Polskou hranici s Běloruskem se pokusilo překonat 267 migrantů

foto Ilustrační foto - Uprchlíci na bělorusko-polské hranici u města Grodno, 17. listopadu 2021.

Varšava/Kyjev - Polská pohraniční stráž dnes uvedla, že na hranicích s Běloruskem v noci na dnešek překazila pokus tří skupin migrantů o nelegální vstup do Polska. Jeden voják byl podle ní během zásahu zraněn na hlavně a musel být ošetřen. Celkově zaznamenaly bezpečnostní složky v noci 267 pokusů migrantů o přechod hrance.

Řadu měsíců trvající migrační krize na hranici Polska a Běloruska se vyhrotila předminulý týden poté, co se několik tisíc převážně blízkovýchodních běženců utábořilo na běloruské straně hranice v naději, že se dostanou do EU. V tom jim brání polská pohraniční stráž posílená zhruba o 15.000 vojáků.

Poblíž obce Dubicze Cerkiewne se v úterý večer pokusilo dostat přes hranici asi 100 osob. "Tyto osoby byly velice agresivní, házely na polské příslušníky kameny a na plot z ostnatých drátů položily dřevěný žebřík, částí zábrany se prostříhali," uvedla dnes podle agentury DPA mluvčí pohraničníků. Některým migrantům se podle ní přechod hranice podařil, byli ale zadrženi a vráceni na běloruské území. Další dva pokusy o něco menších skupin se odehrály pozdě večer a krátce před půlnocí nedaleko obce Mielnik.

Informace o dění na hranici je obtížné ověřit z nezávislých zdrojů, protože kvůli výjimečnému stavu v polském pohraničním pásmu nemají do oblasti přístup novináři ani humanitární organizace. Ochránci lidských práv viní Varšavu, že migranty, kterým se podaří proniknout do Polska, bezpečnostní složky zatlačují zpět přes hranici a neumožní jim požádat o azyl.

Západ obviňuje režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím s Evropskou unií. Minsk se tak podle západních zemí mstí za sankce, které EU na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.

EU musí přitvrdit vůči Lukašenkovi, řekla europoslancům Cichanouská

Evropská unie musí přitvrdit svůj přístup vůči režimu běloruského autoritářského vládce Alexandra Lukašenka, který se nezastaví jen u zneužívání migrantů k politickým účelům. Poslancům Evropského parlamentu to dnes řekla jedna z vůdkyň běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, podle níž by EU kvůli běžencům na hranicích Polska či pobaltských zemí neměla zapomínat na věznění a útlak obyvatel země. Unie by se měla rázněji zasadit o mezinárodní izolaci Lukašenkova režimu a uplatňovat důslednější sankce, vyzvala exilová politička.

Zejména Polsko, ale i Litva a Lotyšsko se v posledních týdnech potýkají s náporem lidí snažících se dostat přes běloruskou hranici. Evropské státy viní Lukašenka, že ve snaze pomstít se za dřívější sankce sváží běžence z asijských zemí a snaží se destabilizovat EU.

"Migranti i Bělorusové jsou nyní rukojmími režimu. A ty dva problémy nelze řešit odděleně," řekla Cichanouská. EU se podle ní začala soustřeďovat na ohrožení svých vnějších hranic, neměla by však vyjednávat s Lukašenkem a zapomínat na to, že režim stále vězní řadu svých odpůrců a potlačuje veškeré snahy opozice o posun k demokracii. Unie v posledních týdnech vede s Minskem jednání, která se soustřeďují na pomoc s návratem migrantů do jejich zemí. Jakékoli kompromisy s Lukašenkem, jehož sedmadvacítka neuznává za prezidenta, odmítá.

Sedmadvacítka by však podle Cichanouské měla pomoci k naprosté mezinárodní izolaci režimu. Například tím, že jeho představitele nebude zvát na žádné akce a nebude pro Lukašenka používat označení prezident. Při uplatňování sankcí by EU neměla brát ohledy na zájmy unijních firem a měla by přijmout skutečně rázné postihy, řekla politička, která byla Lukašenkovou soupeřkou v loňských prezidentských volbách, kvůli jejichž ovlivňování ze strany režimu jejich výsledek unie neuznala.

"Myslíte, že jim (běloruské opozici) vaše prohlášení o hlubokém znepokojení dodává naději?" tázala se Cichanouská v narážce na častou formulaci unijní diplomacie směrem k vývoji v zemi.

