Praha - Lidé kvůli zdražování méně navštěvují restaurace a častěji volí levnější, ale méně zdravá jídla. Vyplývá to z letošního průzkumu Barometr Food společnosti Edenred mezi 3450 strávníky v ČR. Například polední menu v českých restauracích letos vyjde průměrně na 197 korun, oproti roku 2020 vzrostla jeho cena o 58 korun. Lidé by ale většinou za oběd chtěli utratit o 30 korun méně, oběd tak často vynechají nebo omezí.
Podle průzkumu hlásí nižší návštěvnost zhruba třetina podniků. Restaurace pravidelně navštěvuje čtvrtina lidí, což je oproti loňskému roku čtvrtinový pokles. "Na čem prvním šetříme, jsou restaurace a jídlo," řekla Aneta Martišková ze společnosti Edenred. Lidé se podle ní snaží šetřit na nákupech, kdy až polovinu potravin nakoupí ve slevách, nebo se omezují při výběru jídla.
Například kompletní oběd včetně předkrmu, polévky, pití a dezertu si dá zhruba pětina lidí, třetina pak vynechá polévku a 38 procent lidí si nedá k obědu nápoj. "Polední menu se zmenšuje. Dbáme na to, aby jídlo bylo levné a rychlé," řekla Martišková.
Nejvíce zaplatí strávníci za polední menu v Praze, a to přes 222 korun, následuje Brno s průměrnou cenou 210 korun. V první trojici krajských měst s nejdražšími obědy jsou také České Budějovice. Naopak nejlevnější polední menu seženou lidé ve Zlíně - za 175 korun. Téměř polovina lidí přitom podle průzkumu považuje za férovou cenu poledního menu mezi 121 a 160 korunami.
Pro restaurace jsou tržby za polední menu důležitou součástí příjmů, a snaží se proto přizpůsobovat svou nabídku. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy podniky například více nakupují předpřipravené suroviny, jako nakrájenou zeleninu nebo omáčky, protože si nemohou dovolit pomocnou sílu.
Mění se i nabídka restaurací, podle Prouzy podniky vytváří předdefinovaná a jasná menu, která zvládne uvařit méně kuchařů. Restaurace obecně musí podle Prouzy reagovat na změnu vnímání ze strany zákazníků a nabízet něco navíc. "Lidé chtějí nějaký zážitek, nemusí to být drahé jídlo, ale dobře sestavené menu, aby zkusili něco, co standardně nejedí nebo neumí sami uvařit. Chtějí zajímavé prostředí," řekl Prouza.
Pokud se ale podaří restauracím zákazníky zaujmout, rádi se často vrací, řekla Martišková. "Takzvaná štamgastská kultura funguje a je důležitá," podotkla. Velkými motivátory k pravidelné návštěvě restaurací jsou podle Martiškové také stravovací benefity. "Pokud by 50 procent lidí nemělo stravenky, do restaurací by chodili méně," řekla.
Vlivem zdražování se také zhoršují stravovací návyky Čechů. "S cílem ušetřit se Češi uchylují k cenově výhodnějším potravinám, řada z nich jsou ale vysoce zpracované," upozornila Martišková.
Riziko podle Matyáše Fošuma, zástupce hlavního hygienika ministerstva zdravotnictví, představují i obědy ve formě svačin z automatů nebo úplné vynechávání obědů. Nepravidelný obědový režim je podle něj spojen s poklesem kognitivních funkcí, horší pamětí a menší soustředěností po 14:00. "Pravidelný oběd snižuje nemocnost a náklady," uzavřel Fošum.
