PROTEXT VIDEO: Konference Retail Summit a soutěž Obchodník roku

foto Přes tisícovku účastníků navštíví Retail Summit v Clarion Congress Hotelu Prague.

Praha – Protekcionistická opatření, jako jsou regulace slev, povinný podíl zboží od tuzemských producentů či stanovování minimálních prodejních cen, by vedla jen ke zdražení a zmenšení výběru zboží pro spotřebitele. Na konferenci Retail Summit to uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Spolu se zákazem prodeje za podnákupní cenu jde o opatření, která v posledních letech zmiňovalo ministerstvo zemědělství.

"Tlak některých výrobců na vytváření protekcionistických opatření ze strany vlád je jenom důkazem, že nemohou obstát v otevřené evropské konkurenci, ať již se jedná o zaostávání v produktivitě práce či v inovačních technologiích," uvedl Prouza.

Příkladem je podle prezidenta svazu sektorové zdanění maloobchodu na Slovensku, které nemůže dopadnout jinak, než že ho vždy zaplatí spotřebitel. Slovenský parlament na konci roku potvrdil zavedení zvláštní daně na velké obchodní řetězce, které prodávají i potraviny. Řetězce jsou zatíženy odvodem 2,5 procenta z obratu sníženého o obrat některých prodejen.

Videostream označený značkou PROTEXT VIDEO není součástí zpravodajského servisu ČTK, jde o komerční prezentaci zadavatele

V Česku podle Prouzy také stále existují snahy stavět maloobchod do role nepřítele "národních zemědělsko-potravinářských" uskupení. "Obvinění, že zahraniční maloobchodní společnosti dováží dotované zboží ze svých mateřských zemí s cílem zlikvidovat tuzemské producenty, jsou na hraně konspiračních teorií," dodal Prouza.

Podle Prouzy jsou tuzemští producenti schopni zabezpečit soběstačnost pouze v hovězím mase, mléce a pivu. Zbytek základních potravin je v bilanci výroby a spotřeby deficitní a většinou se dále prohlubuje. V případě vepřového masa dosahuje soběstačnost 45 procent, u drůbežího 66 procent a u másla 91 procent.

O nastavení pravidel pro fungování slevových akcí debatuje s jednotlivými obchodními řetězci ministerstvo zemědělství. Ministr Miroslav Toman (za ČSSD) v říjnu uvedl, že by chtěl uzákonit, aby se potraviny v ČR nedaly prodávat za podnákladové ceny. Slevové akce však úplně rušit nechce. "Nabízí se několik možností řešení, například snížení podílu prodeje v promo akcích nebo nastavení maximální výše slevy," uvedl tehdy ministr. Ministerstva financí a zemědělství také zjišťují, zda řetězce více nepodporují dovozové potraviny na úkor tuzemských a zda nemůže jít o dumping nebo nepovolenou exportní podporu. Například máslo z dovozu se loni do pololetí ve slevových akcích v ČR prodávalo podle ministerstva v průměru za 126,09 koruny za kilogram, české za 166,52 Kč/kg.

Kdo nabídne lepší zákaznický zážitek?

Prezentace finalistů soutěže na Retail Summitu 2018. Soutěž Mastercard Obchodník roku se koná již šestnáctým rokem a o přízeň veřejnosti i odborníků zda bojují ti nejlepší z maloobchodu v celkem dvanácti kategoriích. Jednou ze speciálních kategorií je „Zákaznický zážitek“. Expertní porota v ní nominovala tři finalisty: Manifesto Market, MOL Fresh Corner a JIP Východočeská. Jejich zástupci se představí účastníkům konference Retail Summit, kteří následně v online hlasování přímo na místě rozhodnou o vítězi.

Finálové prezentace se konají během konference Retail Summit v úterý 5. února v Clarion Congress Hotelu Prague před obědem. Moderace se zhostil Miroslav Lukeš, generální ředitel Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.

Videostream označený značkou PROTEXT VIDEO není součástí zpravodajského servisu ČTK, jde o komerční prezentaci zadavatele

Absolutní vítěz a vítězové devíti oborových kategorií jsou vybíráni na základě reprezentativního průzkumu veřejného mínění, který realizuje agentura GfK Czech. Držitele titulu „MONETA Money Bank Cena veřejnosti“ určí hlasování zákazníků probíhající od 1. října 2018 do 6. ledna 2019 na internetu. Zvláštní kategorie „SOCR ČR Nejlepší zaměstnavatel v obchodě“ je vyhlašována Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR za podpory společnosti Mastercard. Jejím odborným garantem vyhodnocení je společnost Hays. Celkové výsledky se vyhlašují během slavnostního večera konference Retail Summit 5. února od 19.30, moderuje jej Lucie Výborná a během večera vystoupí kapela Jelen. Více na https://www.obchodnik-roku.cz.

