Odborníci mají události v Kongresu i za důsledek rétoriky Trumpa

foto Ilustrační foto - Bývalý americký prezident Donald Trump.

Praha - Dosluhující americký prezident Donald Trump a část společnosti dokázali, že jsou ochotni jít až na hranici občanské války. K středečnímu násilnému vpádu Trumpových příznivců do budovy Kapitolu, kvůli kterému byla společná schůze obou kongresových komor přerušena, to na dotaz ČTK uvedl analytik Petr Boháček z Asociace pro mezinárodní otázky. Podle politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity v Praze byl útok na Kongres minimálně nepřímo, ne-li přímo podnícen Trumpovou rétorikou.

Kongres dnes s konečnou platností potvrdil vítězství demokratického kandidáta Joea Bidena v podzimních volbách. Stalo se tak za zcela mimořádných okolností po středečních protestech, kvůli nimž byla schůze obou komor přerušena. Policie použila uvnitř budovy slzný plyn. Podle dostupných informací při protestech zemřeli čtyři lidé, zranění utrpěli i policisté. Zadrženo bylo přes 50 lidí. Ve Washingtonu byl poté vyhlášen zákaz vycházení.

Podle Boháčka byl Trump tím, který roky rozdmýchával tyto živly, omlouval násilí a vyvolával v lidech ty nejhorší vlastnosti. "Finální odmítání volebních výsledků bylo jen třešničkou na dortu. Trump a tato část společnosti dokázali, že jsou ochotni jít až na hranici občanské války. Otázkou je, zdali tomu mohla policie nějak zabránit a zdali by situace nebyla horší," uvedl. Obává se, že Trump bude ze záležitosti nadále těžit. "Jediné, co ho bude moci zastavit, je soud, a to za pomoci republikánů. I tak je důležité zdůraznit, že pro odmítnutí výsledků hlasovala obrovská část republikánů," dodal Boháček.

Fyzický útok na Kongres byl minimálně nepřímo podnícen Trumpovou rétorikou, míní Just. "Nejenom rétorikou ohledně údajných volebních podvodů a s tím spojeného neuznání výsledku voleb. Svůj podíl na tom má i jeho dlouhodobá rétorika podporující různé konspirační teorie či namířená proti různým ústavním institucím ať už na federální, či státní úrovni, proti některým politikům (včetně řady členů Republikánské strany), proti médiím a podobně," napsal ČTK.

V menší míře byly podle něj vidět podobné akce v předchozích týdnech a měsících častěji, například když po uzavření volebních místností Trumpovi příznivci obkličovali místa, kde se sčítaly hlasy, a snažili se dostat dovnitř.

Zaznamenáníhodná je podle Justa ale i reakce některých republikánských zákonodárců, kteří se původně chtěli připojit k námitkám proti výsledku voleb během procesu potvrzování volitelských hlasů, ale v reakci na útok na Kongres záměr přehodnotili. Zmínil senátorku Kelly Loefflerovou z Georgie či senátora Jima Lankforda z Oklahomy. "Paradoxně tak tato akce měla nakonec opačný efekt. Nepřiměla více republikánů, aby se postavili proti výsledku voleb, ale naopak," uzavřel Just.

"I když je to cynický pohled, tak je svým způsobem pro post-Trumpovskou Ameriku dobře, že bezpečnostní složky vpustily demonstranty do Kapitolu. Událost bude působit jako nutná katarze americké společnosti po čtyřech letech vlády prezidenta, který stavil svou vlastní ješitnost a malicherné ego nad zájmy země. Lidé nyní hmatatelně vidí, co způsobí čtyřletá politika neustálého rozdělování společnosti, mobilizace tvrdého jádra vlastních voličů pomocí dezinformací a nedostatek jakéhokoliv morální a etické reflexe ze strany amerického prezidenta," napsal ČTK Jan Hornát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Trumpův odkaz podle něj bude událostí ještě více poškozen.

Protesty by podle Hornáta nenastaly, kdyby Trump tvrdošíjně netrval na zvrácení voleb na základě nepodložených argumentů o masivních podvodech s hlasováním.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je čtvrtek 23. září 2021

Očekáváme v 15:00 22°C

Celá předpověď