Sedmdesát osm týdnů práce, přípravu konceptu v to nepočítaje. Rovných 385 příspěvků k tématu, vyjma tohoto textu. Taková je bilance společného projektu Evropského parlamentu a Protextu ČTK, který dostal název EU proti covid-19 a posledním červnovým dnem skončil. I když ne tak docela…
Fotogalerie
Když do Evropy dorazila a naplno propukla pandemie nového typu koronaviru, spolupráce unijních institucí s médii zesílila. Téma “unie”, které se nijak netěšilo přízni sdělovacích prostředků, pokud zrovna nešlo o nějaký skandál nebo lidské selhání, začalo rezonovat. Tím, že bylo co vysvětlovat (co se nečekaně děje, co se stát může), co právě děláme (právě teď a co připravujeme) a jak zmírnit a kompenzovat dopady pohromy (to zajímalo rázem všechny).
Navíc se jasně ukázalo, že v podobných krizích není nad společný postup, ať už se o jeho rychlosti a případné správnosti dalo leckdy pochybovat. Peníze na vývoj, výrobu a distribuci vakcín by dávaly členské státy samy o sobě jen horko těžko dohromady, o uvolňování prostředků na zacelení společenských, ekonomických a kulturních ran ani nemluvě.
Najednou tu byla EU jako celek, komise, EP a Rada EU se přestaly pošťuchovat a pustily se do konkurence v dobrém slova smyslu. Vrcholným počinem bylo přijetí digitálních covidových certifikátů, jež byly platné i v papírové podobě, respektovaly ochranu osobních dat a umožnily, byť ne bez komplikací, postupný návrat k něčemu, co bývalo před koronou samozřejmostí a co se nově nazvalo cestou “zpět k normálu”.
Svízele spojené s pandemií se promítly do agendy, kterou měly Evropský parlament a další unijní autority naplánovány na současné volební období. Některé dostaly na frak úplně, jiné se měnily a upravovaly za pochodu. A když už se začalo blýskat na lepší časy, třebaže svět nemá nad virem s devatenáctkou ve jméně vyhráno dodnes, přišly další otřesy v podobě prudkého růstu cen energií, roztočené inflační spirály a ruské invaze na Ukrajinu.
Společná akce “EU proti covid-19” se tak de facto stala platformou EP a Protextu ČTK, která sledovala všechny důležité počiny a kroky, vždy s důrazem na práci europoslanců.
Ty české jsme z velké části oslovili napřímo – a oni byli vidět a slyšet. Svědectvím jsou rozhovory, ankety, osobní či online vystoupení v autorských besedách, reagujících na nové situace. Tyto výstupy sdílela národní agentura s celou řadou mediálních partnerů včetně rozhlasových stanic. To posilovalo jak mediální zásah informování o europarlamentu a unii obecně, stejně jako obecné povědomí o společenství v zemi, která není zrovna eurooptimistická.
Ačkoli poslední průzkumy veřejného mínění dávají najevo, že obliba EU mezi českými občany jde, zejména kvůli sympatiím s potíráním nákazy, přece jenom nahoru…
Zelená dohoda, zásoby plynu, Ukrajina. To byly body, jimiž se zabývalo poslední plénum Evropského parlamentu, které ještě spadalo do gesce grantu. Evropa jde stále dopředu a ČTK o ní bude psát nadále, i když o něco méně. Spojenectví přesto pokračuje, jak bylo předesláno v úvodu. ČTK se propojila s sítí asi 70 tuzemských knihoven a přidala do jejich služeb výběr až 300 zpráv denně o dění v EU. Smysl je stejný jako u končící 18měsíční kampaně: informovat lidi, aby se s nimi nedalo snadno manipulovat.
