Rada pro energetiku bude řešit dva návrhy možných řešení cen energií

foto Český ministr průmyslu Jozef Síkela hovoří s novináři v Bruselu 26. července 2022.

Praha - Mimořádná evropská rada pro energetiku, kterou ČR jako předsednická země svolala na pátek do Bruselu, bude řešit dva návrhy možných řešení vysokých cen energií. Česko nyní jako předsednická země zjišťuje názory jednotlivých členských zemí na dané návrhy, ve středu chce zveřejnit takzvaný předsednický souhrn, který postoje jednotlivých zemí shrnuje. Rada v pátek přijde s řešením, řekl dnes novinářům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Proti sobě nyní podle Síkely stojí dva návrhy. Jeden počítá s oddělením ceny plynu od ceny závěrné elektrárny, která určuje ceny elektřiny. "To znamená, aby ty vysoké ceny plynu, které jsou právě předmětem energetické války, neovlivňovaly ceny elektřiny," uvedl Síkela. Druhý návrh chce stanovit maximální ceny všech jiných výrob elektřiny kromě plynové. ČR zároveň podle Síkely pokračuje v jednáních o řešení energetické krize na národní úrovni.

"My máme napříč státy shodu v tom, že je správný okamžik, že Česká republika tu radu svolala a že musíme určité kroky podniknout. Panuje naprostá shoda v tom, že musíme ty trhy zlikvidnit, to znamená musíme obchodníkům poskytnout dostatek likvidity, aby vůbec mohli obchodovat," řekl Síkela. Jednotlivé členské státy už podle něj podnikají řešení, na stole ale může být i celoevropské řešení.

Oddělení cen plynu od elektřiny může mít podle něj úskalí v tom, že může vést k vyšší spotřebě plynu. A v Evropě může být za určitých předpokladů nedostatek plynu, uvedl Síkela. Druhý návrh podle něj nemotivuje k vyšší spotřebě plynu.

Bez ohledu na to, jak evropská jednání dopadnou, připravuje ČR i vlastní řešení. "Mohu potvrdit, že probíhají jednání a připravují se opatření na zajištění stability cen energií v České republice pro všechny konečné uživatele, jak pro domácnosti, tak firmy, tak veřejný sektor," řekl Síkela. Jednání jsou podle něj ve velmi pokročilé fázi a řeší se pouze detaily. Ministr dodal, že opatření by zřejmě byla pro každý sektor individuální.

Evropská komise chce během mimořádné rady představit návrh, jehož cílem bude zastropování ceny ruského plynu přenášeného plynovody, omezení poptávky po elektřině, pomoc zranitelným spotřebitelům i firmám a umožnění podpory výrobců elektřiny, kteří čelí finančním problémům. Uvedené body se objevují také v seznamu potenciálních opatření, který předkládá k diskusi české předsednictví v Radě EU před mimořádným jednáním unijních ministrů zodpovědných za energetiku.

Cena elektrické energie se v Evropě určuje na burze, pro český trh hraje hlavní roli ta v Lipsku. Důležitou roli u tvorby ceny pro konečné spotřebitele hraje princip, podle kterého se cena veškeré v určitou dobu dodané elektřiny odvíjí od nejdražšího právě využívaného zdroje. V současné době jsou jimi - kvůli cenám užívané komodity - plynové elektrárny. Například v České republice tvoří plynové elektrárny téměř deset procent energetického mixu, v rámci Evropské unie pak podle údajů Eurostatu za rok 2020 dosahoval jejich podíl skoro 24 procent.

Státním obchodníkem s energiemi by mohl být některý ze subjektů vlastněný státem

O licenci obchodníka s energiemi by za účelem zřízení státního obchodníka s energiemi mohl požádat například subjekt, který je už nyní ve stoprocentním vlastnictví státu, řekl dnes novinářům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Je to podle něj jedna z možných cest. Vstup na trh s energiemi je podle něj poměrně jednoduchý, složitější je nyní energii nakoupit. Ujistil, že veřejné instituce budou mít od Nového roku zajištěný dostatek energií.

Zřízení státního obchodníka s energiemi je podle Síkely nejrychlejší cestou, jak pomoci například krajům, obcím nebo nemocnicím. Státní obchodník by měl podle něj energii obstarat a bez dalších marží ji převést například samosprávám. Pokud by se energie nakupovala za vysoké ceny, poskytl by ji stát dále se slevou, aby byly energie dostupné. Do budoucna je podle něj možné, že stát využije státního obchodníka i za jiným účelem, než je jednorázový nákup energií pro veřejný sektor.

