Peking - Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching dnes při jednání v Pekingu uvedli, že jsou proti dalšímu rozšíření Severoatlantické aliance. NATO vyzvali, aby si nepočínalo jako za studené války. Shodli se také na tom, že Spojené státy mají \"negativní vliv\" na vztahy mezi státy v Tichém a Indickém oceánu, a odsoudili americké vojenské aliance v oblasti, uvedla agentura AFP. Putin, který do čínské metropole přicestoval na zahájení zimních olympijských her, nabídl Číně další dodávky plynu.
Putin a Si po jednání vydali společné prohlášení. V dokumentu uvádějí, že "jsou proti jakémukoliv dalšímu rozšiřování NATO". Dále Moskva a Peking označily za "nebezpečnou pro stabilitu a mír" zahraniční politiku USA v Tichomoří a Indickém oceánu a odsoudily vojenskou spolupráci mezi USA, Británií a Austrálií (AUKUS). Součástí bezpečnostní dohody těchto tří zemí, ohlášené loni v září, bylo odstoupení Austrálie od smlouvy s Francií na dodání dieselových ponorek. Místo nich se Canberra rozhodla nakoupit jaderné ponorky od USA.
Čína a Rusko si slíbily, že se budou navzájem podporovat v hájení svých klíčových zájmů a že prohloubí své strategické vztahy. Podporu si obě země vyjádřily ve sporech, které mají s USA a dalšími západními zeměmi. Rusko odmítá vstup Ukrajiny do NATO a žádá bezpečnostní garance. Peking se dlouhodobě snaží posílit svůj vliv v Tichomoří a sleduje s nelibostí aktivity USA a jejich spojenců v oblasti. Moskva ve společném prohlášení odmítla nezávislost Tchaj-wanu, který Peking považuje za vzbouřeneckou provincii.
Putin dnes oznámil, že Moskva připravila dohodu o zvýšení dodávek plynu Číně o deset miliard metrů krychlových ročně. Podle Putina na posílení dodávek do Číny pracují ruští energetici. V roce 2021 Čína z Ruska odebrala na 16,5 miliardy metrů krychlových plynu, což byl však jen zlomek dodávek ruského plynu do Evropy. Rusko a Čína chtějí rovněž zvýšit objem vzájemného obchodu a oba prezidenti jednali o prohloubení spolupráce v rozvoji technologií a vojenském průmyslu.
Peking a Moskva vyzvaly k většímu používání národních měn v mezinárodním obchodu kvůli nejistotě, která údajně panuje kolem dolaru. Ten je v mezinárodním obchodě často používán jako transakční měna. Spojené státy Moskvě pohrozily, že ruské firmy nebudou smět používat v mezinárodních transakcí dolar, pokud ruská armáda napadne Ukrajinu, připomněla agentura Reuters. Obě země také odmítají zásahy do fungování a správy internetu ze zahraničí.
Putin přijel do Pekingu na zahájení zimních olympijských her. Do čínské metropole na ceremoniál přijede přes 20 zahraničních státníků a představitelů mezinárodních institucí, například generální tajemník OSN António Guterres nebo šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus. Naopak mnohé západní země, a to včetně USA, Británie a také Česka, uvedly, že na hry představitele svých vlád nevyšlou.
