Bordeaux (Francie) - Konec roku 2027 je předběžný termín, kdy by český astronaut Aleš Svoboda mohl letět do vesmíru. Mise s případnou českou účastí je nyní ve fázi čekání na to, až americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vybere firmu, která dopraví posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a zajistí další organizační záležitosti. ČTK to řekl Svoboda, jenž se ve francouzském Bordeaux účastní další fáze výcviku.
Fotogalerie
Svoboda je stíhací pilot a člen záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA). Uspěl v konkurenci bezmála 22.600 lidí. Intenzivní příprava mu začala koncem loňského roku v Kolíně nad Rýnem. Výcvik zahrnoval například základy biologie, trénink přežití v zimě nebo adaptaci těla na stav beztíže. Před týdnem zahájil druhou část základní přípravy.
"Máme blok zaměřený na rakety, kosmické prostředky nebo řízení orbitálních letů. V Bordeaux nyní trénujeme stav beztíže při parabolickém letu. Dále nás čeká výcvik přežití v Baltském moři a pak i část věnovaná anatomii, fyziologii, ale i fotografování a videu," uvedl Svoboda. Výcvik se mu zamlouvá stále víc. "Začali jsme hodně obecnými úvody, ale postupně se čím dál víc věnujeme tomu, co souvisí přímo s kosmickým letem," dodal.
Závěrečná část základního výcviku se uskuteční příští rok na jaře. Další přípravu by Svoboda absolvoval poté, co se rozhodne o české misi k ISS. "Teď se čeká, až NASA vybere firmu. Poté bude vznikat čtyřčlenná posádka a bude bližší představa o datu mise. Nyní je předběžný termín konec roku 2027. Zhruba půl roku před tím by se posádka začala připravovat konkrétně na svůj let," sdělil.
Česká vláda schválila misi astronauta s náklady dvě miliardy korun v květnu. Americká společnost Axiom Space následně informovala, že se na ni kvůli letu Svobody obrátilo české ministerstvo dopravy. Kromě Axiomu se mluví také o firmě Vast. "NASA už měla rozhodnout, očekávali jsme to v květnu nebo červnu. Možná to souvisí s tím, že má nyní úřad prozatímního ředitele," míní brněnský astronom Jiří Dušek, jenž se podílí na projektu Česká cesta do vesmíru.
Kromě výcviku Svobody se v mezičase připravují také experimenty pro vesmírnou misi. Ministerstvo dopravy jich už dříve vybralo 14. "Vyhodnocuje se jejich smysluplnost a realizovatelnost. Finální slovo má ESA. Oznámení, které pokusy se uskuteční, je v plánu na druhou polovinu října při festivalu Czech Space Week, " dodal Dušek.
Projekt Česká cesta do vesmíru zahrnuje také několik aktivit zaměřených na mládež, díky čemuž podle Duška vnímá veřejnost vynaložené náklady kladně. "Kdyby to bylo jen o letu jednoho člověka do vesmíru, tak se o tom můžeme bavit. Ale projekt má i motivovat mladé lidi k zájmu o vědu a techniku. Bez absolventů technických oborů a vědců nemůže svět fungovat. Kromě toho může pomoci už současným odborníkům, kteří díky experimentům získají další znalosti," poznamenal.
Svoboda se učí ovládat své tělo ve stavu beztíže
Asi jen 22 sekund mají budoucí astronauti na to, aby ve stavu beztíže udělali zadané cvičení a připravili se na moment, kdy je gravitace opět vrátí k zemi. Jak ovládat své tělo ve vesmírných podmínkách trénují už nyní při parabolických letech ve francouzském Bordeaux. Učí se to i Svoboda, jemuž před týdnem začala druhá část základní fáze výcviku. Právě parabolické lety ho zatím z celé přípravy baví nejvíce, řekl ČTK.
Airbusem A310, zvaným Zero G, letěl Svoboda už na jaře v Praze, v úterý to však bylo poprvé jako součást výcviku. "Pro nás je určená asi třetina letadla, která byla při prvním letu jen vypolstrovaná. Při každé parabole trvající asi 22 sekund jsme měli pod vedením instruktorů udělat nějaké cvičení. Učíme se ovládat tělo, pohybovat se z jedné strany na druhou. Koordinace funguje úplně jinak. Když se třeba člověk ocitne uprostřed a nemá se čeho chytit, má instinktivní snahu jakoby plavat, což samozřejmě absolutně nefunguje. Naopak když dá tělu nějaký impuls, jen tak se nezastaví," uvedl Svoboda.
Parabol zažijí účastníci výcviku při jednom letu přes 30. S každou je podle Svobody cítit zlepšení. "Začínáme od toho nejjednoduššího, v podstatě jen zůstat na místě. Pak jsme dělali i složitější cvičení, jako udělat kolečko po podlaze a stropě. Dvaadvacet vteřin ale není dlouhá doba. Navíc se člověk na konci musí přeorientovat na to, že začne fungovat normální gravitace. Respektive v přechodu je 1,8, tedy skoro dvojnásobek normální," dodal Svoboda s tím, že ne vždy se to zcela povedlo a i on se při letu občas někde udeřil.
Úterní let označil za svůj dosud nejlepší zážitek, co se výcviku týče.Ten začal loni 263 hodinami intenzivní teoretické i praktické přípravy v Kolíně nad Rýnem a pokračuje nyní osmi týdny v různých evropských lokalitách. Na jihozápadě Francie jsou stěžejní částí tři parabolické lety. Svoboda si s kolegy vyzkouší také pohybovat se po madlech, jako je tomu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), vytahovat věci z batohu nebo ovládat různé nástroje. "Když stojíte pevně na zemi s vrtačkou, zachytíte její kroucení, ale v beztížném stavu se vrták točí doleva a vy doprava," poznamenal.
Mezi budoucími astronauty jsou lidé různých profesí. Svoboda vnímá, že mu jeho povolání pilota zejména díky zvyku na každodenní intenzivní výcvik přípravu usnadňuje. Souhlasí s tím i koordinátor parabolických letů z Evropské kosmické agentury (ESA) Neil Melville. Podle něj Svoboda při letu působí velmi přirozeně. Není přitom neobvyklé, že je lidem z rychlého střídání přetížení zle. "Je to individuální. Astronauti se dozvídají i hodně věcí sami o sobě," řekl Melville.
Za projektem Zero G stojí francouzský astronaut Jean-François Clervoy. Podle něj člověk i při jednom letu pochopí, jak stav beztíže funguje a jak koordinovat své tělo. "Ve vesmíru je ale samozřejmě hlavní rozdíl to, že je to nepřetržité. Tam zapomenete i na to, že máte nohy," poznamenal.
