Praha - Prezident Petr Pavel pokládá za nešťastná všechna vyjádření podkopávající důvěru v instituce státu. Novinářům při příchodu na bezpečnostní konferenci na Pražském hradě to řekl na dotaz ohledně dnešních výroků premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury před poslanci. Uvedl také, že poslanecká imunita by měla být omezena na výroky ve Sněmovně, ne pojímána šířeji. Podle prezidenta Pavla se Evropa po letech garancí od jiných musí postarat o svou bezpečnost. Pokud ČR nesplní závazky v budování schopností, bude to mít dopady na NATO. Je důležité dodržovat spojenecké závazky, řekl velvyslanec USA v Praze Nicholas Merrick.
Fotogalerie
Dolní komora dnes rozhoduje o vydání Babiše a Okamury k trestnímu stíhání. Podle hlavy státu výroky proti institucím mohou vytvářet klima, z něhož pramení další nedůvěra, někdy i nepřátelství.
Babiš i Okamura dopoledne požádali poslance, aby je k trestnímu stíhání nevydali. Babiš své trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo opět označil za účelové a politicky motivované. Soudí, že jeho cílem je to, aby skončil v politice. Trvá na tom, že v Česku je možné trestní stíhání objednat.
Okamura zopakoval, že své stíhání v případu volebních plakátů hnutí vidí jako účelové s cílem kriminalizovat politickou opozici.
Mandátový a imunitní výbor před týdnem doporučil plénu, aby žádosti nevyhovělo.
Pavel: Evropa se po letech garancí od jiných musí postarat o svou bezpečnost
Po letech komfortu bezpečnostních garancí zajištěných především jinými nastává podle prezidenta Petra Pavla doba, kdy se Evropa musí skutečně postavit na vlastní nohy a postarat se sama o sebe. Řekl to dnes na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Uvedl také, že politici nesmí rozdělovat společnost v otázkách, které se týkají bezpečnosti státu a nesmí zneužívat obavy lidí k dílčím politickým cílům.
Evropa se podle Pavla musí začít starat o svou bezpečnost. "Ne za rok. Ne po dalších volbách. Ne až potom, až na to budeme mít. Ale teď. A pokud budeme upřímní, měli jsme to udělat už dávno," řekl. Nejen americký prezident Donald Trump, ale i jeho předchůdci ve funkci, byť mnohem smířlivěji, k tomu Evropu vyzývají už více než 20 let, podotkl.
Česko podle něj často podléhalo pokušení odkládat obtížná rozhodnutí. "Neříkám to jako kritiku jedné vlády nebo jednoho politického období, jde o dlouhodobý přístup velké části Evropy," řekl prezident. Česko a další evropské země s výjimkou Polska nebo států Pobaltí opakovaně rozmělňují plnění závazků, které si samy stanovily v Severoatlantické alianci (NATO), míní.
Členské státy NATO se loni v červnu dohodly na tom, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Premiér Andrej Babiš (ANO) na konci února řekl, že ČR cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta HDP nenastupuje. Podle návrhu rozpočtu na letošní rok by měla ČR na obranu vynakládat 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna.
"Jak můžeme od ostatních očekávat stoprocentní plnění článku pět, když sami svůj díl kolektivní odpovědnosti naplňujeme na méně než 50 procent," řekl Pavel. Tempo zvyšování připravenosti, budování kapacit i celkové bojeschopnosti české armády podle něj dlouhodobě neodpovídá bezpečnostní realitě.
"Stále agresivnější Rusko nás dlouhodobě a otevřeně označuje za nepřítele a je s námi ve válečném konfliktu již dnes. Jen to zatím není válka vedená konvenčními prostředky," uvedl. Situace je podle něj umocněna posledním vývojem na Blízkém východě. "Který je dramatický, vysoce nepředvídatelný a má a bude mít na nás všechny zřetelné dopady," míní.
Obrana státu se podle Pavla nedá řídit z roku na rok a neměla by být zásadně přepisována s každou novou vládou. "Potřebujeme politickou shodu, která přesahuje jedno volební období," řekl. Považuje za přirozené a legitimní, že se politická reprezentace může lišit v dílčích otázkách nebo v tom, jakými prostředky obranu státu zajistit. "Za hranou odpovědnosti je však proměňovat otázku bezpečnosti v nástroj politického soupeření, zpochybňovat naše závazky nebo bagatelizovat reálné hrozby, kterým čelíme," dodal.