EU v současnosti dolaďuje již páté rozšíření sankčního seznamu, které reaguje především na situaci na hranicích. Počítá mimo jiné s tím, že letecká společnost Belavia nebude moci využívat pronájmy letadel od unijních firem, postiženy budou i další firmy podílející se na svážení migrantů.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leynová v úterní rozpravě v Evropském parlamentu o Bělorusku a tlaku na polsko-běloruských hranicích zopakovala, že EU po prezidentských volbách loni v srpnu neuznává běloruský režim, který pronásleduje vlastní občany.

Myšlenku, že se Lukašenko snaží odvést pozornost od potlačování opozice v Bělorusku vyvoláním tlaku na hranicích, vyjádřila při stejné debatě polská europoslankyně Róža Thun und Hohenstein z centristického hnutí Polsko 2050.

Polský europoslanec Radoslaw Sikorski (Občanská platforma) podotkl, že polská vláda nevyužila příležitosti se na situaci připravit, když migranti začali k hranicím proudit již před několika měsíci. Varšava podle něj měla zřídit u hranic přijímací centrum a zorganizovat návraty příchozích do vlasti.

Polský přístup k současné krizi na hranicích kritizovala ve vyjádření pro ČTK také česká pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Podle dní by Polsko mělo k hranicím pustit humanitární pracovníky, kteří by zmírnili utrpení běženců, a spolupracovat s evropskou pohraniční agenturou Frontex, jako to udělala letos Litva. "Do Litvy už před pár měsíci přijel Frontex pomoci odbavovat lidi, individuálně se posoudily případné žádosti o azyl a migranti byli posílaní zpět do vlasti, ale vše probíhalo v klidu," uvedla poslankyně.

K co největší sounáležitosti s Polskem kvůli tlaku, kterému čelí na svých hranicích, vyzval Alexandr Vondra z ODS. Podle něj je zapotřebí Varšavě poskytnout veškerou logistickou, policejní a vojenskou pomoc při zajišťování hranice.

EU podle Vondry nesmí běloruskému lídrovi ustoupit a přijmout například část migrantů. "V žádném případě EU nesmí ustupovat běloruskému vydírání, to je právě to, na co Lukašenko čeká a proč to celé dělá," sdělil ČTK. Také místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO) pro ČTK uvedla, že unie nesmí Lukašenkovu tlaku podlehnout a že za situaci na hranicích nese plnou zodpovědnost právě on.

Bělorusko a Polsko podle HRW porušují lidská práva migrantů

Bělorusko a Polsko nesou vinu za "závažném porušování lidských práv" migrantů a žadatelů o azyl na hranici mezi oběma zeměmi, uvedla dnes nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Vlády obou zemí mají podle zprávy HRW, ze které citovala agentura AFP, za povinnost zabránit dalším úmrtím běženců tím, že zajistí pravidelný přístup humanitárních pracovníků k migrantům, kteří uvázli v pohraničí. Ukrajina posiluje ostrahu hranice s Běloruskem, má to předejít krizi.

Výzkumníci HRW zevrubně hovořili s 19 migranty. Někteří z nich si stěžovali, že byli polskými pohraničníky zatlačeni, někdy i násilně, zpět do Běloruska. Takové vytlačování "porušuje právo na azyl podle evropského práva“, zdůraznilo HRW a naléhavě vyzvalo EU, aby "začalo projevovat solidaritu s oběťmi na hranicích na obou stranách, které trpí a umírají“.

V Bělorusku bylo "násilí, nelidské a ponižující zacházení, jakož i nátlak (vyvíjený) běloruskou pohraniční stráží běžnou záležitostí“, upozornila nevládní organizace. Toto zacházení by mohlo "v určitých případech představovat činy mučení, což odporuje běloruským mezinárodním závazkům“.

"Zatímco Bělorusko nastolilo tuto situaci bez ohledu na lidské následky, Polsko sdílí odpovědnost za akutní utrpení v pohraniční oblasti," uvedla Lydia Gallová z HRW.

Zpráva uvádí, že tři lidé obvinili polské pohraničníky z rozdělení jejich rodin, včetně oddělení rodičů od dětí, a to tím, že odvezli ty, kteří potřebovali lékařské ošetření, do nemocnice, ale ostatní poslali zpět do Běloruska.

Gallová vyzvala Minsk a Varšavu, aby ukončily "ping-pongové zatlačování" migrantů a umožnily nezávislým pozorovatelům, včetně novinářů a obránců lidských práv, přístup do pohraničních oblastí, který je v současnosti omezen.

Humanitární organizace odhadují, že od začátku migrační krize letos v létě přišlo na obou stranách hranice o život nejméně 11 lidí.

