Průměrný dluh na bydlení stoupl na konci září na 1,73 milionu Kč

foto České peníze, bankovky, koruna, klíč, dům, hypotéka, nájem, stavební spoření - ilustrační foto.

Praha - Průměrná částka dluhu z úvěrů na bydlení, tedy dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, dosahovala v ČR na konci třetího čtvrtletí 1,73 milionu korun. Zatímco na Karlovarsku a Ústecku činila průměrná částka tohoto dluhu 1,2 milionu korun, ve Středočeském kraji dosahovala téměř dvou milionů a v Praze skoro tři miliony korun. Vyplývá to ze statistik Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Průměrná částka dlouhodobého dluhu, tedy dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, se ve všech krajích zvýšila meziročně o šest až osm procent. Naopak počet lidí, kteří měli nějaký typ úvěru na bydlení, ve většině krajů meziročně klesl. Nejrychlejší pokles byl zaznamenán v Karlovarském kraji (minus 1,2 procenta) a na Vysočině (minus 0,8 procenta). Naopak ve Středočeském kraji se počet lidí s dlouhodobým dluhem zvedl o 0,8 procenta a v Plzeňském kraj o 0,1 procenta.

"Středočeský kraj se v rámci Česka vymyká především kvůli napjaté situaci na pražském trhu s nemovitostmi. Vysoké ceny pražských bytů vedou k odchodu části lidí za hranice hlavního města," uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná. Rostoucí ceny nemovitostí napříč ČR jsou také jedním z důvodů, proč si lidé půjčují na bydlení stále vyšší částky.

Zatímco počet lidí s dlouhodobým dluhem ve většině krajů meziročně klesl, počet lidí s úvěry na spotřebu naopak ve většině krajů vzrostl. Nejčastěji se nárůst počtu lidí s úvěry na spotřebu pohyboval okolo dvou procent, v Jihomoravském kraji dosáhl tří procent v Praze 2,8 procenta. Naopak na Karlovarsku se počet lidí s úvěrem na spotřebu snížil o 1,2 procenta a na Ústecku o 0,8 procenta.

Počet lidí, kteří řádně nespláceli své úvěry na spotřebu, klesl meziročně ve všech krajích o pětinu až o čtvrtinu. V případě dluhů vázaných na bydlení se pokles lidí, kteří řádně nesplácí své závazky, snižoval o 17 až 24 procent. V řadě krajů ale výrazně rostla průměrná nesplácená částka na jednoho klienta.

Například v Jihomoravském a Karlovarském kraji se v případě dluhů určených na bydlení zvýšila průměrná nesplácená částka na jednoho klienta o 17 procent. U dluhů určených primárně na spotřebu rostla průměrná nesplácená částka na Vysočině a v Plzeňském kraji o 11 procent a v Olomouckém kraji o desetinu.

"Průměrná částka ohroženého dluhu na jednoho klienta souvisí především se zvyšujícími se částkami, které si lidé půjčují. Pokud se dostanou do tíživé finanční situace, ve které nejsou schopni uhradit pravidelné měsíční splátky, zbývá jim v průměru doplatit více než před několika lety, kdy si půjčovali nižší částky," upozornil ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.

Zatímco vyšší průměrné částky dluhu určeného na bydlení souvisí především s rostoucími cenami nemovitostí, rostoucí částky dluhu určeného na spotřebu pak souvisí s vyššími mzdami obyvatel a vyšším optimismem spotřebitelů ohledně jejich budoucí schopnosti splácet vyšší částky.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je pátek 6. prosince 2019

Očekáváme v 15:00 5°C

Celá předpověď