Praha - Ode dneška do konce roku mohou myslivci lovit zajíce polní. Dobu lovu upravuje vyhláška ministerstva zemědělství. V minulé myslivecké sezoně 2022/2023 jich ulovili podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 33.691. V loňské sezoně tak chytli zhruba o 4000 zajíců méně než v roce 2013. Podle statistiky ministerstva zemědělství v roce 1988 myslivci ulovili 182.261 zajíců, v roce 1968 to bylo přes milion zvířat. Hlavním důvodem klesajícího počtu je podle myslivců a vědců fakt, že se změnilo životní prostředí.
Ve strategii myslivosti schválené v roce 2016 si ministerstvo zemědělství za jeden z cílů vytyčilo snížení tlaku predátorů na drobnou zvěř. Jako cíl si stanovilo také najít vhodné nástroje pro zvýšení početních stavů drobné zvěře, jako je například zajíc, králík divoký nebo bažant.
Vědci z Akademie věd v minulosti upozornili na to, že vyšší druhová rozmanitost ptáků a také zajíců souvisí s velikostí půdních bloků. Vědci porovnávali pohraniční oblasti Česka a Rakouska. Jedna ze studií prokázala, že populační hustota zajíce polního byla 3,8 až 9,6 krát vyšší v Rakousku než v různých regionech České republiky. Vědci upozornili na to, že na českou krajinu měla z hlediska biodiverzity negativní vliv násilná kolektivizace v zemědělství po roce 1948.
Například na Žďársku lovívali myslivci v 70. a 80. letech minulého století přes 20.000 zajíců, nyní se roční odlov ve 120 honitbách v okrese pohybuje mezi 1200 až 1600 zajíci. "A to ještě nejsme v rámci Vysočiny nejhorší," řekl dnes ČTK Oldřich Sedlář, který tři desetiletí vedl okresní myslivecký spolek.
Hlavním důvodem poklesu počtu zajíců je podle něj to, že se jim změnilo životní prostředí. Dřív se zemědělské plodiny pěstovaly na mnohem menších plochách a jejich složení bylo pestřejší. Dnes mají zajíci mnohem chudší potravu. V teritoriu, kde pohybují, se pěstují třeba jen dvě plodiny, strniště nezůstávají přes zimu, je málo zarostlých mezí a jiných travnatých ploch.
"Všude se pěstují kukuřice, řepky a obilí, to jsou tři hlavní plodiny. Už ani brambor moc není, řepa není, takže se dá říci, že zajíc trpí hlady," uvedl Sedlář. V lesích nemají zvířata klid, i kvůli cyklistům, turistům, houbařům nebo lidem se psy. Zajíce loví dravá zvěř, malé zajíce zase hubí zemědělská technika i divoká prasata, jichž přibylo. Další ztráty nejen na zajících způsobuje doprava. Svoji roli v minulých letech hrály také choroby.