"Ubezpečuji všechny, že jak školy, tak školky, nemocnice a kraje budou mít tu energii na příští rok zabezpečenou za přijatelné ceny," řekl Síkela. Nyní jedná o tom, zda bude mít státní obchodník podobu organizační jednotky státu, nebo samostatné právnické osoby. Obě řešení mají podle něj výhody i nevýhody. Rozhodnout o konečné podobě by se mělo podle Síkely brzy.

Podle Síkely bude nutná kvůli zřízení státního obchodníka s energiemi změna zákona, která se už připravuje. "Důležité je, že budeme mít obchodníka, ten nakoupí energie a poskytne je za přijatelné ceny veřejnému sektoru," uvedl Síkela.

Stát podle ministra Síkely pomůže hlavnímu městu s energetickými projekty

Stát pomůže hlavnímu městu s výstavbou energocentra v Bubenči a podpoří energeticky úspornou proměnu areálu Nákladového nádraží Žižkov v Praze 3. Do roku 2030 by tyto záměry mohly být realizovány a zahájen jejich provoz. Novinářům to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podle dřívějšího vyjádření náměstka pražského primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka (za TOP 09) by energocentrum u Ústřední čistírny odpadních vod mohlo za pomoci výkonných čerpadel vytápět až třetinu Prahy. Rozvoj nádraží připravuje Praha s radnicí Prahou 3 spolu se soukromými investory.

"Na ministerstvu průmyslu a obchodu jsme se rozhodli s těmito projekty pomoci. Vytvořili jsme spolu se zástupci hlavního města Prahy pracovní skupinu a v rámci ní jsme se zaměřili na řešení problémů, které rozvoj rozvoj popsaných projektů komplikují," řekl Síkela.

Vedení pražského magistrátu chce podle Hlaváčka snížit závislost města na dodávkách ruského plynu. "Chceme kombinovat potenciál splaškových vod, potenciál Vltavy a do budoucna vylepšení spalovny odpadu," řekl. Dnes jsou zdroji tepla v Praze podle náměstka z 61 procent zemní plyn, z 27 procent nakupované teplo a z devíti procent elektřina. Tři procenta připadají na ostatní zdroje.

Praha nyní podle Hlaváčka připravuje výstavbu energocentra, kde by se využívaly splaškové vody z Ústřední čistírny odpadních vod. V první fázi se budou využívat velkokapacitní tepelná čerpadla, která budou získávat tepelnou energii pro dodávku na Julisku a Veleslavín v Praze 6 a Holešovice a Bubny v Praze 7. Ve druhé fázi by podle náměstka měly být napojeny Řepy a Západní Město. Počítá se i s napojením na kolektorovou síť a případným dalším rozšířením.

Podle místostarosty Prahy 3 Pavla Dobeše je cílem zavést energeticky úsporná řešení i pro vytápění budov, které vzniknou v areálu Nákladového nádraží Žižkov. Území o 60 hektarech by se mělo zastavět. Potřebnou změnu územního plánu nyní Praha připravuje. V areálu nádraží, které je od roku 2013 kulturní památkou, by tak podle Dobeše v budoucnu měly vzniknout kulturní a společenské prostory včetně sídla Národního filmového archivu, dvě nové základní a pět mateřských škol, poliklinika a pobytové zařízení pro seniory. Bytové domy a komerční prostory tam chtějí stavět developerské společnosti jako Sekyra Group, Central Group či Penta Real Estate. Nová městská čtvrť je projektovaná až pro 23.000 obyvatel.

Nádraží vzniklo v letech 1931 až 1935 a přestalo fungovat v roce 2002. Osud Nákladového nádraží Žižkov se řeší roky. Původně mělo ustoupit výstavbě, po tlaku aktivistů z demolice sešlo.

V Evropě se podle Síkely spotřebuje na vytápění budov 40 procent energií. Spotřeba energií na vytápění v Česku je podle něj třetí nejvyšší v Evropě. Česká republika přitom dováží většinu plynu z Ruska, vláda podle Síkely proto k překonání energetické krize připravuje mimo jiné rozvoj komunitní energetiky, vícezdrojovou podporu rozvoje tepelných čerpadel a podporu energetického poradenství, jak snížit individuální spotřebu.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je neděle 4. prosince 2022

Očekáváme v 21:00 5°C

Celá předpověď