratický svět - mír, bezpečnost a národní suverenitu, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken, který v Bruselu zasedl k mimořádnému společnému jednání se svými kolegy ze zemí Evropské unie. Spojené státy podle něj učiní ve spolupráci s Evropou vše, aby válku zastavily.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell nevyloučil, že evropský blok sáhne k dalšímu přitvrzení sankcí proti Putinovu režimu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po setkání s Blinkenem prohlásila, že nové sankce budou na stole, pokud Putin neukončí válku. Podle Borrella se ministři shodli na tom, že je třeba odstranit slabá místa v dosud přijatých sankcích, aby je Rusko nemohlo obcházet.
Před jednáním ministrů zahraničí NATO Blinken prohlásil, že Severoatlantická aliance nechce konflikt s Ruskem, ale pokud to bude nutné, je připravena bránit své členy. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg po zasedání prohlásil, že NATO bude Ukrajinu dále podporovat, nevyhlásí ale nad ní bezletovou zónu, neboť by to vedlo k rozšíření konfliktu za její hranice. Ministři podle něj diskutovali o posílení stálých jednotek ve východních zemích NATO, ke konečnému rozhodnutí o jejich velikosti či místech působení ale nedospěli.
Na Ukrajině samotné už devátý den pokračují boje. Během dne se hlavní úsilí ruských invazních jednotek soustředilo na obklíčení Kyjeva. Podle agentury Unian to dnes večer sdělil generální štáb ukrajinské armády, podle něhož obránci metropole ofenzívu nadále odrážejí. Boje zuřily i na dalších místech v zemi, ruské síly obklíčily a bombardovaly několik měst, píše Reuters.
Ukrajinské letectvo má i po více než týdnu od začátku ruské invaze nadále k dispozici "značnou většinu" svých letadel a vrtulníků. Disponuje stále také bezpilotními letouny a systémy protivzdušné obrany s raketami země-vzduch, řekl při pravidelném brífinku médiím nejmenovaný vysoký činitel amerického ministerstva obrany.
V Rusy ostřelovaném Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny jsou lidé bez tekoucí vody, elektřiny a vytápění a dochází jim i jídlo, upozornil dnes podle agentury Reuters starosta města Vadym Boječenko. Požádal o vojenskou pomoc a vyzval k vytvoření humanitárních koridorů, díky nimž by lidé mohli z města odejít.
Kyjev i Moskva dále zvyšují údaje o ztrátách nepřítele. Ukrajina tvrdí, že Rusko od začátku invaze přišlo mimo jiné o 9166 vojáků a stovky kusů vojenské techniky. Rusko hlásí, že jeho síly zničily na Ukrajině 1812 vojenských objektů a informuje o zničení stovek kusů vojenské techniky. Uvedená čísla nelze ověřit z nezávislých zdrojů. OSN mezitím potvrdila, že o život přišlo od začátku invaze nejméně 331 civilistů, včetně 19 dětí. Ukrajinské úřady obviňují Rusko, že obětí invaze se staly již více než dvě tisícovky civilistů, včetně dětí.
Za týden od začátku ruského útoku na Ukrajinu uteklo z této země podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) přes 1,2 milionu lidí. To jsou téměř tři procenta populace. Nejvíce jich utíká přes ukrajinsko-polskou hranici.
Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) dnes schválila rezoluci odsuzující možné porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu. Zároveň podle agentury Reuters podpořila ustavení komise, která bude tyto případy vyšetřovat.
Putin se dnes nechal slyšet, že Rusko nemá špatné úmysly vůči svým sousedům. Všechny ruské akce podle něj vznikají výlučně v reakci na protiruské kroky. Rusko se bude dál rozvíjet bez ohledu na to, jak je situace těžká, prohlásil šéf Kremlu. Prezident rovněž jednal telefonicky s německým kancléřem Olafem Scholzem. Informoval ho, že o víkendu se může uskutečnit třetí kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem, řekl Scholzův mluvčí. Kancléř opětovně vyzval Putina, aby nařídil okamžité zastavení bojů na Ukrajině. Ruský prezident v rozhovoru sdělil kancléři, že Moskva je ochotná s Kyjevem vést dialog, pokud ovšem budou splněny všechny její požadavky, oznámil Kreml.
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor mezitím podle agentury TASS zablokoval přístup k sociální síti Facebook a omezovat začal i přístup k síti Twitter. Ve snaze kontrolovat zprávy o ruské invazi úřad zablokoval přístup i k řadě dalších médií. Ruští poslanci jednomyslně schválili zavedení trestní odpovědnosti v podobě až 15 let vězení za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím. Novelu už schválili i senátoři a podepsal Putin.
Evropské akcie se kvůli obavám z hospodářských důsledků ruské invaze na Ukrajinu propadly na téměř roční minimum. Panevropský index STOXX Europe 600 po čtvrtečním dvouprocentním poklesu dnes odepsal 3,56 procenta a uzavřel na 421,78 bodu. Euro dnes poprvé od května 2020 sestoupilo vůči americkému dolaru pod hranici 1,1 USD.
Na ruskou invazi na Ukrajinu reagovaly i další soukromé společnosti. Například americká firma Airbnb, která zprostředkovává ubytování v soukromí, znepřístupní své služby pro uživatele v Rusku a Bělorusku. Pozastavit prodej svých produktů a služeb v Rusku se rozhodl americký softwarový gigant Microsoft.
Prezident Světové banky David Malpass přislíbil Zelenskému do konce března další půjčku ve výši 200 milionů dolarů. Banka pro Ukrajinu založila svěřenský fond.
Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE
