První rok von der Leyenové určoval covid a boj o krizové peníze

foto Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci v Bruselu 19. listopadu 2020.

Brusel - Když Ursula von der Leyenová před rokem nastupovala do funkce předsedkyně Evropské komise, představila jako své stěžejní cíle klimaticky odpovědnou, digitalizovanou a globálně významnější Evropskou unii. Sotva však měla za sebou sto dní v úřadě, stal se její hlavní každodenní agendou boj s koronavirem a ekonomickou krizí. O tom, zda bude první rok práce její komise považován za úspěšný, rozhodnou patrně dvě zatím bezvýsledná vyjednávání: o víceletém unijním rozpočtu spojeném s krizovým fondem EU a o dohodě s Británií.

Bývalá německá ministryně obrany měla proti svému předchůdci Jeanu-Claudu Junckerovi situaci složitější již na začátku. Do role šéfky unijní exekutivy ji vybrali lídři členských států přes nevoli velké části europoslanců, kteří prosazovali kandidáta nejsilnější parlamentní skupiny. Parlament ji poté potvrdil jen těsnou většinou hlasů.

"To se zásadně projevuje na její agendě, snaží se vycházet vstříc poslancům, ale zároveň si nechce rozházet členské státy, což mnohdy limituje akceschopnost komise," řekl ČTK nejmenovaný unijní činitel. S dalšími bruselskými hlasy se shoduje v názoru, že von der Leyenová a její tým sice přišli s řadou významných návrhů, jejich převedení do praxe však může být značně nejisté.

Poté, co se práce komise začala točit okolo covidu-19, stal se stěžejním bodem jejího prvního roku historicky největší balík společných unijních peněz, jímž chce von der Leyenová "proměnit krizi v příležitost k novému růstu". Brusel během nástupu první jarní vlny pandemie čelil kritice, že stejně jako členské státy dopad nákazy podcenil. Komise od té doby s částečnými úspěchy přesvědčuje země, aby více koordinovaly pravidla pro karantény či testování a podepisuje kontrakty na společné nákupy vakcín, jejichž distribuci by chtěla zahájit ještě letos.

Státy však zatím nemají jisté, zda se budou moci spolehnout na peníze ze zmíněného balíku o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun). Jeho schvalování zablokovaly vlády Maďarska a Polska, které nechtějí podmínit vyplácení peněz dodržováním principů právního státu, jež je u nich podle komise problematické. Další země ve shodě s europoslanci však na druhou stranu z nového principu nehodlají slevit a unii tak místo štědrého nadstandarního utrácení hrozí rozpočtové provizorium s omezenými výdaji.

"Schopnost von der Leyenové a (německé kancléřky Angely) Merkelové vymanévrovat z těchto patových situací rozhodne o tom, zda bude mít Evropa silný začátek roku 2021, nebo se ocitne v politické a ekonomické krizi," napsal na bruselském webu Politico analytik a někdejší činitel komise Mujtaba Rahman v narážce na jednání o rozpočtu a budoucích vztazích EU s Británií.

Von der Leyenové může podle něj i dalších znalců bruselských poměrů pomoci, že předsednictví unie má druhou polovinu letošního roku v rukou silné Německo. Jeho kancléřka Merkelová stála u zrodu zmíněného třičtvrtěbilionového fondu obnovy a nyní se pokouší přimět Budapešť a Varšavu ke změně názoru a rok před ochdodem z funkce zpečetit svůj politický odkaz.

Komise se i v omezených podmínkách jednání přesunutých do virtuálního prostoru snaží prosazovat i své cíle z doby loňského nástupu. Například snaha vydobýt EU výraznější roli ve světovém dění a účinněji reagovat například na napětí po volbách v Bělorusku, mocenské ambice Ruska či středomořské aktivity Turecka se ale podle expertů Bruselu příliš nedaří.

"Pokusy von der Leyenové změnit to rozšířením většinového hlasování i na zahraniční a bezpečnostní politiku EU selhaly kvůli obavám o národní suverenitu," uvedla analytička think tanku JDC Nicole Koenigová, podle níž je snaha o "geopolitickou komisi" blokována zejména potřebnou jednomyslností členských států v zahraniční politice.

Naproti tomu patrně nejvýrazněji komise své cíle plní v klimatické politice, kde je bez ohledu na pandemii krok od schválení přísnějších emisních limitů pro rok 2030. I tady se však podle diplomatů může projevit klíčový spor o rozpočet. Nové emisní závazky musí na prosincovém summitu schválit lídři EU, k čemuž mohou být některé země požadující z unijní kasy kompenzace za zavírání těžkého průmyslu neochotné bez shody na rozpočtu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

-3°C

Dnes je neděle 17. ledna 2021

Očekáváme v 5:00 -7°C

Celá předpověď