Průzkum: Předsudky vůči Židům mají v EU nejvíce lidé z Řecka, Maďarska a Polska

foto Synagoga, židé, víra - ilustrační foto.

Brusel - Předsudky vůči Židům mají v Evropské unii nejčastěji lidé z Řecka, Maďarska a Polska. Uvedla to dnes židovská organizace APL na základě průzkumu, který nechala provést v 16 evropských zemích, které mají na svém území významnou židovskou komunitu. Nejméně předsudků chovají vůči Židům podle něj obyvatelé Švédska či Nizozemska. V Česku má podle průzkumu 23 procent lidí silné předsudky vůči Židům, 64 procent obyvatel antisemitské názory nemá.

Podle výzkumu má v Řecku 35 procent lidí silné předsudky vůči Židům a dalších 13 procent lidí zastává mírně antisemitské názory. Bez předsudků vůči Židům je podle průzkumu 52 procent Řeků, což je nejnižší číslo ve sledovaných zemích. S tvrzením, že existuje tajná židovská síť, která ovlivňuje světové hospodářství a politiku, souhlasí do určité míry 58 procent Řeků. Zhruba 44 procent obyvatel této jihoevropské země se domnívá, že Židé mají sklon využívat k dosažení svých cílů pochybné prostředky.

V Polsku a Maďarsku nemá předsudky vůči Židům shodně 58 procent lidí, což je druhá nejnižší zaznamenaná hodnota. V Maďarsku je ale více lidí, kteří mají silně antisemitské názory. Je jich 24 procent, zatímco v Polsku je to 15 procent. Například 38 procent Poláků si myslí, že Židé mají výrazně jiné zájmy a cíle než zbytek obyvatel Polska.

Nejnižší úroveň antisemitismu vykazují Nizozemsko, kde mají předsudky vůči Židům tři procenta obyvatel, a Švédsko, kde je to šest procent obyvatel.

V České republice podle průzkumu nemá předsudky vůči Židům 64 procent lidí, 23 procent obyvatel má ale předsudky silné. Podobné hodnoty vykazuje i Slovensko, kde si například 34 procent dotázaných myslí, že existuje tajná židovská síť, která ovlivňuje světovou politiku a hospodářství. Podle zhruba čtvrtiny dotázaných Čechů mají Židé výrazně jiné cíle a zájmy než ostatní obyvatelé Česka. Velké či mírnější rozpaky by pak 27 procent lidí mělo v případě, že by jejich soused byl Žid.

Podle rabína Slomóa Kövese, který je zakladatelem organizace APL, průzkum vypovídá pouze o názorech obyvatel jednotlivých zemí. Pro vyhodnocení životních podmínek Židů v jednotlivých zemích by bylo podle něj nutné vzít v potaz také osobní útoky či jiné projevy antisemitismu.

Výzkum vypracovala agentura IPSOS na základě dat z prosince 2019 a ledna 2020. V každé zemi se výzkumu zúčastnilo 1000 respondentů. Průzkum se uskutečnil v Belgii, Česku, Francii, Itálii, Lotyšsku, Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Řecku, Slovensku, Španělsku, Švédsku a rovněž v Británii, která v té době ještě byla členem evropského bloku.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je neděle 24. října 2021

Očekáváme v 19:00 6°C

Celá předpověď