Podgorica - Parlament v Černé Hoře dnes schválil zákon, kterým omezil pravomoci prezidenta. Policie se poté střetla s protivládními demonstranty, kteří se snažili vniknout do budovy zákonodárného sboru, uvedl deník Vijesti. V malém balkánském státě se tak dále prohlubuje politická krize, před kterou již dříve varovala Evropská unie i Spojené státy.
Fotogalerie
Schválený zákon prezidentovi odnímá ve prospěch parlamentu část pravomocí týkajících se jmenování nové vlády. Důvodem novely bylo zářijové rozhodnutí prezidenta Mila Djukanoviče nepověřit z formálních důvodů sestavením vlády kandidáta parlamentní většiny, v jejímž čele stojí prosrbské strany.
Někdejší hegemon černohorské politiky Djukanović tvrdí, že pro přenastavení prezidentských pravomocí je nutné změnit ústavu, a zasazuje se také o předčasné volby. Jeho Demokratická strana socialistů (DPS) musela po parlamentních volbách v roce 2020 poprvé od roku 1991 přejít do opozice.
Černohorští poslanci dnes zároveň opět nebyli schopni doplnit o nové členy ústavní soud, který momentálně není usnášeníschopný. Právě ústavní soud by přitom mohl ve sporu mezi parlamentem a prezidentem rozhodnout. Nefunkčnost soudu blokuje také možnost konání voleb, neboť v kompetenci ústavních soudců je schvalovat jejich konečné výsledky.
Schválení zákona se dnes večer vyvolalo potyčky mezi policií a demonstranty, jichž před budovou parlamentu shromáždilo několik stovek. Policisté na rozhánění davu, který se pokoušel vniknout do budovy, použili slzný plyn. Dva lidé podle deníku Vijesti utrpěli zranění.
Politika v Černé Hoře, která vystoupila ze státního svazku se Srbskem v roce 2006, je dlouhodobě poznamenána rozkolem mezi těmi, kteří se považují za Černohorce, a těmi, kteří se cítí být Srby a jsou proti černohorské nezávislosti. Pročernohorské organizace a opoziční strany již od listopadu demonstrují proti omezení pravomocí prezidenta a účasti Černé Hory na regionálním integračním projektu Otevřený Balkán, který prosazuje Bělehrad. Požaduje také předčasné volby a odblokování ústavního soudu.
Brusel a Washington dříve opakovaně vyzvaly černohorské představitele, aby zvolili chybějící ústavní soudce. Ústavní experti Benátské komise Rady Evropy, jejichž stanovisko podpořilo také mezinárodní společenství, vyzvalo černohorský parlament, aby novelu prezidentského zákona neschvaloval, neboť je zřejmě v rozporu s ústavou.
