Odboráři začnou vyjednávat ve firmách o růstu mezd o 7 až 9 procent

foto Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula vystoupil 11. září 2018 v Praze na shromáždění odborářů před začátkem kolektivního vyjednávání o růstu mezd ve firmách.

Praha - O zvýšení mezd příští rok o sedm až devět procent začne po dnešku ve firmách vyjednávat řada odborářů a odborářek. Usilovat o takový růst výdělků jim na shromáždění v Praze doporučila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Podle Hospodářské komory ČR zaměstnavatelé nyní ale přidávají sami i bez tlaku odborů, aby si udrželi pracovníky. Někteří ekonomové míní, že odborářské požadavky mohou podkopat konkurenceschopnost Česka. Podle jiných by republika levnou pracovní silou rozhodně konkurovat neměla.

ČMKOS je největší odborová centrála v Česku. Sdružuje 29 svazů s celkem 300.000 členů. Před několika lety zahájila svou kampaň Konec levné práce. Od roku 2015 pořádá vždy v září shromáždění, na kterém zveřejňuje své požadavky a motivuje odborové vyjednavače.

Podle předáka konfederace Josefa Středuly mzdy rostou výrazněji v posledních letech právě díky odborářskému tlaku a kampani. Ministerstvo financí pro příští rok odhaduje růst výdělků o osm procent. Kolem této hranice se pohybuje i doporučení ČMKOS. "Dobrovolně nám zaměstnavatelé zatím nic nedali," řekl Středula. Podle srovnání, které provedla společnost Trexima, si zaměstnanci v podnicích s vyjednanou kolektivní smlouvou vydělali mezi lety 2014 až 2017 v průměru o 137.347 korun víc a odpracovali o 166 hodin méně než ve firmách bez kolektivní dohody.

Podle šéfa Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého se odboráři s požadavkem na růst mezd vlamují do otevřených dveří. Podle poslední prognózy komory se letos výdělky meziročně zvýší o 8,6 procenta a rychle se budou zvedat i příští rok. "Podnikatelé nezvyšují mzdy, že si to přejí odbory, ale reagují tak na aktuální situaci na trhu práce," podotkl Dlouhý.

Česko má rekordně nízkou nezaměstnanost, je nejnižší v EU. Podnikům chybějí pracovní síly. Komora provedla pravidelné šetření mezi firmami. Podle předběžných výsledků považují zaměstnavatelé rychlé navyšování mezd nyní za větší překážku rozvoje než nedostatek pracovníků. Komora doporučila přidávat tak, aby se neodkládaly investice.

Podle Středuly je citelnější přidávání v době ekonomického růstu nutné, aby se české příjmy přibližovaly těm západním a podařilo se zbořit "mzdovou železnou oponu". K tomu odbory budou usilovat také o zkrácení pracovní doby o půlhodinu denně. ČMKOS argumentuje údaji Eurostatu, OECD a vlastními propočty. Data ukázala, že Češi mají nyní takovou roční pracovní dobu, jaká byla ve vyspělých evropských zemích v 70. letech. Český pracovník dělal v roce 2016 v průměru 1770 hodin, německý 1363. Mezi další požadavky patří uzákonění pětitýdenní dovolené, nyní jsou v zákoně čtyři týdny.

Ekonom Lukáš Kovanda míní, že takové požadavky bez růstu produktivity zvednou firmám náklady a sníží konkurenceschopnost. Mzdové náklady se letos ve druhém čtvrtletí zvýšily reálně o 4,5 procenta a produktivita o 0,8 procenta, v EU byl růst nákladů o 1,2 procenta nižší než růst produktivity, podotkl Kovanda. "Česká republika v současnosti v celoevropském kontextu citelně ztrácí konkurenceschopnost," dodal ekonom. Podle něj by další tlak na růst výdělků mohl vést v budoucnu k přesunu některých podniků do ciziny.

Ekonomka Ilona Švihlíková naopak odboráře a jejich tlak chválí. "ČR se konečně vydává na cestu jak přestat být kolonií. Za jednoho německého dělníka si tu firma pořídí tři. Na takový poměr jsme to dopracovali. Nezasloužíme si být Bangladéš střední Evropy," řekla Švihlíková. Poukázala na to, že firmy z Česka vyvedou ročně kolem 300 vydělaných miliard, tyto prostředky v ekonomice a mzdách nezůstávají.

Nízké výdělky se odrážejí v nižších příjmech z daní a odvodů, chybějí pak peníze na školství, zdravotnictví či penze, uvedla Švihlíková. Dodala, že sázka na levnou pracovní sílu tak nepředstavuje pro ČR perspektivu.

Centrála dnes zveřejnila také údaje ze zdravotnických statistik, podle nichž loni zhruba polovina zaměstnanců - přes dva miliony - pracovala na místech s některým z rizikových faktorů jako hluk, vedro či záření. Pěti a více faktorům bylo v práci vystaveno na 320.600 lidí. Přibývá osob s nemocí z povolání. ČMKOS bude při projednávání novely zákoníku práce usilovat o to, aby se do ní zas dostalo ustanovení, že odbory mohou při ohrožení zdraví či života pracovníků zastavit výrobu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je sobota 22. září 2018

Očekáváme v 19:00 16°C

Celá předpověď