Brno - Papež Lev XIV. dnes podepsal dekret o blahořečení Jana Buly a Václava Drboly, oznámilo brněnské biskupství. Oba kněží patří k obětem komunistické totality v Československu. Byli odsouzeni ve vykonstruovaných procesech a popraveni. Nyní jsou církví oficiálně prohlášeni za mučedníky, uvedla mluvčí biskupství Anežka Benešová. O uznání mučednictví informuje také web Vatican News. Slavnost blahořečení se bude podle biskupství konat v polovině roku 2026 v Brně. Proces blahořečení kněze Toufara je v přípravné fázi. Podle teologa Petráčka, který chystal podklady pro blahořečení, je důležité, že jeho odkaz žije.
Fotogalerie
Blahořečení je předstupněm k uznání člověka za svatého. V případě Buly a Drboly proces inicioval před více než 20 lety tehdejší brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Jeho nástupce Pavel Konzbul má podle svých slov obrovskou radost. Oba popravení kněží působili právě v brněnské diecézi, ve farnostech na Vysočině.
"Seznámil jsem se s řadou dokumentů, které svědčily o životě obou těchto mladých kněží, četl jsem dopisy Jana Buly z cely smrti a dlouho přemýšlel nad tím, jakou úzkost museli prožívat, jaké bezpráví a jakou bolest vytrpěli. A přesto stáli pevně, věrní hodnotám, kterým zasvětili svůj život, a dokázali odpustit svým vrahům. Jsou to jednoznačně vzory, od kterých se i dnes můžeme učit," řekl Konzbul.
Po podpisu dokumentů papežem nyní začínají přípravy na slavnost blahořečení, která by se měla uskutečnit v Brně. "Termín slavnosti zatím nemáme potvrzen, ale předpokládáme jeho zveřejnění v řádu několika týdnů. Půjde o akci, na které očekáváme účast mnoha tisíc věřících nejen z jižní Moravy a Vysočiny, ale i z celé ČR. Rozsahem i významem půjde opravdu o mimořádnou akci pro českou církev," uvedl Konzbul.
"Proces blahořečení v důsledku znamená důkladný průzkum života a skutků kandidáta, zejména hledání důkazů o jeho ctnostech, hrdinství nebo zázracích. Během procesu se shromažďují dopisy z pozůstalosti, úřední dokumenty, výpovědi svědků a všechny další dostupné prameny dokumentující život kandidáta, které by mohly sloužit jako důkazní materiál," popsal vedoucí diecézního procesu blahořečení Karel Orlita. Po důkladném zkoumání na místní a národní úrovni spis převzal Vatikán.
Bula a Drbola figurovali v takzvaném babickém procesu. Vražda tří funkcionářů v Babicích na Třebíčsku posloužila na počátku 50. let komunistům jako záminka k represím proti katolické církvi. Drbola je rodák ze Staroviček na Břeclavsku a před smrtí byl babickým farářem. Bula pocházel z Lukova u Moravských Budějovic a sloužil v Rokytnici nad Rokytnou. Oba byli popraveni oběšením v Jihlavě.
Brněnská diecéze chystá řadu aktivit, jimiž přiblíží osudy a odkaz obou mužů, který shrnuje v tezích "Láska je silnější než nenávist", "Odpuštění má uzdravující moc" a "Je klíčové stát si za tím, čemu věříme". "Chystáme nejen pestré aktivity pro farnosti, ale také různé edukativní projekty, jako jsou třeba výstavy, diskuse s odborníky a historiky nebo například zážitkovou hru v okolí Jaroměřic nad Rokytnou na motivy příběhu obou mučedníků," uvedl vikář pro pastoraci brněnské diecéze Pavel Šenkyřík. Vznikl také speciální web.
V uplynulých 30 letech už bylo blahoslaveno několik osobností spojených s českými zeměmi. Například v roce 2014 dvě řádové sestry zavražděné nacisty Marie Restituta a Marie Antonína Kratochvílová nebo 14 františkánů z Prahy, zabitých v únoru 1611 davem v klášteře u Panny Marie Sněžné v Praze. Už o deset let dříve byl blahoslaven i poslední český král a rakousko-uherský císař Karel I.
