Praha - Romské organizace, romští studenti i vládní zmocněnkyně pro romské menšiny se ohradili proti výrokům senátorky Jany Zwyrtek Hamplové (za Nezávislé) o tom, že by školy mohly vytvářet pro romské děti v jejich zájmu samostatné třídy. Podle nich jsou vyjádření senátorky projevem rasismu a segregace. Zwyrtek Hamplovou kritizovali také zástupci vládních stran. V Česku je téměř osm desítek škol, kde většinu žáků tvoří romské děti. Do dvou desítek škol v republice pak chodí téměř jen romští žáci a žačky. Uvádí to server Desegregace.cz výzkumné agentury PAQ Research.
Senátorka ve svém čtvrtečním vystoupení na plénu uvedla, že společné školní třídy pro všechny děti jsou krásná myšlenka, ale v praxi nerealizovatelná, "protože bychom ubližovali těm dětem, které nejsou zvyklé na určité etnikum". "Naopak, možná kdyby se udělaly samostatné třídy pro romské děti, vybudujeme jim ty rovné šance do budoucna. Není to diskriminace, je to naopak prostě úplně rozumný krok," uvedla Zwyrtek Hamplová.
Výroky senátorky jsou podle organizace Romea nepřijatelné a neetické. "Vzdělání by mělo být pro všechny děti bez rozdílu etnického původu stejné a nikdo by neměl být segregován z důvodu své etnické příslušnosti. Tento výrok není nic jiného než projev rasismu a segregace. Odsuzujeme tento výrok a důrazně odmítáme jakoukoliv formu rasové segregace ve vzdělávání," napsal ČTK Štefan Balog, manažera stipendijního programu organizace Romea. "Pokud se nechceme vrátit o 50 let zpět, neměli bychom toto absurdní a hloupé vyjádření paní senátorky brát v potaz," dodal.
Proti vyjádření Zwyrtek Hamplové se ohradila také vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. "Kvalitní vzdělání je nejzásadnějším prostředkem, jak pomoci uspět dětem všech sociálních i etnických skupin ve společnosti. Segregace omezuje úspěšnost ve vzdělávání a naopak přináší obrovské ekonomické náklady pro stát, regiony i obce. Výrok senátorky Hamplové jde proti všem evropským hodnotám a jen potvrzuje, jak je vzdělání důležité," cituje Fukovou server Romea.cz.
Romský aktivista Jaroslav Miko označil na serveru Romea.cz výroky Zwyrtek Hamplové za nebezpečné. Podle něj radikalizují českou společnost a ohrožují zdravý vývoj dětí. Podle novinářky Jarmily Balážové, která v minulosti působila mimo jiné jako mluvčí ministerstva školství, senátorka sbírá bez znalosti tématu levným způsobem politické body.
A protestují i samotní romští studenti, jejich vyjádření ČTK poskytla organizace Romea. "Tím, že budeme rozdělovat děti podle barvy kůže, dosáhneme ještě více nerovností. Společně se svými neromskými spolužáky se navzájem obohacujeme a často máme na věci jiný pohled díky rozdílným zkušenostem," uvedl Petr Pavel Banda, student ekonomie a managementu na Mendelově univerzitě v Brně. Doplnil ho Štefan Feri, který studuje na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem: "Asi se vracíme do 70. let minulého století. Jak se vůbec takováto myšlenka může někomu v hlavě zrodit? Žijeme v moderní době, snažíme se o rovnoprávnost, a ne o segregaci. Navzájem se od sebe učíme, přijímáme nové zvyky a tradice. Nejsmutnější na tom je, že to vyšlo z úst vzdělaného člověka."
Senátorčin proslov, který byl k návrhům protidiskriminačních norem EU, vzbudil kritiku na sociálních sítích. Nikdo z ostatních členů horní komory na něj ale bezprostředně nereagoval. Pirátská senátorka Adéla Šípová dnes uvedla, že upozorňováním na výroky za hranou se zvyšuje jejich dosah.