Velvyslanec USA: ČR riskuje, že bude mezi státy s nejnižšími výdaji na obranu
Česko v návrhu státního rozpočtu na letošní rok podle amerického velvyslance v Praze Nicholase Merricka riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v Severoatlantické alianci (NATO) co se týče jejich podílu na hrubém domácím produktu (HDP). Riskuje tak i to, že nesplní své závazky vůči NATO ohledně budování schopností své armády. Na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost Merrick uvedl, že nemusí připomínat, jak důležité je, aby spojenci závazky dodržovali.
Merrick podotkl, že státy NATO se loni dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. "To není libovůle, požadavek Spojených států, pouhý podpis jedné vlády, který lze snadno zrušit jinou vládou. Jde o dohodu mezi suverénními spojenci, z nichž každý se bez výjimky spoléhá na ostatní," řekl.
Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) loni přijal usnesení, podle kterého měly růst obranné výdaje do roku 2030 o 0,2 procenta HDP ročně na tři procenta. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno řekl, že Česko rozhodně nenastupuje cestu k cíli dávat na obranu 3,5 procenta HDP. "Naše priorita je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho," řekl Deníku.cz.
Merrick v ostrém projevu prohlásil, že v dnešní složité bezpečnostní situaci neexistuje lepší nástroj pro řešení problémů než NATO. Vedle pátého článku alianční smlouvy o kolektivní obraně připomněl třetí článek, kde se spojenci jednotlivě i společně zavazují udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.
Češi podle průzkumů věří v NATO, víru ale musí podpořit schopnostmi a odhodláním, řekl Merrick. "Podle odborníků základní výdaje na obranu v návrhu rozpočtu na rok 2026 budou činit 1,8 procenta HDP, což je hluboko nejen pod závazkem haagského summitu, ale i pod úrovní loňského roku. Česko by riskovalo, že se ocitne mezi zeměmi s nejnižšími výdaji v alianci," dodal. ČR by vykazovala negativní dynamiku ve srovnání s ostatními partnery, ohrožené by bylo splnění závazků v oblasti budování schopností, zdůraznil velvyslanec.
Evropské země NATO mají potenciál být společně podstatně silnější než jakýkoliv protivník. "Ale každý z nás včetně ČR musí tento potenciál proměnit v hmatatelné schopnosti," uvedl Merrick. Rozhodnutí nelze odkládat, dodal. "Všichni členové NATO také čelí budoucím volbám, složitým koalicím, volebním slibům a konkurenčním nárokům na omezené vládní zdroje. Všichni čeští spojenci čelí vlastním politickým tlakům a fiskálním omezením, ale i tak činí těžká rozhodnutí," řekl.
Podle návrhu vlády by měla obrana letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procentům HDP. Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. ČR by tak na obranu měla vynakládat 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna.
Kmoníček: Největší hrozbou pro ČR je Rusko, podpoře Ukrajiny nelze podřídit vše
Nejvýraznější hrozbou pro Českou republiku je Rusko, což platilo už před jeho invazí na Ukrajinu, řekl na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě vládní poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček. Z tohoto faktu musí nutně vycházet česká podpora bojující Ukrajině, není to však jediná priorita, které je nutné podřídit všechny ostatní, dodal.
Kmoníček uvedl, že hlavní strategickou prioritou národní bezpečnosti je naučit se žít ve skutečné realitě a nikoliv v politické reprezentaci reality. "Je to dané geopolitickou pozicí. Žijeme v prostředí menších států, které soupeří o vliv a jsou vystaveny větším státům, tu na východě, tu na západě," uvedl. Dnešní strategické priority státu podle něj utváří to, že střední Evropa je pevnou součástí Západu.
Rusko bylo nejvýraznější hrozbou pro Česko už před začátkem války na Ukrajině, dodal. "Ať už byly naše vztahy na vrcholu, nebo na dně, vždy platilo, že čím je od nás Rusko geograficky dále, tím vyšší je naše vlastní bezpečnost," uvedl Kmoníček. Z toho musí vycházet nutně podpora bojující Ukrajině. "Je v zájmu bezpečnostních priorit našeho státu, není to ale jediná naše priorita, které bychom nutně podřizovali všechny ostatní," řekl.
