Odbojáře a olympionika Gajdoše připomíná v Brně kámen v dlažbě

foto Osud protinacistického odbojáře, trojnásobného mistra světa v tělocviku a stříbrného z olympijských her v roce 1928 Jana Gajdoše připomíná od 23. září 2018 takzvaný kámen zmizelého. Do dlažby v Kuklenské ulici v Brně-Židenicích, kde Gajdoš žil, jej nechala svému někdejšímu členovi zasadit tělovýchovná jednota Sokol. Nápis na kameni připomíná, že Gajdoš zemřel v listopadu 1945 na následky věznění v nacistických kriminálech. Na snímku Michal Doležel, místostarosta Sokola Brno I.

Brno - Osud protinacistického odbojáře a účastníka dvou olympiád Jana Gajdoše ode dneška připomíná takzvaný kámen zmizelého. Do dlažby v Kuklenské ulici v Brně-Židenicích, kde Gajdoš žil, jej nechala svému někdejšímu členovi zasadit tělovýchovná jednota Sokol. Nápis na kameni připomíná, že Gajdoš zemřel v listopadu 1945 na následky věznění v nacistických kriminálech.

Nové kameny zmizelých neboli stolpersteiny mají v Brně také další sokolové Rudolf Moravec a Zdeněk Leopold Volf. První zemřel v Mauthausenu, druhého popravili v Kounicových kolejích v Brně.

Dnešní pokládání kamenů zmizelých je zahrnuto do rámce oslav 100. výročí vzniku Československa. Sokol nechal umístit také dva stolpersteiny na památku meziválečných architektů židovského původu Heinricha Bluma a Artura Eislera.

Osud protinacistického odbojáře, trojnásobného mistra světa v tělocviku a stříbrného z olympijských her v roce 1928 Jana Gajdoše připomíná od 23. září 2018 takzvaný kámen zmizelého. Do dlažby v Kuklenské ulici v Brně-Židenicích, kde Gajdoš žil, jej nechala svému někdejšímu členovi zasadit tělovýchovná jednota Sokol. Nápis na kameni připomíná, že Gajdoš zemřel v listopadu 1945 na následky věznění v nacistických kriminálech.

"Je to jedna z pozitivních forem, jak lidem v současnosti přibližovat historické události," uvedl Michal Doležel, místostarosta Sokola Brno I, podle kterého tak ožívají příběhy ulic a domů.

Sportovec a odbojář Gajdoš se narodil v Židenicích v roce 1903. Byl učitelem tělocviku a zeměpisu a sokolským cvičitelem. Účastnil se olympijských her v Amsterdamu v roce 1928 a Berlíně v roce 1936. O dva roky později se stal v Praze mistrem světa. Kromě nářaďového tělocviku se věnoval také atletice, skokům do vody, krasobruslení, lyžování a fotbalu, připomíná Internetová encyklopedie dějin Brna.

Za války se zapojil do sokolského odboje. Zatkli jej v lednu 1944 na gymnáziu v Kyjově, věznili v Brně a Vratislavi. Po skončení války jej do vlasti převezli už těžce nemocného po opakovaných zápalech plic. Trpěl také tuberkulózou. Přes veškerou péči lékařů zemřel. "Přitom věřil, že bude znovu cvičit," řekla dnes ČTK jeho neteř Ivana Gajdošová, autorka monografie o úspěšném sportovci.

Gajdošův pohřeb se v roce 1945 stal symbolickým rozloučením Sokola se všemi členy, kteří přišli o život v období nacistické okupace a druhé světové války. Hrob na hřbitově v Židenicích zdobí pískovcová plastika vzepjatého ptáka sokola.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je úterý 16. října 2018

Očekáváme v 21:00 15°C

Celá předpověď