Proč se objevuje odpor vůči plánům na ochranu dětí před sexuálním zneužíváním na internetu? Evropské nařízení CSAR, které má zamezit šíření dětské pornografie na internetu, zatím zřejmě uvízlo na mrtvém bodě. Odpůrci varují před ohrožením soukromí.
V jednom se všechny členské státy EU shodnou: děti je třeba chránit před sexuálním zneužíváním. Plán Evropské komise, jak toho dosáhnout v online prostředí, však mezi sedmadvacítkou vyvolal hluboké rozpory.
Nařízení EU o prevenci a potírání sexuálního zneužívání dětí (CSAR), často přezdívané „chat control“, se nachází v klíčové fázi legislativního procesu, avšak kvůli obavám z narušení digitálního soukromí občanů EU se jeho projednávání prakticky zastavilo.
Cílem nařízení je vytvořit jednotný právní rámec pro celou EU, aby bylo možné účinněji vyhledávat, hlásit a odstraňovat online materiály pohlavního zneužívání dětí (CSAM). Má tak nahradit současná dočasná opatření, která poskytovatelům služeb umožňují odhalovat takový obsah dobrovolně.
Podle zprávy britské organizace Internet Watch Foundation bylo 62 procent materiálů CSAM, které byly loni odhaleny po celém světě, umístěno na serverech v EU.
Zastánci nařízení CSAR zdůrazňují, že dětská pornografie představuje mimořádně závažný trestný čin. Uvádějí, že orgány pro ochranu osobních údajů by důsledně dohlížely na provádění nařízení, a poukazují na úspěchy posledních let, kdy se díky dobrovolnému odhalování materiálů zobrazujících pohlavního zneužívání dětí podařilo dopadnout pachatele.
Nařízení musí nyní schválit jak Evropský parlament, tak členské státy, a právě zde leží kámen úrazu.
Ani po několika pokusech předsednických zemí se sedmadvacítka zatím nedokázala shodnout. Naposledy se o průlom pokusilo minulý týden dánské předsednictví, přičemž hlavním sporným bodem zůstává otázka tzv. chat control – kontrola soukromé online komunikace.
Podle vyjádření dánského předsednictví z pondělí tohoto týdne se zatím nepodařilo dosáhnout potřebné podpory k hlasování v Radě EU. „Proto jsme dospěli k závěru, že v nadcházejících týdnech bude lepší pokračovat v diskusích na bilaterální úrovni mezi zeměmi a politickými stranami, se kterými je nutné hledat kompromis,“ uvedl ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard a dodal, že Dánsko předložilo nový, kompromisní návrh.
O co přesně v návrhu CSAR jde?
Takzvaná kontrola komunikace vychází z návrhu Evropské komise z roku 2022, jehož cílem je boj proti pohlavnímu zneužívání dětí. Podle návrhu by poskytovatelé online služeb, včetně chatovacích aplikací, sociálních sítí a úložišť dat, měli zákonnou povinnost prohledávat obsah zpráv a uložených souborů pomocí algoritmů. Poskytovatelé by pak museli příslušné orgány informovat o materiálech souvisejících s dětskou pornografií nebo zneužíváním nezletilých a tento obsah odstranit.
Původní návrh komise ukládal poskytovatelům online služeb povinnost kontrolovat jak šifrované, tak nešifrované soukromé zprávy s cílem odhalit materiály pohlavního zneužívání dětí („chat control“). Parlament však navrhl změny, které mají chránit šifrování, omezit kontrolu jen na veřejně dostupný obsah a zajistit, aby online služby měly zabudované funkce pro ochranu dětí.
Jak měl proces pokračovat?
Evropská komise návrh představila v roce 2022 a o rok později k němu doplnil své stanovisko Evropský parlament. To se zaměřilo především na ochranu soukromí a omezení rozsahu kontroly komunikace zejména u služeb s koncovým šifrováním. Členské státy se od té doby marně snaží najít společnou řeč.