EU a USA obviňují Bělorusko, že krizi zorganizovalo v odvetě za sankce proti režimu Alexandra Lukašenka, který během téměř tří desetiletí u moci rozdrtil opozici a nezávislá média v bývalé sovětské republice. Britské stanici BBC Lukašenko řekl, že běloruští pohraničníci "možná" pomáhali migrantům překonat polskou hranici, ale popřel, že by je do Běloruska přivedl. Vyzval EU, aby migranty přijala. Minsk tvrdí, že v Bělorusku je asi 7000 migrantů, dodala AFP.

Ukrajina posiluje ostrahu hranice s Běloruskem, má to předejít krizi

Ukrajina zahájila u hranice s Běloruskem speciální operaci. Posílení ostrahy o 8500 vojáků a policistů má zabránit možným pokusům o nelegální překročení hranice a nepřipustit vznik migrační krize, jaká v létě vypukla na hranicích Běloruska s Polskem a Litvou. O začátku operace informovala média ukrajinská pohraniční stráž, která operaci koordinuje. Podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra jde prakticky o zdvojnásobení dosavadního počtu strážců hranice.

"Na ukrajinsko-běloruské hranici přetrvává hrozba rozšíření migrační krize a pravděpodobnost přesměrování toků migrantů na Ukrajinu, a proto státní orgány společně přijímají opatření k posílení ochrany hranice na tomto úseku," citoval list Ukrajinska pravda z vyjádření pohraniční stráže. K ochraně hranice má být nasazeno i letectvo včetně dronů. V pohraniční vzniknou kontrolní stanoviště na silnicích, hlídky budou prověřovat také autobusová a železniční nádraží.

Evropská unie obviňuje autoritářský režim Alexandra Lukašenka, že nalákal migranty původem hlavně z Blízkého východu do Běloruska a vyvolal migrační krizi v odvetě za sankce, které EU uvalila na Minsk kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice. Lukašenko obvinění odmítá.

V médiích se již dříve objevila varování před možností, že by se migranti, kteří se z Běloruska marně snaží dostat do Polska či Pobaltí, mohli pokusit proniknout do EU přes Ukrajinu. Nechybí ani výstrahy, že migrační krize, kterou rozpoutal nejbližší spojenec Moskvy, by mohla dále eskalovat a posloužit ke vpádu Ruska na Ukrajinu. Kreml ujišťuje, že se Rusko nechystá napadnout sousední zemi. Ale u ukrajinských hranic soustřeďuje vojenské síly.

Rusko na jaře 2014 po svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a jeho útěku z Kyjeva anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a zakrátko na ruskojazyčném východu Ukrajiny vypuklo povstání proruských separatistů. Konflikt si vyžádal již více než 13.000 obětí. Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory povstalců, Moskva jakékoliv zapojení do konfliktu nadále popírá.

Macron vyjádřil podporu Morawieckému

Francie a další členové Evropské unie stojí při Varšavě v současné krizi na polsko-běloruské hranici, ale neznamená to, že budou přehlížet obavy o právní stát v Polsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron to dnes podle agentury Reuters řekl polskému premiérovi Mateuszovi Morawieckému při setkání v Paříži.

Macron "znovu potvrdil svou solidaritu s Polskem tváří v tvář destabilizačnímu úsilí, kterému čelí na své východní hranici", uvedla prezidentova kancelář v prohlášení. "Projednali také otázku právního státu v Polsku. Prezident zopakoval své znepokojení v této záležitosti a vyzval polskou vládu, aby našla řešení, které ochrání základní hodnoty Evropské unie," stojí v textu.

Šéf Elysejského paláce podle agentury AFP připomněl, že Francie může Polsku pomoci se zajišťováním bezpečí na hranici. Uvedl také, že je naléhavě potřeba do řešení krize zapojit Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM).

Macron dodal, že je potřeba nadále vyvíjet tlak na běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, aby přestal využívat uprchlíků. Polsko by podle něj také mělo novinářům umožnit přístup k polské straně hranice. Novináři ani humanitární pracovníci nesmí do pásma u polských hranic s Běloruskem kvůli výjimečnému stavu.

Děje se tak ve chvíli, kdy se Brusel nachází uprostřed dlouhotrvajícího sporu s Polskem o nezávislosti tamní justice. Polský ústavní soud na začátku října rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě. Zpochybnil tak nadřazenost práva EU nad tím polským, s čímž Varšava souhlasila při svém vstupu do unie v roce 2004, a vyvolal obavy, že Polsko by mohlo blok opustit.

Morawiecki se kvůli krizi na hranici s Běloruskem ve čtvrtek setká s dosluhující německou kancléřkou Angelou Merkelovou a v pátek s britským premiérem Borisem Johnsonem.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je pátek 3. prosince 2021

Očekáváme v 21:00 -1°C

Celá předpověď