ČTK bude dnes od cca 19:30 v servisu Protext Video vysílat živé video z vyhlášení výsledků soutěže Mastercard Obchodník roku, které se uskuteční na konferenci Retail Summit 2019

Videostream označený značkou PROTEXT VIDEO není součástí zpravodajského servisu ČTK, jde o komerční prezentaci zadavatele

Nováková: Obchodník by měl mít maximálně pět kontrol za rok 

Obchodník by měl mít maximálně pět kontrol ze strany státních dozorových orgánů za rok. Na konferenci Retail Summit to uvedla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO). Ministerstvo již zpracovalo analýzu kontrol podnikatelů ze strany státu. Nováková také řekla, že bude bojovat za to, aby byl zrušen zákon o regulaci prodejní doby.

"Začínáme jednání s jednotlivými ministerstvy, abychom dosáhli toho cíle, že obchodník bude mít maximálně pět kontrol za rok, a že mu nebudou chodit kontroly tak, že by jich měl v jeden den třeba pět," uvedla Nováková. Jednání s jednotlivými resorty jsou podle ní komplikovaná, zejména s ministerstvem zemědělství.

Nováková také chce zrušit omezení otvírací doby velkých řetězců o některých státních svátcích. "Já budu osobně bojovat za to, aby v rámci liberalizace (tržního prostředí) byl zrušen zákon regulace prodejní doby v maloobchodu. Ten zákon je přežitý," uvedla ministryně.

Podle zákona musí obchody zavřít na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den mohou mít otevřeno do 12:00. Zákaz prodeje se nevztahuje na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékárny, čerpací stanice, obchody na letištích či nádražích nebo na prodejny v nemocnicích. Zrušit zákon chce u Ústavního soudu skupina senátorů.

Ministryně také odmítla krok slovenské vlády, která na konci roku zavedla sektorovou daň v maloobchodu. Slovenský parlament na konci roku potvrdil zavedení zvláštní daně na velké obchodní řetězce, které prodávají i potraviny. Řetězce jsou zatíženy odvodem 2,5 procenta z obratu sníženého o obrat některých prodejen.

Nielsen: Ve slevách se loni prodalo již 56 procent zboží 

Podíl rychloobrátkového zboží prodaného ve slevě loni stoupl v Česku o jeden procentní bod na 56 procent. Ještě v roce 2004 to byla čtvrtina. Naopak podíl zboží nabízeného pod vlastní značkou obchodních řetězců zůstal na 21 procentech, kde se drží posledních šest let. Na konferenci Reatail Summit to uvedl Karel Týra ze společnosti Nielsen.

"Promoční spirála se stále točí a proti loňskému roku jsme přidali jeden procentní bod závislosti na slevách," řekl Týra. Český maloobchodní trh je v porovnání se západními zeměmi typický dlouhodobě vysokým procentem zboží prodaného ve slevových akcích a s tím spojeným nízkým podílem privátních značek. To se mění jen pomalu.

Česko má jednu z nejhustších sítí hypermarketů v Evropě. Podíl hypermarketů ale loni klesl o tři procentní body na 37 procent a vrátil se na úroveň roku 2008. "Češi si více váží svého volného času a nechtějí ho tolik trávit nakupováním," dodal Týra. Mírně, o jeden procentní bod, naopak vzrostl podíl diskontů (na 22 pct) a drogerií (na 9 pct).

Nejvíc je v Česku supermarketů - 703, počet se od roku 2010 nezměnil. Počet diskontních prodejen se zvýšil o 60 na 648 a hypermarketů o 47 na 320. Naopak počet malých prodejen stále klesá. Malých obchodů s potravinami do prodejní plochy 50 metru čtverečních bylo v roce 2017 celkem 5464, v roce 2001 jich přitom bylo 12.319.

Přes internet Češi nejvíc kupují módu, spotřební elektroniku a vstupenky. Oblečení kupuje on-line 62 procent spotřebitelů a elektroniku 57 procent. Největší odlišností v porovnání s celoevropským i celosvětovým průměrem je velmi vysoké procento on-line nakupujících v segmentu léků a výživových doplňků - až 44 procent českých spotřebitelů nakupuje toto zboží on-line, zatímco v Evropě je to 23 procent a celosvětově 27 procent.

Elektronické obchodování se na celosvětovém prodeji rychloobrátkového zboží podílí čtyřmi až pěti procenty. Úspěšnost e-commerce se však po celém světě liší. V ČR se pohybuje mezi jedním a dvěma procenty, v Německu je 0,7 procenta, v Polsku či Maďarsku je pod jedním procentem a v USA na 3,3 procenta. Ve Francii a Velké Británii naopak přesahuje šest procent. Premiantem ve světě je Jižní Korea, kde se přes internet prodá 18 procent potravin a drogerie.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je sobota 25. května 2019

Očekáváme v 23:00 14°C

Celá předpověď