Moskva - Ukrajina není připravena jednat o územních ústupcích, zatímco Rusko chce konflikt ukončit mírovými prostředky, ale za podmínky odstranění hlavních příčin konfliktu, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Strategická iniciativa na bojišti je v ruských rukou, ruská vojska útočí po celé linii fronty, nepřítel ustupuje, zdůraznil na úvod televizního vystoupení, během kterého bude v příštích hodinách odpovídat na otázky krajanů a novinářů.
Fotogalerie
Ukrajina se čtvrtým rokem za podpory Západu brání ruské agresi ve válce, kterou Putin rozpoutal v únoru 2022 svých rozkazem ke vpádu vojsk do sousední země. Podle verze šéfa Kremlu konflikt začal na počátku roku 2014 státním převratem v Kyjevě, tedy svržením proruského prezidenta Viktora Janukovyče prozápadními demonstranty. Vinu za rozpoutání války svaloval na Kyjev.
"Zatím opravdu nevidíme (na ukrajinské straně) takovou připravenost (přijmout ruské podmínky pro ukončení války)," odpověděl Putin na úvodní dotaz moderátorky. Nicméně připustil "signály", že Ukrajinci jsou ochotni "vést jakýsi dialog".
Vzápětí šéf Kremlu vypočítal množství ruských válečných úspěchů, mezi které zahrnul dobytí města Siversk, ovládnutí poloviny města Kosťantynivka a odrážení ukrajinských protiútoků v Pokrovsku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, postupu ruských vojsk v Záporožské oblasti na jihovýchodě země, kde bojují o město Huljajpole, a také dobytí Kupjansku v Charkovské oblasti na severovýchodě země. "Jsem přesvědčen, že do konce letošního roku ještě budeme svědky úspěchů našich vojsk na linii bojového dotyku," prohlásil.
Moskva opakovaně oznámila dobytí Pokrovska, Kupjanska a dalších míst, ale Ukrajina to po přela, vojáky u Kupjanska dokonce navštívil prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinští vojáci ovládají téměř 90 procent Kupjanska a již 17 měsíců brání Pokrovsk, kde znovu ovládli severní část města, tvrdil ukrajinský hlavní velitel Oleksandr Syrskyj před dvěma dny.
Dosažení míru Moskva podmiňuje územními ústupky ze strany Ukrajiny. Moskva tvrdí, že nepřistoupí na žádné kompromisy ohledně pěti ukrajinských regionů, které prohlásila za připojené k Rusku. Část ukrajinského území, které Rusko požaduje, se ruským vojskům ani za téměř čtyři roky nepodařilo dobýt. Moskva také vylučuje rozmístění západních vojáků na Ukrajině.
Putin varoval EU před zabavením ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny
Ruský prezident Vladimir Putin dnes varoval před vážnými následky v případě, že by Evropská unie kvůli financování Ukrajiny zabavila ruská aktiva zmrazená na Západě. V případě zabavení ruských aktiv Evropa zaplatí nejen poničenou pověstí, ale bude muset škody uhradit, prohlásil Putin během debaty s novináři a spoluobčany v přímém přenosu v ruských televizích.
"Kromě ztrát na pověsti mohou čelit i přímým ztrátám souvisejícím se základními principy moderního světového finančního řádu. A co je nejdůležitější: ať už ukradnou cokoli a jakkoli to udělají, jednou to budou muset splatit," prohlásil ruský vůdce. "Budeme hájit své zájmy, především u soudů. Vynasnažíme se najít jurisdikci nezávislou na politických rozhodnutích," dodal.
"Jsou i další, těžší následky pro ty, kteří se to pokoušejí udělat. Je to nejen poškozená pověst, ale je to narušení důvěry, v tomto případě k eurozóně. Protože své zlaté rezervy mají uchovány v eurozóně četné země, nejen Rusko," řekl šéf Kremlu. Tato věc se podle něj týká především zemí s vysokými příjmy z těžby ropy.
