Kutná Hora - Odborníci v kutnohorské kostnici obnovují další pyramidu z lidských kostí, která musela být rozebrána při celkové rekonstrukci památky. Na místo osadili novou vnitřní dřevěnou konstrukci, kolem připevnili zrestaurované dřevo a pustili se do sestavování jednotlivých lebek a kostí. Skládání pyramidy začalo počátkem července a dokončena by mohla být v prvním čtvrtletí příštího roku, řekla ČTK ředitelka organizační složky sedlecké farnosti Radka Krejčí.
Fotogalerie
"Ale samozřejmě je otázka, zda budeme schopni postupovat takhle rychle," dodala. Zatím restaurátoři pracují na prvním patře pyramidy. Kostnice zůstává při rekonstrukci otevřená pro veřejnost. Zájemci mají možnost nahlédnout pod ruce odborníků při jejich práci přes vitrážové okno.
První z kosterních pyramid má kompletní rekonstrukci za sebou, práce na ní skončily loni. V někdejší hřbitovní kapli ze 14. století jsou čtyři pyramidy, stejný postup čeká i zbylé tři. Jednotlivé lebky a kosti, pocházející od obětí moru a husitských válek, je nutné očistit, ošetřit a osušit a po osazení dřevěné konstrukce složit zpátky. Práce na sestavování pyramid jsou součástí rozsáhlé obnovy kostnice započaté v roce 2014. Náklady si farnost hradí sama. Jedna pyramida včetně opravy klenebního pole vychází podle dřívějších informací na 21 milionů korun.
Kostnice a kostel Všech svatých v Sedlci byly původně součástí dnes již zaniklého cisterciáckého kláštera. Díky objevu stříbra byla tehdy Kutná Hora jedním z největších měst, což s sebou přineslo i velký nárok na místo posledního odpočinku. Většina tehdejších obyvatel tak byla pohřbena na klášterních pozemcích v Sedlci, kde byl jediný funkční křesťanský hřbitov, který měl na konci 14. století rozlohu 3,5 hektaru. K popularitě sedleckého hřbitova přispěla i pověst o opatu Heidenreichovi a jeho cestě do Jeruzaléma. Podle legendy přivezl opat do Sedlce hrst hlíny z Hakeldamy a založil zde první svaté pole ve střední Evropě. Z tohoto místa to učinilo vyhledávanou pohřební lokalitu.
V 18. století se na rekonstrukci kostela Všech svatých a kostnice podílel barokní architekt Jan Blažej Santini Aichel, který je také pokládaný za autora první kosterní výzdoby dolní kaple. V 19. století, kdy majetek přešel do rukou rodiny Schwarzenbergů, zasáhl do další rekonstrukce František Rint. V kostnici patří mezi jeho nejznámější díla obrovský lustr složený ze všech kostí lidského těla a schwarzenberský rodový erb. Návštěvníci tak dnes mohou obdivovat umění stavitelů, kteří s precizní pečlivostí skládali lebky a kosti do složitých ornamentů a pyramid.
