ČNB snížila základní sazbu na procento, čeká recesi ekonomiky

foto Zasedací místnost bankovní rady České národní banky (ČNB) - ilustrační foto.

Praha - Bankovní rada České národní banky dnes jednomyslně snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na jedno procento. Současný vývoj ovlivněný pandemií koronaviru podle rady ale celkově vede k potřebě dalšího významného snížení sazeb v letošním roce, což by mělo podpořit zotavování ekonomiky. ČNB totiž očekává silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek letošního roku. Na rozhodnutí rady dnes koruna reagovala posílením o 36 haléřů na 27,20 Kč/EUR, protože trh očekával větší uvolnění měnových podmínek.

Naposledy rada snížila sazby na mimořádném jednání 16. března o půl procentního bodu. Cílem bylo stejně jako dnes zmírnění dopadů situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti. Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil na to, že ČNB ve zhruba deseti dnech snížila úroky nejvýrazněji od roku 1999.

Zároveň dnes rada snížila od letošního 1. dubna rezervu na ochranu úvěrového trhu na jedno procento z 1,75 procenta. V důsledku pandemie totiž podle ČNB nastane útlum ekonomické aktivity, který se s vysokou pravděpodobností nepříznivě promítne do kvality úvěrových portfolií bank. V současnosti je ale podle viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého kapitálová pozice domácího bankovního sektoru díky rezervám a dobrovolně drženému přebytku kapitálu robustní.

K vývoji ekonomiky Nidetzký uvedl, že v současné situaci se mění údaje tak rychle, že konkrétní čísla o možném vývoji nejsou přínosná. "Velmi dobře ale můžeme predikovat směr, který je nyní důležitější než čísla. A česká ekonomika vstoupí do období recese. Když se podívám na výhled růstu ekonomiky, tak na druhé čtvrtletí je to minus čtyři procenta," uvedl. Odhady ekonomů počítají za celý rok s propadem ekonomiky mezi pěti až deseti procenty. MF odhaduje letošní pokles na 5,1 procenta.

V případě úrokových sazeb je pak podle člena bankovní rady Tomáše Holuba předčasné odhadovat, zda se dostanou až k nulové hranici. "Je třeba brát v potaz kurz koruny. Ekonomiku budou podporovat i rozpočtová politika a propad světových cen ropy. Tenhle balík umožní ekonomice se zotavovat po zrušení karanténních opatření," uvedl na dotaz ČTK.

"Nadále však platí, že samotné snížení úrokových sazeb nebude příliš účinným lékem s ekonomickými následky současných mimořádných opatření, a hlavní tíha tak leží na opatřeních vlády," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Podle partnera poradenské společnosti Moore CZ Petra Kymličky budou mít opatření ČNB pozitivní vliv jen na některé firmy, a to ještě se zpožděním.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské v současné situaci už nejde jen o snižování sazeb. "Výjimečná situace si žádá výjimečné kroky. Významné centrální banky ve světě ale i v okolních státech rozšiřují svůj arzenál o další nástroje. Hranice měnové politiky, tak jak byly po ropných krizích v 70. letech nastaveny, padají k zemi. Boj proti inflaci jde stranou, bojujeme za záchranu podstaty ekonomiky," uvedla.

ČNB dnes také vyzvala pojišťovny a penzijní společnosti, aby se zdržely výplaty dividend či jiných kroků, které by mohly ohrozit jejich odolnost. Dříve takto už vyzvala banky a některé v uplynulých dnech oznámily, že dividendy letos vyplácet nebudou.

Bankovní rada dnes zároveň informovala, že všechna případná opatření měnové politiky mohou být přijata, kdykoliv to bude potřeba, a to i na mimořádném měnovém zasedání bankovní rady. Standardní jednání rady k měnové politice je naplánováno na počátek května.

Zároveň ČNB upozornila na to, že je vedle dalšího snížení úrokových sazeb v případě potřeby připravena také přijmout opatření k řešení případných problémů s volnými finančními prostředky v českém finančním sektoru nebo reagovat na nadměrné výkyvy kurzu svými nástroji.