Výraznou prioritou by podle Kmoníčka měla být ekonomická bezpečnost ČR. Nalézt chce shodu na evropské úrovni, že zelené ekologické politiky nesmí znamenat ekonomickou sebevraždu Evropy. "Máme-li být bezpeční před nebezpečím z východu a dálného východu, musíme mít silnou armádu. Na tu musí mít stát takové finanční prostředky, jaké si za pomoci co nejlevnějších energií dokáže vydělat," uvedl.
Nedílnou součástí národní bezpečnosti musí být funkční společenská smlouva o některých sdílených hodnotách, tedy shoda na tom, co lidé v oblasti bezpečnosti od státu očekávají a co jsou připraveni mu za to naopak dát, podotkl. "Tady máme asi největší vnitřní dluh, společnost je rozdělena na dvě skoro symetrické poloviny," míní Kmoníček.
Kmoníčka jmenovala do funkce poradce pro národní bezpečnost od začátku tohoto roku vláda Andreje Babiše (ANO). Navazuje na Tomáše Pojara, který ji zastával za vlády Petra Fialy (ODS). "Moje role bude mnohem větší ve vnější než vnitřní bezpečnosti. Tomáš Pojar měl ojedinělé postavení i v evropském kontextu, protože de facto často zastupoval premiéra a někdy i ministra zahraničí. To není a nemůže být moje role, já budu normální národně-bezpečnostní poradce, nikoliv muž zastupující jiné činitele ve vládě," řekl Kmoníček na dotaz z publika.
Frustrace Ruska může podle Řehky vést k posílení jeho sabotážních aktivit
Frustrace Ruska z nepolevující západní podpory Ukrajiny může vést ke zvyšování jeho kybernetických, sabotážních a destabilizačních aktivit. Na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to řekl náčelník generálního štábu armády Karel Řehka. Varoval mimo jiné před tím, že drony poskytují nové možnosti při využívání chemických a biologických zbraní.
Řehka uvedl, že opotřebovávací válka na Ukrajině spolu s mezinárodními sankcemi Rusko vyčerpává ekonomicky a jeho frustrace se stupňuje. Sabotáže, kybernetické útoky a pokusy o destabilizaci tak mohou přibýt a navíc se vyznačovat zvýšenou agresivitou, míní. "Nelze vyloučit vyvolání lokálního ozbrojeného střetu včetně konfrontace s některou členskou zemí NATO. Tomu se musíme snažit zabránit z pozice síly a odstrašení," řekl.
Vedle jaderných zbraní má Rusko velký potenciál v oblasti chemických a biologických zbraní včetně výrobních kapacit a možností je dál rozšiřovat, varoval Řehka. "Drony poskytují nové možnosti i pro nasazení těchto látek v hlubokém evropském zázemí," uvedl. Jde podle něj o něco, na co je nutné klást důraz.
I kdyby zavládl na Ukrajině okamžitě mír, nebude to znamenat, že Rusko opustilo své imperiální ambice, konstatoval Řehka. "Rusko systémově připravuje společnost na ozbrojenou konfrontaci s okolím. Dělají to dlouhodobě, sledujeme všechny indikátory, že připravují společnost na válku s námi," uvedl.
Varoval ale současně před soustředěním se pouze na Rusko. "I relativně vzdálené konflikty mají svůj dopad," uvedl. Aktuální zásah Spojených států a Izraele v Íránu podle Řehky zkomplikuje rusko-íránskou zbrojní spolupráci.
Policejní prezident Martin Vondrášek řekl, že po konci války na Ukrajině budou hrát velký význam komunity ukrajinských uprchlíků v Německu, Polsku a Česku. "Budou fungovat úplně stejně jako komunity v rámci nelegální migrace, budou určitým magnetem. Jestliže někdo po válce půjde za svými krajany, tak půjde do těchto tří zemí," dodal.
Pokud bude Evropa chytrá, tak udělá vše pro to, aby investovala na území Ukrajiny, aby tam zajistila dostatek pracovních příležitostí a sociální služby, řekl Vondrášek. "A vůbec nepřipustí odchod ukrajinských občanů po válce do jiných zemí," míní.
