Praha - Probační a mediační služba (PMS) loni nabídla pomoc zhruba 10.000 obětem trestných činů, spolupráci pak zahájila zhruba s třetinou z nich. Ředitelka služby Gabriela Slováková dnes oběti vyzvala, aby se neváhaly obracet na vyškolené pracovníky, kteří jsou dostupní v poradnách po celé ČR. Podle asociace Victima, která sdružuje neziskové organizace pracující s oběťmi, v praxi nadále chybí jak systémové nástroje, tak i odpovídající financování pomoci.
"Naše poradny se každý den setkávají s lidmi, kteří dlouhé měsíce nebo roky žijí za pomyslnými zavřenými dveřmi. Nevědí, jaká mají práva, nebo si myslí, že je jejich situace příliš malá na to, aby vyhledali pomoc," uvedla Slováková u příležitosti Evropského dne obětí trestných činů, který připadá na tuto neděli.
PMS spadá pod ministerstvo spravedlnosti. Ředitelka připomněla, že služba zajišťuje obětem informace zdarma, anonymně a bez nutnosti podávat trestní oznámení. Její pracovníci pomohou každému, kdo se cítí být obětí trestného činu, a to bez ohledu na časový odstup od události.
Vedoucí odboru obecné kriminality z policejního prezidia Jaroslav Hrabálek doplnil, že policie zvýšila na 87 počet speciálních výslechových místností pro zvlášť zranitelné oběti, tedy děti nebo oběti sexuálních útoků. Loni v nich provedla 3232 výslechů, což je meziročně o 242 více. Má také nový systém školení policistů, kteří s oběťmi pracují, a používá rovněž příznivější systém poučování o právech. Všechny tyto kroky mají přispět k potlačení rizika sekundární viktimizace, tedy opětovného zraňování oběti.
Podle Victimy je situace ohledně obětí dlouhodobě neutěšená. V tiskové zprávě napsala, že postrádá vládou schválenou meziresortní strategii péče o oběti a také platformu pro spolupráci mezi ministerstvem spravedlnosti a organizacemi, které se obětem denně věnují. Za alarmující pak označila to, že rozpočet na poskytování právních pomocí obětem letos činí dohromady 7,9 milionu korun pro všech 23 registrovaných poskytovatelů. Apelovala na poslance, aby tuto otázku zohlednili při projednávání návrhu státního rozpočtu.
Slováková ČTK řekla, že spolupráci s neziskovými organizacemi velmi podporuje, protože rozšiřují nabídku pomoci obětem o terapeutické, sociální nebo zdravotní služby. Věří ale, že zvolená strategie ministerstva je dobrá. "Díky schválení tzv. lex Anička by dotační pomoc měla být mnohonásobně větší, než byla v dotačních titulech v minulých letech. Finanční částka se promítne v příštím roce - z výnosu majetkových trestních sankcí přijde jak PMS, tak i neziskovým akreditovaným organizacím deset procent, což je docela významná částka," uvedla.
S financováním není spokojená ani Asociace organizací v oblasti vězeňství. Ta upozorňuje na to, že rozhodnutím minulé vlády letos přišly o státní podporu probační programy, které pomáhají snižovat recidivu pachatelů a patři k nejúčinnějším alternativám vězení. Ministerstvo spravedlnosti proto na letošek nevypsalo žádné dotační výzvy na jejich financování. Programy se přitom zaměřují na příčiny páchání trestné činnosti - násilí, závislosti, zadlužení nebo chybějící sociální dovednosti - a vedou pachatele ke změně chování dřív, než se znovu dostane do konfliktu se zákonem.
Spolek v tiskové zprávě poukázal na to, že zatímco na jednoho vězně stát vynaloží zhruba 673.000 korun ročně, probační program vyjde pro jednoho klienta v průměru na 40.000 korun. Kvůli vyškrtnutí programů z návrhu rozpočtu hrozí, že je nebudou moci dokončit aktuálně zapojení pachatelé, kterých je zhruba 300. Asociace proto spustila veřejnou sbírku na platformě Darujme.cz.