ČNB:Cílem novely není vstoupit na trh s novými státními dluhopisy

V případě novely zákona o České národní bance, kterou v pondělí schválila vláda a Sněmovna ji odmítla projednat ve zrychleném čtení, nebylo nikdy cílem ČNB vstoupit na primární trh státních dluhopisů. Centrální banka jej vnímá jako stabilní. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký. Primární trh se týká emisí nových cenných papírů a jejich splácení.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok dnes v Českém rozhlase uvedl, že návrh novely je v legislativním procesu už pět let. "Je to typická změna, která je připravena pro krizové situace. Doufali jsme, že ji prosadíme v dobách hojnosti, ale v těch nechce nikdo slyšet, že může být také zle. Chceme opatřením mít jistotu, že trh bude funkční v každé situaci," uvedl. Dále řekl, že to, co požaduje ČNB, mají centrální banky vyspělých zemí mezi svými nástroji už léta. "A náš návrh je jen kopií nástrojů, které má Evropská centrální banka," dodal.

V současnosti může ČNB obchodovat pouze s nástroji se splatností do jednoho roku, a to pouze s bankami nebo spořitelními a úvěrními družstvy. Navržená novela toto omezení ruší, centrální banka by po jejím schválení mohla obchodovat s cennými papíry s delší splatností a také s více subjekty, tedy například s pojišťovnami, penzijními společnostmi nebo dalšími investory, kteří jsou běžnými držiteli státních dluhopisů.

"Ukázalo se, že v dnešní rozjitřené situaci by tento krok trhy velmi pozitivně ocenili. To se odrazilo i na emisích státních dluhopisů ve středu a dnes," uvedl Nidetzký.

Ministerstvo financí (MF) ve středu ve třech aukcích prodalo státní dluhopisy za 53,4 miliardy, což bylo několikanásobně více, než původně plánovalo. Ekonom Komerční banky František Táborský dnes upozornil, že MF po středeční rekordní aukci státních dluhopisů dnes emitovalo i rekordní objem ročních pokladničních poukázek s výhodným výnosem 1,25 procenta za 68,5 miliardy korun. Pomohl tomu podle něj právě příslib nákupů státních dluhopisů centrální bankou. "Za poslední týden tak získalo ministerstvo skrze emisi státních dluhopisů, pokladničních poukázek a jejich přímých prodejů z portfolia MF přibližně 70 procent celkového plánovaného deficitu," dodal Táborský. Schodek rozpočtu tento týden Sněmovna zvýšila ze 40 na 200 miliard korun.

Ani podle Rusnoka nejde vůbec o to, že by ČNB chtěla nakupovat dluhopisy přímo od státu, ČNB to podle něj ani nesmí. "Na tzv. sekundárním trhu můžeme kupovat už dnes, ale pouze od bank a spořitelních družstev, a jenom cenné papíry se splatností do jednoho roku. Je evidentní, že pro prosazování finanční a cenové stability se může ukázat jako nutné vstoupit v nějaké krizové situaci na trh a kupovat veškeré státní dluhopisy nebo i ty s dlouhou splatností a také mít možnost kupovat dluhopisy ne přes zprostředkovatele, kterými jsou banky, ale třeba od pojišťoven, penzijních fondů, investičních společností," uvedl guvernér.

Člen bankovní rady Tomáš Holub pak k tomu dnes uvedl, že tzv. kvantitativní uvolňování umožňuje za určitých podmínek již současný zákon. "Ale nákupy by musely probíhat úžeji, a to nákupy od bank. Od jiných můžeme nakupovat také dluhopisy, ale kvůli peněžnímu trhu, tedy s kratší dobou splatnosti. To vytváří omezení pro takovou politikou," uvedl. Kvantitativní uvolňování je obecně situace, kdy centrální banka nakupuje velké objemy aktiv s cílem snižovat dlouhodobé úrokové sazby a podpořit tak ekonomický růst. Holub dodal, že zatím bezprostřední zájem pro provádění politiky kvantitativního uvolňování nebyl. "Ale je dobré mít tyto nástroje k dispozici," dodal.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je sobota 11. července 2020

Očekáváme v 11:00 14°C

Celá předpověď