Radegast má unikátní systém na dočišťování dešťových a drenážních vod

foto

Pivovar Radegast je vzorem nejenom ve snižování spotřeby vody při vaření piva, ale také v přístupu k životnímu prostředí. Náhodě neponechává ani dešťové a drenážní vody”. V letech 2002 až 2003 vytvořil systém propojených rybníčků, které přírodním způsobem čistí dešťovou a drenážní vodu odtékající z pivovaru. Tyto rybníčky zároveň zvyšují rozmanitost biotopů v nivě řeky Morávky. Proces čištění nastává při průtoku dešťové vody rybníčky, kdy se přirozeným způsobem odbourává zbytkové organické znečištění.

Fotogalerie

„V minulosti se voda pouštěla přímo betonovým korytem do řeky Morávky, ale vzhledem k tomu, že Radegast dlouhodobě podporuje projekty spojené s ochranou životního prostředí, vznikla myšlenka, že tuto vodu budeme dále dočišťovat,” líčí Andrzej Zemene, specialista rozvoje závodu Radegast.

Recept v podobě rybníků, které se nacházejí nedaleko od pivovaru, je pro tuto lokalitu optimální. „Využila se jak přirozená deprese řeky Morávky, tak možnosti spolupráce s ostatními zapojenými složkami, jako jsou například ochranáři přírody,” podotýká Andrzej Zemene. Dalším krokem bylo vysazení původní flóry a následný návrat zdejší fauny. Depresí se rozumí snížená část daného území, vymodelovaná obvykle erozí.

„Za posledních 10 let, kdy tento projekt úspěšně funguje, bylo dočištěno 420 tisíc metrů krychlových vody. O celý biotop se stále starají zaměstnanci pivovaru, kteří měří kvalitu vody, upravují terén, čistí vodu a dělají potřebné pozemní úpravy,” shrnuje Andrzej Zemene z pivovaru Radegast.

Zmíněných 420 tisíc kubíků vody odpovídá množství vody, které by se vešlo do 210 velkých 50metrových bazénů. Každý rok se tedy průměrně vyčistí přes 20 bazénů dešťové vody. Stupeň dočištění dešťových vod netradičním způsobem, který nenarušil vzhled údolní nivy řeky Morávky, je podle odborníků v současné době na požadované úrovni. Systém rybníčku navíc úspěšně revitalizoval přilehlou část řeky. Vysazena byla znovu střemcha obecná, jilm vaz, olše lepkavá, javor mléč, jasan ztepilý, lípa srdčitá, dub letní, třešeň ptačí nebo různé druhy vrb. Do lokality se postupně vrátila užovka obojková, skokan zelený, mlok skvrnitý či ondatra pižmová.

Nedílnou součástí šetrného přístupu k přírodě je rovněž čistička odpadních vod, kterou uvedl Radegast do provozu už v roce 1995. Použité nové technologie snížily od té doby znečištění odpadních vod z pivovaru o 91 procento, což odpovídá znečištění běžné odpadní vody z domácnosti. Jako první ve střední a východní Evropě zavedl pivovar anaerobní UASB systém na předčišťování odpadní vody. Takto předčištěná voda jde dále do veřejné kanalizace a čističky odpadních vod města, kde odtud odtéká do řeky Ostravice.

V čističce vzniká i ekologické palivo bioplyn, který se dále využívá v kotelně pivovaru k výrobě tepla. Výsledkem jsou nižší emise CO2 do ovzduší. V roce 2018 předčistil pivovar 411 562 m3 odpadní vody a vyprodukoval přibližně 691 311 m3 bioplynu.

Život je hořký. Bohudík.

V pivovaru Radegast se vaří pivo od roku 1970. Oblibu si získalo díky své charakteristické výrazně hořké chuti. Nyní je tento pivovar součástí společnosti Plzeňský Prazdroj

Pivovar Radegast je rovněž vyhledávaným turistickým cílem, který každoročně navštíví téměř 50 tisíc lidí. Je součástí projektu Technotrasa, kam patří nejvýznamnější památky Moravskoslezského kraje.

S exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v regionu a největším exportérem českého piva. Za pozitivní působení v oblasti společenské odpovědnosti získal v roce 2018 Plzeňský Prazdroj čtyři významná ocenění v soutěži Business pro společnost TOP odpovědná firma a stal se tak jednou z nejoceňovanějších českých společností v oblasti firemní odpovědnosti v České republice.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je úterý 17. září 2019

Očekáváme v 19:00 15°C

Celá předpověď