Aktuální konflikty ukazují důležitost protivzdušné obrany, řekl ministr Zůna
Aktuální konflikty ukazují podle vicepremiéra a ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) důležitost protivzdušné obrany či strategických zásob, a to nejen munice. Řekl to dnes na zahájení konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Potřebný je podle něj mimo jiné i funkční systém varování obyvatelstva nebo posilování odolnosti společnosti.
Protivzdušná obrana patří mezi priority vlády ANO, SPD a Motoristů. Ministerstvo obrany aktuálně připravuje koncepci jejího rozvoje, podle Zůny se zaměří na obranu kritické infrastruktury a obyvatelstva. "Náklady na to budou velmi vysoké. Musíme dosáhnout konsenzu, abychom byli ochotni a schopni peníze vyčlenit a rozumně investovat," řekl.
V době zvyšování strategického soupeření a zpochybňování mezinárodních norem a pravidel vyplouvají podle Zůny na povrch nové zranitelnosti a závislosti. "Jsme svědky eskalace strategického soupeření v globální rovině, v nastupující multipolaritě rivalita přetlačuje spolupráci," prohlásil. Připomněl, že Spojené státy činí kroky k tomu, aby Evropa převzala hlavní odpovědnost za svou bezpečnost. "Toto vše nutí jak NATO, tak i Evropskou unii k adaptaci, změnám přístupu a politik," dodal.
Loni v červnu se státy Severoatlantické aliance dohodly na tom, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Zůna v únoru uvedl, že procenta představují politický rámec a směr další debaty, důležité je ale podle něj především zachování trendu růstu výdajů. Premiér Andrej Babiš (ANO) na konci února řekl, že ČR cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta HDP nenastupuje.
Havlíček: Všichni spojenci by měli jednoznačně podpořit zásah USA a Izraele
Všechny země, které se tváří jako spojenci, by měly jednoznačně podpořit Spojené státy a Izrael v souvislosti s jejich úderem v Íránu tak, jako to udělala Česká republika. Na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to řekl vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Zastavit jaderný program v Íránu bylo nutné a není možné strkat hlavu do písku diskusemi o legalitě a legitimitě zásahu, míní.
Havlíček současné období považuje za jedno z bezpečnostně nesložitějších za poslední desítky let. Vliv měly nejen pandemie covidu-19, energetická krize, války na Ukrajině a v Pásmu Gazy, ale i současná napjatá situace na Blízkém východě. "Tyto skutečnosti zásadním způsobem změnily vztahy ve světě i na ekonomické úrovni. Ze vztahů založených na relacích se stávají vztahy založené na transakcích. A dochází k posilování velmocí," uvedl.
Snahy Ruska a Číny o velmocenské rozpínání mohou podle Havlíčka vyvážit jen další světové velmoci, tedy Spojené státy a Evropa. "Naší povinností je na tom participovat," dodal. V aktuální situaci není možné strkat hlavu do písku, míní. "A nechat se vyprovokovávat tím, jestli je to více legální nebo legitimní. Je to nutné," řekl k zásahu USA a Izraele. Spojené státy a Evropa musí posilovat jednotlivě a pracovat i na svém spojenectví v bezpečnostní, ekonomické, technologické, surovinové i energetické oblasti, doplnil.
Nynější válka na Blízkém východě začala americkými a izraelskými údery na Írán v sobotu ráno, pokračuje tak šestým dnem. Americký prezident Donald Trump údery odůvodnil nutností zabránit teokratickému režimu získat jadernou zbraň. Napadená země zahájila krátce nato vojenskou odvetu, když začala raketami a drony útočit v regionu vedle Izraele také na země, které se náletů nezúčastnily, ale nachází se v nich americké základny použité k útokům.
Posilování bezpečnosti musí být vyvážené, řekl Havlíček. ČR musí plnit své závazky a nyní dát na svou obranu aspoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), konstatoval. Státy NATO se loni dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že Česko rozhodně nenastupuje cestu k tomuto cíli.
Havlíček řekl, že tlaky na rozpočet jsou enormní a chytrá a schopná vláda se nesmí nechat dostat do kouta a zaměřit se jen na jednu oblast. Podporovat je nutné například i vnitřní bezpečnost, která se podle Havlíčka brzy stane možná větším tématem než vnější, ale také energetickou bezpečnost. "Posilujme obranu, energetickou bezpečnost, nezávislost surovinovou, průmyslovou a zemědělskou, vnitřní bezpečnost, ale hlavně tak, ať je to vyvážené," dodal.