Už ve čtvrtek senátorku kritizoval ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan. "Co dnes v Senátu předvedla senátorka Hamplová je čirý rasismus. Ne, vlastně čirý ne. Je ušmudlaný pokrytectvím, protože senátorka JZH se nezdráhá zaštiťovat tím, že rasová segregace je pro dobro segregovaných. Dětí," napsal ministr vnitra na twitteru.
Experti: V osmi desítkách škol tvoří většinu romští žáci, segregace nese ztráty
V Česku je téměř osm desítek škol, kde většinu žáků tvoří romské děti. Do dvou desítek škol v republice pak chodí téměř jen romští žáci a žačky. Uvádí to server Desegregace.cz výzkumné agentury PAQ Research. Poukazuje na dopady školní segregace na úspěšnost ve vzdělávání, veřejné rozpočty i rozvoj regionů. Vychází ze studií, analýz, zpráv ombudsmana i vládních materiálů. Za diskriminaci romských školáků a jejich odsouvání do zvláštních škol odsoudil Česko už v roce 2007 Evropský soud pro lidská práva. ČR za segregaci malých Romů a Romek dlouhodobě sklízí kritiku mezinárodních institucí.
"Když oddělujeme vzdělávání romských a dalších vyloučených dětí, vytváříme podmínky pro obrovské společenské a sociální ztráty na celostátní i místní úrovni," uvádí server.
Experti poukazují na to, že v segregovaných školách mají děti omezený kontakt s ostatními vrstevníky a také rozdílné vzdělávací příležitosti. Podle výročních zpráv o stavu romské menšiny je kvalita vzdělávání v segregovaných školách a třídách nižší. Má to pak dopad na uplatnění mladých, budoucí výdaje státu, rozvoj regionů, zdraví, zadluženost či kriminalitu.
Ve školním roce 2020/2021 chodilo do škol 950.000 žáků a žaček, z nich asi 35.000 romských. Podle ombudsmanových údajů zhruba 12 procent romských školáků a školaček mělo výuku v takzvaných zvláštních školách či třídách, tedy pro děti s lehkým mentálním postižením. Z neromských žáků a žaček to bylo 1,3 procenta.
V Česku bylo více než 4200 základních škol. Z nich 136 mělo v předminulém školním roce přes 34 procent žáků romských. V celkem 77 školách tvořili romští školáci více než polovinu osazenstva, v 32 školách přes 75 procent a v 17 pak přes 90 procent. Od školního roku 2018/2019 tak přibyly čtyři školy, kam chodily téměř jen romské děti. Podle doporučení by jejich podíl ve škole neměl překročit deset či 15 procent a ve třídě by měli být nejvýš čtyři romští žáci, jinak hrozí, že ostatní rodiče začnou své potomky přehlašovat jinam, uvádí s odkazem na analýzu Agentury pro sociální začleňování server.
Podle výzkumníků z PAQ Research segregace omezuje úspěšnost ve vzdělávání. Středoškolák přitom na daních a odvodech za život pošle až o 2,8 milionu korun víc než člověk se základním vzděláním. Zlepšení nejslabších žáků může každý rok přinést do rozpočtů 18 miliard korun, spočítala agentura PAQ Research. Server uvádí celkem 45 opatření k odstranění segregace a zlepšení situace, a to třeba doučování, asistenty pedagogů, předškolní vzdělávání, poradenství pro rodiče či změnu spádových oblastí k rovnoměrnějšímu rozdělení školáků.
Evropský soud pro lidská práva v roce 2007 odsoudil Českou republiku za to, že přeřazením 18 romských dětí do zvláštních škol porušila jejich právo na vzdělání a diskriminovala je. Inkluze - tedy začleňování dětí se speciálními potřebami do běžných tříd - odstartovala v Česku od září 2016.
