Ocenění za překonání překážek při studiu udělované v rámci Ceny Wernera von Siemense získal Ing. Tomáš Zbavitel z Vysokého učení technického v Brně. Jako úplně první v historii brněnského VUT skládal státní závěrečnou zkoušku v českém znakovém jazyce.
Fotogalerie
Tomáš Zbavitel je od narození neslyšící, ale navzdory tomu na tamní Fakultě strojního inženýrství úspěšně složil státní závěrečnou zkoušku v královském oboru Inženýrská mechanika a obhájil diplomovou práci s názvem Klasifikace objektů zpracováním obrazu na základě změny topologie. I když její název zní poněkud abstraktně, podnět k ní byl zcela konkrétní – vytvořit překladač ze znakového jazyka do mluvené řeči.
"Během bakalářského studia vedoucí mé bakalářské a posléze i diplomové práce doc. Ing. Jiří Krejsa, Ph.D., přišel se zajímavým poznatkem, že existují různé programy, které jsou schopny překládat z textu do mluvené formy. Tedy, že již existují pokusy vytvořit takový program, který dokáže překládat z textové do znakované formy. Já si však řekl: A co opačně? Lze překládat ze znakované do textové nebo mluvené formy? Tím to celé začalo,“ vzpomíná Tomáš Zbavitel. 
Rozhodl se proto, že se v rámci své bakalářské práce pokusí pomocí korelace detekovat znaky znakového jazyka. Zprvu neuspěl – ukázalo se, že tento záměr byl příliš unáhlený. "Zjistil jsem, že je třeba proces rozdělit na etapy. Ve své diplomové práci jsem proto zkusil pracovat s jinou, vhodnější metodou. Použil jsem konvoluční neuronové sítě a objektem byla prstová abeceda,“ vysvětluje.
Malé radosti
Právě návrh vhodné topologie konvoluční neuronové sítě byl tím, co bylo podle Tomáše na práci nejtěžší. Bylo třeba navrhnout jich několik, než se podařilo najít tu pravou. Jinými slovy: návrh první topologie byl náhodný a až v dalších krocích byl upravován tak, aby se co nejvíce přiblížil optimálnímu stavu. "Měl jsem radost z každého malého úspěchu, kterému vždy předcházely chvíle nejistot a hledání. Stále mě motivovala radostná představa, že bych nějak mohl přispět ke zdokonalení komunikace se slyšícími,“ svěřuje se Tomáš Zbavitel.
Nyní, po dokončení studia na VUT a přechodu na Masarykovu univerzitu k dalšímu studiu doufá, že výsledky jeho práce někdo převezme a bude je dále rozvíjet a vylepšovat. "Ve své práci jsem použil statickou prstovou abecedu. Doufám, že v další fázi se bude pracovat s dynamickou prstovou abecedou, kterou používáme – tedy s čárkou nebo háčkem. V dalším kroku by se pak mohlo podařit použít znaky znakového jazyka. Domluvil jsem se s docentem Krejsou, že v případě potřeby vždy rád pomůžu při hledání řešení,“ říká Tomáš Zbavitel.
Nový slovník
Možnosti studia pro handicapované se podle něj v posledních letech znatelně zlepšily. Porovnává-li způsob výuky při svém nástupu na základní školu a při jejím ukončení, vnímá už i tam velký rozdíl. Speciální pedagogika se už v té době rychle vyvíjela, a díky těmto změnám cítil potřebu dalšího vzdělávání se. "Na základní i střední škole jsem měl štěstí na výborné pedagogy, od nichž jsem získal inspiraci k dalšímu studiu. Podporou mi byli také rodiče a bratr, který již studoval na VUT. Zřetelný posun jsem cítil i v přístupu pedagogů, propracovaných postupech výuky a ve vstřícném hledání cest k rozšíření komunikace s neslyšícími,“ vypočítává Tomáš. 
Na začátku studia na VUT měl problémy s používáním nových pojmů, pro které neexistovaly znaky znakového jazyka. Přednášející pojem vysvětlil, ale při dalším použití tohoto pojmu chyběl znak. Proto společně s poradenským centrem Alfons, které zajišťuje tlumočníky a přepisovatele, začal pracovat na slovníku odborných termínů, hledat a vymýšlet znaky pro používané odborné pojmy. "Myslel jsem si, že slovník zpracováváme pro budoucí neslyšící studenty na VUT, ale zjistil jsem, že tento slovník už používají i jiné školy, například střední školy v Praze, Brně nebo Valašském Meziříčí,“ vypráví.
Přestože mu studium komplikuje handicap, zbývá mu spousta energie i na další aktivity. Učil matematiku na střední škole pro sluchově postižené v Brně-Jundrově, hraje divadlo coby člen souboru Pantomima S. I., se kterým vystupoval v celé řadě zemí. Spolupracoval také s Českou televizí, pro kterou ztvárnil několik pohádkových postav. Hrál ve filmech Khulan a Khaliun, Klaunovy počty a Holoubci.
