Poznatky o smrti Masaryka by mohly přinést i britské archivy

foto Ministr zahraničních věcí ČSR Jan Masaryk na zasedání mírové konferenci v Paříži

Praha - Do vyšetřování smrti někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka by mohly podle badatelů přinést nové poznatky britské archivy. Tamní spisy možná pojednávají o lékařské dokumentaci či průběhu vyšetřování. O možných nových stopách i dosavadních poznatcích se dnes hovořilo v Senátu u kulatého stolu. Zazněla také nahrávka nedávno zveřejněného svědectví kriminalisty Vilibalda Hofmanna, který se dostal k Masarykovu tělu mezi prvními. Díky této nahrávce státní zástupce případ loni na podzim znovu otevřel. Masaryk byl 10. března 1948 nalezen mrtev pod oknem svého bytu v Černínském paláci v Praze.

Badatelka Václava Jandečková na dnešní debatě upozornila na korespondenci někdejšího politika Blažeje Vilíma a filozofa Ivana Svitáka, která je v archivu ve Velké Británii. Podle ní si psali o svědectví vyšetřovatele Zdeňka Borkovce o stopách na koberci poblíž v bytě v Černínském paláci. "Vilím tehdy nabádal Svitáka, aby ho nepoužil, dokud Borkovec žije, protože by to stálo jeho život," uvedla. Doufal však, že ho Borkovec nějak zaznamená, což se podle Jandečková asi nestalo. "Takže to je nějaká taková stopa, řekněme," dodala.

Právnička Iveta Svobodová pak uvedla, že v ostrovních archivech jsou možná uchovány další zajímavé dokumenty. "Měly by tam být snad nějaké závěry a blíže nespecifikovaná lékařská dokumentace, kterou měl předat zhruba v roce 1948 pamětník pan Lehár," řekla Svobodová. Na její dotaz, zda si Česko o dokumenty požádá, dnes dozorující státní zástupce Michal Muravský řekl, že to nebude blíže komentovat.

Historik Jan Kalous také hovořil o předchozích vyšetřováních, z nichž každé došlo k jinému závěru. V roce 1948 byla Masarykova smrt označena jako sebevražda. Historik však upozornil, že příslušníci Státní bezpečnosti, kteří ho dostali na starost místo kriminálky, udělali řadu chyb ohledně expertiz, výslechů i manipulace s tělem. O sebevraždě se tehdy hovořilo ještě před pitvou, Kalous podotkl, že závěrečná zpráva vyšetřovatele Jana Hory také připomínala spíše komunistický manifest. O tehdejších nedostatcích mluvila také Jandečková. Řekla, že není jasné, kdy byly fotografie pořízeny a neodpovídají Hofmannově svědectví o tom, jak tělo vypadalo. Hofmann ho namluvil v rodinném kruhu v 60. letech. Tehdy také probíhalo druhé vyšetřování, ovlivněné sovětskou okupací, které vraždu vyloučilo.

V 90. letech se vyšetřovatel Jan Havel přiklonil k verzi vynucené sebevraždy po nezákonné domovní prohlídce. Zatím naposledy, v lednu 2004, pak Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu konstatoval, že Masarykova smrt byla vražda.

Badatel Martin Čermák představil výsledky zkoumání možné podoby Masarykova pádu. Čermák se zabýval tím, odkud Masaryk padal a zda se mohl dostat na místo a do polohy zachycené dostupnými fotografiemi. Použil moderní technologie, kromě fotek vycházel z pitevní zprávy či náčrtku kriminální ústředny, který pád ilustroval.

Čermák došel k závěru, že Masaryk mohl "i vlastními silami" dosáhnout této polohy těla. Důvěryhodnost plánku, pitevního protokolu i jeho autora Františka Hájka však historici zpochybnili. Čermák pak oponoval, že jeho zjištění nevylučuje, že na smrti Masaryka mohl mít podíl někdo jiný.

Kulatý stůl iniciovaly Muzeum paměti 20. století a Společnost pro výzkum zločinů komunismu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je sobota 5. prosince 2020

Očekáváme v 17:00 6°C

Celá předpověď