Politici na Václavském náměstí uctili památku Jana Zajíce

foto Senátorka Miroslava Němcová (ODS) pokládá 25. února 2021 věnec u pietního místa na památku Jana Zajíce před domem č. 39 na Václavském náměstí v Praze. Osmnáctiletý student se na tomto místě 25. února 1969 demonstrativně upálil, aby tak vyjádřil nesouhlas s nastupující normalizací a pasivitou lidí.

Praha - Památku Jana Zajíce na Václavském náměstí v Praze uctili zástupci Prahy 1 a Senátu. Před domem číslo 39, kde se osmnáctiletý student 25. února 1969 demonstrativně upálil, připomněli důležitost svobody a Zajícova odkazu. Zajíc, který pocházel z Vítkova na Opavsku, chtěl svým činem vyjádřit nesouhlas s nastupující normalizací a pasivitou lidí.

"Dvacet let jsme poslouchali, že oběť Jana Zajíce je oběť zbytečná. Já jsem rád, že jsme v době, kdy si můžeme uvědomit naši historii a uvědomit si, jak je důležité předávat potomkům to nejdražší, co v sobě máme. A to je vnitřní svoboda," uvedl místostarosta Prahy 1 Petr Burgr (KDU-ČSL). "A ten fatální čin Jana Zajíce nás k tomu vybízí. Je naší povinností toto předávat budoucí generaci," dodal Burgr.

Místostarostka Prahy 1 Eva Špačková (ODS) zavzpomínala na Zajícův pohřeb, kterého se zúčastnila. Připomněla, že si Zajíc přál být pohřben v Praze, což však zmařila komunistická Státní bezpečnost. Poslední rozloučení, na které dorazily tisíce lidí, se tak konalo 2. března 1969 ve Vítkově.

Špačková uvedla, že do Vítkova jela s dalšími vysokoškoláky podpořit svou kamarádku, manželku Janova bratra Jaroslava. "Dodnes mi před očima naskakují obrazy nezměrného žalu maminky Jana Zajíce," řekla místostarostka. Jako další silnou vzpomínku popsala to, když šly Janovy spolužačky a další svobodné dívky za rakví v bílých šatech a nesly dlouhé bílé svíce. To podle ní symbolizovalo nevinnost Zajíce i jeho činu. Špačková zdůraznila, že by se na něj nemělo zapomínat.

Senátorka Miroslava Němcová (ODS) řekla, že jí činy Jana Zajíce i Jana Palacha, který se na Václavském náměstí zapálil 16. ledna 1969, velmi silně otřásly. V té době jí bylo 17 let. Podotkla, že vnímala, že je společnost, v politickém slova smyslu, nemocná. "Když jsem přicházela dnes sem, tak to naskočilo znovu, to téma nemocné společnosti. Dnes to vidíme kolem sebe též, že jsme nemocnou společností, i když v jiném významu slova. Ta politika je u toho ale také, do jisté míry jsme i politicky nemocnou společností. Nebojujeme o základní věc jako svoboda, ale musíme se poprat s pandemií, která prochází i naší zemí," řekla politička.

Němcová také vzpomínala na setkání se Zajícovou rodinou. Později zdůraznila, že se zdálo, že energie jeho činu "spadla do prázdna", ale nakonec se sbírala v roce 1989, kdy studenti uchopili jeho i Palachův odkaz, a později se tak podařil návrat do svobodné a demokratické společnosti.

Zajíc studoval průmyslovou školu v Šumperku. Silně prožíval události pražského jara, srpnová okupace i lednové sebeupálení Palacha ho velmi zasáhly. Účastnil se protestní hladovky v Praze i Palachova pohřbu. Postupně v něm pak uzrála myšlenka, že bude pochodní číslo dva. Ačkoliv o svém záměru mluvil, nikdo mu v něm nedokázal zabránit, rodina o jeho plánu nevěděla.

Zajíc se pak, v den 21. výročí komunistického puče, v průchodu domu číslo 39 polil hořlavinou a zapálil. Chtěl vyběhnout na Václavské náměstí, to se mu ale nepodařilo a zemřel uvnitř domu.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je pondělí 12. dubna 2021

Očekáváme v 7:00 5°C

Celá předpověď