Po roční přestávce se v Kladrubech opět uskutečnila Hubertova jízda

foto Hubertova jízda k zakončení jezdecké sezony, 16. října 2021 v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem.

Kladruby nad Labem (Pardubicko ) - Po roční přestávce se dnes opět uskutečnila Hubertova jízda pro zaměstnance Národního hřebčína Kladruby nad Labem k zakončení jezdecké sezony. Vloni jejímu konání zabránila epidemie koronaviru. Pro veřejnost se bude Hubertova jízda v Kladrubech konat 30. října, další s menším rozsahem se uskuteční v pobočce hřebčína ve Slatiňanech. Epidemická situace to snad dovolí, řekl ČTK ředitel hřebčína Jiří Machek.

Fotogalerie

Akce začala v poledne slavnostním nástupem účastníků na nádvoří kladrubského hřebčína. Dvě desítky jezdců se poté rozdělily do tří skupin, každou vedl takzvaný master. Jeho pokyny musejí jezdci poslouchat a nesmějí jej předjet. Spolu s deseti kočáry se vydali na projížďku krajinou Kladrubského Polabí, jezdci absolvovali i skoky do Kurkova jezírka. Na závěr soupeřili na místním závodišti o to, kdo se zmocní ve vzduchu zavěšeného liščího ohonu.

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech byla v roce 2019 zapsána na seznam UNESCO na zasedání výboru UNESCO v ázerbájdžánském Baku. O zapsání krajiny na seznam světového kulturního dědictví usilovala Česká republika přes deset let. Krajinu v okolí hřebčína utváří chov a výcvik koní zhruba 500 let. Hlavní přístupové osy vedou přes stáje, nikoliv přes zámek, jak je obvyklé u jiných panství. Na osy navazuje území pastvin vymezené stromořadími a malebný krajinářský park Mošnice. Hřebčín včetně základního kmenového stáda starokladrubských koní je od roku 2002 národní kulturní památkou.

Kladrubský hřebčín chová bělouše, ve Slatiňanech jsou vraníci. Starokladrubský kůň je v České republice jediné dochované původní plemeno. Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je jedním z nejstarších hřebčínů na světě. Letos na jaře uplynulo 440 let od vydání dekretu císařem Rudolfem II., kterým mu udělil status císařského dvorního hřebčína.

Hubertova jízda vznikla z loveckých jízd a parforsních honů, má symbolizovat někdejší šlechtické hony se smečkou za živou zvěří. Postupně ale přestalo jít jen o samotný lov, ze štvanice se stala významná společenská záležitost a kratochvíle. Z původního honu na lišku zůstal jen jezdec s liščím ocasem připnutým na rukávu, kterého ostatní pronásledují. Kdo první uzme liščí ocas, stává se králem honu.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je čtvrtek 2. prosince 2021

Očekáváme v 3:00 5°C

Celá předpověď