Vůdci členských zemí EU se ve čtvrtek na summitu v Bruselu neshodli na reparační půjčce Ukrajině zajištěné zmrazenými ruskými aktivy, která se nacházejí převážně v Belgii. Pomoc Ukrajině tak unie zajistí půjčkou 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč), za kterou bude Brusel ručit rezervou v unijním rozpočtu. Evropská komise ale dostala mandát, aby pokračovala v práci na reparační půjčce založené na zmrazených ruských aktivech.
Krize v ekonomice se poprvé od začátku války dostala mezi hlavní otázky Putinovi
Otázky týkající se ekonomiky se poprvé za téměř čtyři roky války Ruska proti Ukrajině dostaly mezi ty, které by se Rusové chtěli nejčastěji položit Vladimiru Putinovi. Ruský prezident bude dnes v přímém televizním přenosu odpovídat na dotazy novinářů a spoluobčanů. Podle <a href="https://t.me/levada_center/2665">průzkumu</a> nezávislého střediska Levada by se na hospodářské potíže chtělo Putina zeptat osm procent dotázaných Rusů, což představuje třetí nejčastěji kladenou otázku, upozornil server The Moscow Times. Rusy zajímá například růst cen a důvody, proč vláda zvyšuje daň z přidané hodnoty.
Hlavní otázkou tří posledních let zůstává, kdy skončí válka, neboli "speciální vojenská operace", jak Moskva nazývá tažení proti sousední zemi. O to se podle průzkumu zajímá 21 procent Rusů. Následuje problém životní úrovně, který trápí 16 procent dotázaných. Vyjadřují ho v otázce, kdy úřady zvýší důchody, mzdy a další dávky.
Šest procent dotázaných by chtělo vědět, zda klesnou úroky u hypoték, kdy skončí zdražování plateb za služby spojené s bydlením a kdy úřady opraví školy a byty. Pět procent lidí by zajímalo, kdy se Rusové začnou starat o svou zemi a kdy vláda začne plnit prezidentovy příkazy. Čtyři procenta dotázaných by položily otázky týkající se zdravotnictví, školství a penzijní reformy.
The Moscow Times upozornil, že údaje z prokremelské agentury FOM potvrzují, že počet Rusů obávajících se zhoršení životních podmínek v příštím roce dosáhl nejvyšší úrovně od roku 2022. Nyní je jich 17 procent. Podle Gallupova ústavu si téměř dvě pětiny Rusů stěžují na zhoršování hospodářské situace v jejich regionu. Pesimismus ohledně ekonomických vyhlídek dosáhl jedné z nejvyšších úrovní za 20 let průzkumů. Hůře Rusové hodnotili situaci jen během globální finanční krize v roce 2009 a v letech pandemie covidu-19, dodal portál.
Ruská společnost vstupuje do "fáze vážného rozčarování", usoudila socioložka Jelena Koněvová. Lidé si podle ní dělají stále větší starosti se svou materiální situací, zhoršovanou inflací, jejíž míra od začátku války podle úředních statistik přesáhla 40 procent. Před dvěma lety si na zhoršení osobní finanční situace stěžovalo 15 procent dotázaných, nyní jich je 35 procent, upozornila expertka.
Po dvou letech hospodářského boomu vyvolaného válečným zbrojením se ruská ekonomika propadla: Hospodářský růst je téměř nulový, firmy snižují náklady pod vlivem vysokých úroků a celá odvětví, například automobilky či výrobci železničního zařízení, přecházejí na čtyřdenní pracovní týden a spotřebitelé si utahují opasky.
Kreml stane před volbou, zda si vybrat děla, anebo máslo, což na počátku války nemusel, domnívá se Elina Rybakovová z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii se sídlem ve Washingtonu. Těžko si totiž lze představit, že by vláda dokázala udržet vojenské výdaje na nynější výši bez rozsáhlého a pro obyvatelstvo citelného seškrtání sociálních výdajů, dodala Rybakovová podle The Moscow Times.