Na blahoslavení čekají přibližně dvě desítky osobností českého katolického života, z toho velká část obětí totalitních režimů 20. století, tedy s podobným osudem jako měli Bula a Drbola. Nejčastěji se mluví o kardinálu Josefu Beranovi či knězi Josefu Toufarovi, proces ale začal i u několika řádových sester či řeholnic.
V roce 1995 papež Jan Pavel II. svatořečil dvě osobnosti spojené s českými zeměmi: středověkou šlechtičnu Zdislavu, která mimo jiné založila špitál a věnovala se nemocným, a kněze Jan Sarkandera, zabitého v neklidné době českého stavovského povstání a považovaného katolíky za patrona ochrany zpovědního tajemství.
Petráček: Proces blahořečení kněze Toufara je v přípravné diecézní fázi
Proces blahořečení kněze Josefa Toufara umučeného komunistickou Státní bezpečností (StB), který začal v roce 2018, je stále v přípravné diecézní fázi s otevřeným koncem. ČTK to dnes řekl katolický kněz, teolog, církevní historik a akademik Tomáš Petráček, který připravoval podklady pro jeho blahořečení.
Zatímco Toufar je spojený s takzvaným číhošťským zázrakem, Bula a Drbola figurovali v babickém procesu. Vražda tří funkcionářů v Babicích na Třebíčsku posloužila na počátku 50. let komunistům jako záminka k represím proti katolické církvi.
"Blahořečení kněze Josefa Toufara probíhá na národní úrovni, proces vede Diecéze královéhradecká. Nelze předjímat rozhodnutí ve věci, natož odhadovat, kdy se kauza posune do Říma a vůbec ne, kdy by mohlo Dikasterium pro blahořečení a svatořečení ve Vatikánu rozhodnout," řekl ČTK Petráček.
Mnohem důležitější než jeho kanonizace je podle něj to, jestli jeho příběh lidi oslovuje a jeho odkaz žije. "A to se děje. Je to vidět na tom, kolik lidí jezdí do Číhoště. Josef Toufar je pro věřící už nyní člověkem, ke kterému se s důvěrou obracejí o přímluvu. Pro mnohé je už teď patronem zvláště pro těžké či dokonce beznadějné životní situace a významnou orientační postavou moderních českých dějin," uvedl Petráček.
Kněz Toufar je jednou z nejznámějších obětí poúnorového komunistického tažení proti církvi. Do soukolí StB se dostal poté, co se v prosinci 1949 při mši v jeho kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku údajně pohnul kříž na hlavním oltáři. Komunisté se rozhodli využít události k diskreditaci církve, v níž spatřovali překážku na cestě ke kolektivizaci venkova.
Vládnoucí komunistická moc označila "zázrak" za podvod, který byl podle ní součástí protistátního spiknutí katolické církve, a případ využila k útokům na církevní kruhy. Ty vyvrcholily sérií politických procesů s náboženskými činiteli.
Vyšetřování svěřily špičky totalitní moci takzvané Instruktážní skupině StB, která 28. ledna 1950 zatkla faráře Toufara a poté se ho snažila ve valdické věznici na Jičínsku přinutit k přiznání k tomu, že pohyb kříže sám zinscenoval. Po krutém mučení vyšetřovatelé nakonec 22. února kněze přiměli, aby podepsal protokol, v němž se k činu přiznal. Ztýraný sedmačtyřicetiletý kněz zemřel tři dny nato, 25. února 1950, na následky prasklého žaludečního vředu v nemocnici v Praze, kam jej převezli z valdického vězení.
Osud pátera Toufara a dalších kněží stíhaných komunistickým režimem připomíná v Číhošti od roku 1990 památník u tamního kostela Nanebevzetí Panny Marie.
V říjnu 2014 dostal Toufar in memoriam od prezidenta medaili Za zásluhy I. stupně. Krajský soud v Hradci Králové rehabilitoval loni faráře Toufara za nezákonné zatčení a vazební stíhání v roce 1950.