Dočasné nařízení, které umožňuje dobrovolné odhalování materiálů pohlavního zneužívání dětí (CSAM), bylo prodlouženo do 3. dubna 2026, aby byla zajištěna kontinuita do doby, než bude schváleno trvalé nařízení.
Nejnovější verzi návrhu vypracovalo Dánsko, které uvádí, že dokument zahrnuje klíčové záruky: Za prvé, kontroly by se týkaly pouze obrázků a odkazů, nikoli textových zpráv. A za druhé, systém by mohl být aktivován pouze na základě rozhodnutí nezávislého soudního nebo správního orgánu.
„Je třeba to říct naprosto jasně: návrh neznamená žádné plošné sledování online komunikace. Žádná ‚chat control‘ nebude,“ prohlásil mluvčí Evropské komise Markus Lammert. „Cílem je chránit děti před odporným zločinem, který se dnes na internetu odehrává stále častěji.“
Podle původního harmonogramu měla rada o návrhu hlasovat v úterý, přičemž zahájení trialogů – neformálních mezinstitucionálních jednání mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí – se očekávalo na počátku roku 2026. Vzhledem k absenci kompromisu se však návrh vrací k bilaterálním konzultacím mezi členskými státy.
V čem tkví problém?
Některé členské státy vyjádřily nesouhlas s částmi návrhu, a to i přesto, že jeho cílem je ochrana dětí. Návrh narazil také na široký odpor ze strany policejních složek, úřadů pro ochranu osobních údajů, občanských sdružení i velkých technologických firem, které provozují hlavní komunikační platformy. I samotné organizace na ochranu dětí se v názoru na návrh rozdělily.
Hlavní obavu vyvolává možnost, že by tato legislativa otevřela cestu k plošnému sledování. „To by znamenalo konec listovního tajemství, které je klíčové například pro oznamovatele protiprávního jednání,“ uvedl německý aktivista a bývalý europoslanec Patrick Breyer. Odpůrci návrhu v rámci kampaně zaplavují unijní představitele zprávami s cílem ovlivnit debatu.
Sociální síť X Elona Muska označila návrh za „nebezpečný“ a vyzvala Německo a Polsko, které patří k nejvýraznějším kritikům návrhu mezi členskými státy EU, aby i nadále zachovaly odpor, a zabránily tak „plošnému sledování občanů ze strany vlád a vážnému ohrožení bezpečnosti uživatelů ze strany škodlivých aktérů“.
Návrh rovněž kritizovala komunikační aplikace Signal, která jej označila za „konec práva na soukromí v Evropě“ a pohrozila, že v případě jeho schválení opustí trh Evropské unie.
Meta, mateřská společnost platformy WhatsApp, uvedla, že návrh ohrožuje soukromí, svobodu i digitální bezpečnost.
Dánský ministr spravedlnosti Hummelgaard v pondělí na tiskové konferenci zdůraznil: „Velká část debaty se opírá o představu, že unijní nebo dokonce národní orgány budou moci sledovat soukromé chaty. To ale není pravda. Smyslem návrhu je přimět soukromé společnosti a platformy, aby převzaly odpovědnost za omezení masivního šíření materiálů pohlavního zneužívání dětí.“
Berlín říká „nein“
Mnohé záleželo na postoji Německa, bez něhož by podle pravidel EU o kvalifikované většině nebylo možné dosáhnout v Radě EU potřebné podpory. Německo však zatáhlo za brzdu a oznámilo, že návrh při hlasování neschválí. „Neopodstatněné sledování soukromé komunikace musí být v právním státě tabu,“ prohlásila ministryně spravedlnosti Stefanie Hubigová.
V Radě EU je k přijetí nařízení zapotřebí souhlas 15 z 27 členských zemí EU, které dohromady představují alespoň 65 procent celkové populace unie.
