Putin uznal nezávislost donbaských republik a vyslal tam vojáky

foto Ruský prezident Vladimir Putin podepisuje 21. února 2022 dekrety uznávající nezávislost povstaleckých republik na východě Ukrajiny.

Moskva/Kyjev/Brusel/Washington - Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal výnosy uznávající nezávislost obou separatistických republik na východě Ukrajiny. Evropská unie, Spojené státy, Británie a NATO to označily za porušení mezinárodního práva a připravují sankce. S vůdci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky Putin současně podepsal dohody, na jejichž základě vzápětí nařídil ruské armádě zajistit v těchto republikách mír. Krize kolem Ruska a Ukrajiny se v posledních dnech vojensky vyostřila. Dnes Moskva mimo jiné tvrdila, že její ozbrojené složky zabily členy "diverzní skupiny", která se prý pokusila o narušení hranice z Ukrajiny. Kyjev toto tvrzení označil za dezinformaci.

Večernímu podpisovému aktu v Kremlu předcházel Putinův bezmála hodinový televizní projev, v němž prezident zdůraznil, že jihovýchod dnešní Ukrajiny, kde se nacházejí území kontrolovaná povstalci, "býval historicky součástí Ruska", a že "současná Ukrajina byla úplně vytvořena Ruskem, ruskými komunisty". Dnešní Ukrajinu označil za americkou kolonii, území ovládané NATO a za "předmostí", odkud by Západ mohl podniknout překvapivý úder proti Rusku. Obvinil také Kyjev, že stále odmítá plnit mírové dohody z Minsku a že naopak chystá novou vojenskou operaci v Donbasu. Prezidentovo rozhodnutí o uznání povstaleckých republik mají v úterý potvrdit obě komory ruského parlamentu.

Putin v noci na úterý místního času nařídil ruské armádě, aby zahájila "mírovou misi" v donbaských republikách, a ministerstvu zahraničí dal pokyn, aby s oběma republikami navázalo diplomatické styky. Z prezidentského výnosu není zřejmé, kdy mají ruské jednotky na východní Ukrajinu dorazit, poznamenaly agentury AP a DPA. Rozhlasová stanice RFE/RL krátce před půlnocí s odvoláním na svědky oznámila, že ruské vojenské oddíly již vstoupily do povstaleckých republik a míří k tzv. linii dotyku, která povstalce dělí od ukrajinských vládních sil.

Bílý dům stejně jako evropští lídři označuje uznání Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky za nehorázné porušení mezinárodního práva. Prezident Joe Biden podle své mluvčí brzy podepíše exekutivní nařízení zakazující Američanům investovat v separatistických regionech na východě Ukrajiny nebo tam obchodovat. Bidenova kancelář zároveň ohlásila další odvetné kroky a uvedla, že tyto reakce nespadají mezi sankce připravované pro případ ruského vpádu na Ukrajinu.

"Je to ... hrubé porušení svrchovanosti a celistvosti Ukrajiny," řekl o Putinově rozhodnutí britský premiér Boris Johnson. "Uznání dvou separatistických území na Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva, územní celistvosti Ukrajiny a minských dohod (o zajištění míru v Donbasu)," napsal na twitteru předseda Evropské rady Charles Michel. On a šéfka Evropské komise von der Leyenová pak ve společném prohlášení uvedli, že sedmadvacítka zareaguje sankcemi proti těm, kdo se podíleli na uznání lidových republik vyhlášených proruskými separatisty na východě Ukrajiny.

Pro okamžité sankce se zatím kromě unijních činitelů vyslovila i Británie, která je představí v úterý, polský premiér Mateusz Morawiecki či představitelé Litvy, Lotyšska či Rumunska.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Kreml nadále podkopává snahy o řešení konfliktu, porušuje minské dohody, podněcuje konflikt na východní Ukrajině a snaží se zinscenovat záminku k opětovné invazi na Ukrajinu.

Český premiér Petr Fiala uvedl, že ČR stojí za svobodnou a nezávislou Ukrajinou a z vlastní historie si pamatuje podobné kroky, které k míru nikdy nevedou. České ministerstvo zahraničí odsoudilo uznání samozvaných republik; podle ministra Jana Lipavského se jedná o porušení mezinárodního práva. Ministryně obrany Jana Černochová ruský postup označila za snahu o obnovu Sovětského svazu na úkor svobodných zemí, což podle ní "civilizovaný svět nesmí nikdy tolerovat".

Putinův krok přišel poté, co jej k tomu dnes vyzvali členové jeho bezpečnostní rady a opakovaně také vůdci obou povstaleckých regionů. Šéf Kremlu prohlásil, že Rusko zpočátku dělalo vše, aby střet mezi povstalci a Kyjevem urovnalo mírovou cestou, ale přesto vznikla situace, kdy hrozí další "trestná výprava" Kyjeva do Donbasu.

Uznání nezávislosti povstaleckých regionů by podle analytiků mohlo uvolnit cestu k ruské vojenské intervenci vůči Ukrajině, uvedl deník The New York Times. Připomíná, že lídři dvou dosud neuznávaných republik podporovaných Moskvou si nárokují i území, která aktuálně kontroluje ukrajinská armáda.

Ruská armáda oznámila, že dnes ráno poblíž obce Mitjakinskaja v Rostovské oblasti na úseku státní hranice Ruska s Ukrajinou zjistila pohraniční hlídka ruské tajné služby FSB "průnik diverzní a průzkumné skupiny." Ruské bezpečnostní podle ní složky zabily pět "narušitelů" hranice. Kyjev ruské tvrzení označil za dezinformaci. Žádné ukrajinské síly v regionu nejsou, uvedla ukrajinská armáda.

Na frontové linii v Donbasu v poslední době zesílilo vzájemné ostřelování pozic ukrajinské armády a separatistů. Nepřátelská palba dnes zabila civilistu v osadě Novoluhanske a zranila čtyři ukrajinské vojáky, uvedla ukrajinská média s odvoláním na armádní štáb. V centru Doněcka, bašty proruských separatistů, bylo dnes slyšet několik výbuchů. Podrobnosti o nich nejsou k dispozici.

Regiony kontrolované povstalci na Donbasu jsou v posledních dnech epicentrem geopolitické krize kolem Ukrajiny. Kyjev hlásí desítky případů ostřelování z druhé strany takzvané linie dotyku a mrtvé i zraněné. Vedení separatistických oblastí zase obviňuje ukrajinskou vládu z přípravy rozsáhlé ofenzívy, což ovšem Kyjev popírá.

Zatímco svět čekal na vyjádření ruského prezidenta ohledně separatistických republik, Joe Biden vývoj monitoroval z Bílého domu a radil se s nejvýše postavenými bezpečnostními poradci, uvedla média. Schůzi národní obranné a bezpečnostní rady svolal v reakci na poslední vývoj francouzský prezident Emmanuel Macron. Stejný krok oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Z Minsku mezitím zaznělo, že odchod ruských vojáků z Běloruska bude do velké míry záviset na stažení sil NATO ze zemí v blízkosti Běloruska a Ruska. Moskva a Minsk původně deklarovaly, že společné manévry skončí 20. února, v neděli však běloruský ministr obrany oznámil, že cvičení bude pokračovat.

Společnost Maxar Technologies, která s pomocí satelitních snímků již několik týdnů monitoruje aktivity ruské armády, uvedla, že aktivita ruských vojsk u hranic s Ukrajinou se přes víkend proměnila a lze tam spatřit menší jednotky, které se dostávají do pozic mimo základny a cvičiště, což podle ní naznačuje větší bojovou připravenost.

Dnes přitom pokračovaly snahy o diplomatické řešení krize. Elysejský palác sdělil, že prezidenti Ruska a USA v zásadě souhlasili se summitem. Macron v neděli pozdě večer telefonicky hovořil s oběma státníky, s Putinem už podruhé v jednom dni. Schůzka na nejvyšší úrovni se ale nebude konat v případě ruské invaze na Ukrajinu. Tuto podmínku potvrdil i Bílý dům. Kreml uvedl, že hovořit o konkrétních plánech na summit je předčasné. Kyjev informaci o případném setkání státníků přivítal.

Unijní ministři zahraničí dnes schválili poskytnutí finanční podpory pro ukrajinskou ekonomiku ve výši 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun) a také vyslání mise vojenských odborníků.

Ruské akciové trhy dnes odpoledne urychlily propad, hlavní index moskevské burzy RTS odepisoval více než 15 procent a výrazně oslaboval i rubl. Ruské ministerstvo financí kvůli propadu na trzích zrušilo aukci státních dluhopisů, kterou chystalo. Evropské akcie dnes zprvu díky nadějím na diplomatické řešení ukrajinské krize rostly. Komentář Kremlu však později tyto naděje rozptýlil a panevropský akciový index STOXX Europe 600 klesl nejníže od loňského října. Na finančních trzích v USA se kvůli svátku dnes neobchodovalo.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je neděle 3. července 2022

Očekáváme v 21:00 20°C

Celá předpověď