Vládní koaliční strany v Německu odmítají plošnou kontrolu soukromé komunikace. „Bylo by to jako preventivně otevírat všechny dopisy, jen abychom zjistili, jestli v nich není něco nezákonného,“ uvedl šéf poslaneckého klubu konzervativní CDU Jens Spahn. „To je nepřijatelné a nedopustíme to.“
Polské ministerstvo pro digitalizaci uvedlo, že Polsko hájí soukromí uživatelů internetu a staví se proti plošnému kontrolování soukromé komunikace. Zároveň však podporuje zavedení opatření v rámci Evropské unie, která umožní účinný boj proti materiálům CSAM.
Polští představitelé opakovaně zdůrazňují nutnost zachovat rovnováhu mezi účinným potíráním šíření materiálů CSAM a ochranou základních práv uživatelů, jako je právo na soukromí a bezpečnost v online prostředí (včetně ochrany integrity koncového šifrování).
Slovinsko nepodporuje aktuální verzi návrhu EU známou jako chat control, uvedlo na začátku října tamní ministerstvo vnitra. Země považuje boj proti sexuálnímu vykořisťování a zneužívání dětí za prioritu, zároveň však prosazuje dodržování základních lidských práv, včetně práva na soukromí a ochranu osobních údajů.
Ministryně pro digitální transformaci Ksenija Klampferová považuje návrh za nepřiměřené opatření. „Ochranu dětí musíme zajistit všemi dostupnými prostředky. Ale monitorovat zprávy všech občanů jen na základě možné hrozby zneužívání je problematické a představuje nepřiměřený zásah do soukromí komunikace,“ uvedla Klampferová.
Česká republika původně plánovala zdržet se hlasování, ale její postoje přitvrdily. „Jsem rád, že jsme přistoupili k této změně pozice, protože jsem přesvědčen, že musíme chránit soukromí a svobodu každého občana,“ uvedl v září premiér Petr Fiala. „Od začátku jsme nepodporovali tento záměr. Za poslední dobu ale návrh doznal určitých změn, stává se aktuálním to hlasování. I z tohoto důvodu se to odrazilo ve změně pozice České republiky,“ dodal.
Portugalská vláda označuje boj proti pohlavnímu zneužívání dětí za zásadní, ale varuje, že v rámci návrhu EU na kontrolu komunikace nesmí dojít k neodůvodněnému zásahu do práv, jako je ochrana soukromí. Jak uvedl zdroj z ministerstva spravedlnosti pro agenturu Lusa, země proto volí zdrženlivý postup a chce o návrhu nejprve vést širší vnitropolitickou diskusi.
Španělsko uvedlo, že vždy podporovalo veškeré snahy o dosažení dohody a stojí i za návrhem dánského předsednictví. Podle Madridu je zásadní poskytnout obětem odpovídající ochranu a podporu. Země vyjadřuje znepokojení nad údaji nevládních organizací a institucí, které upozorňují na nárůst tohoto typu obsahu na internetu, a zdůrazňuje potřebu dalších nástrojů k jeho potírání. Zároveň požaduje, aby přístup k datům byl umožněn pouze s plnými zárukami a v souladu se základními právy.
Mezi další země, které podle dostupných informací upřednostňují přísnější opatření nebo zatím zaujímají vyčkávací postoj, patří Francie, Dánsko a Švédsko.
Belgická vláda zatím k novému návrhu chat control nezaujala stanovisko. Během debaty ve federálním parlamentu minulý týden se však žádná z politických stran nevyslovila pro jeho podporu. Ministr vnitra Bernard Quintin zdůraznil, že je nutné najít rovnováhu mezi ochranou soukromí na jedné straně a bojem proti šíření obrazových materiálů pohlavního zneužívání dětí na straně druhé. „Řešení musí být vyvážené a přiměřené,“ uvedl.
Zatímco se členské státy, vlády a veřejnost dál přou o podobu návrhu, ochránci dětí varují: čím déle se rozhodnutí odkládá, tím větší nebezpečí hrozí dětem. Podle organizace na ochranu dětských práv Eurochild se jen v roce 2023 na internetu objevilo přes 100 milionů snímků a videí se sexuálním zneužíváním dětí, tedy přibližně 270.000 denně.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, ČTK, Belga, dpa, EFE, LUSA, PAP, STA
