Praha - Na financování nepedagogů a na takzvané ostatní neinvestiční výdaje dostanou obce a kraje letos 11 miliard korun. Peníze, které by za třetinu roku vydával na placení nepedagogů stát, převede v plné výši do rozpočtů měst, obcí a krajů. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zřizovatelé by měli nepedagogy, například školníky, uklízečky či kuchařky, platit od letošního září. Záměr převést financování nepedagogů na zřizovatele kritizovaly v minulém týdnu školské odbory, proti se postavilo dříve i Sdružení místních samospráv.
"Podáme a budeme usilovat o schválení pozměňovacího návrhu k novele školského zákona, tak abychom ten návrh dali do systému ještě v průběhu ledna," řekl Stanjura. Novela by podle něj měla začít platit nejpozději k 1. červenci 2025. Kraje podle Stanjury letos obdrží 3,4 miliardy korun, obce 7,6 miliardy.
Změna financování podle Stanjury přinese větší samostatnost obcí a krajů při zajišťování podmínek pro činnost jimi zřizovaných škol, lepší zohlednění místních specifik při organizaci nepedagogické práce a vyšší předvídatelnost financí. V příštím roce se podle Stanjury počítá s nárůstem daňových příjmů asi o tři procenta, převedená částka pro obce a kraje by tedy činila celkem 32,4 miliardy korun. Jedná se o 22,2 miliard korun pro obce a 10,2 miliardy korun pro kraje, uvedl. Tato částka by již pokrývala financování po celý rok 2026.
Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je změna pro nepedagogy výhodná. "Prostředky, které budou mít obce k dispozici, automaticky mezi roky budou narůstat, tak jak narůstají daňové výnosy," řekl. Změna je podle něj výhodná i pro učitele, protože dosud mohli ředitelé využívat část peněz na odměny učitelů pro dofinancování nepedagogických pozic. Stát bude podle něj nadále financovat například výuku plavání či přípravu na řidičská oprávnění a svářečské průkazy. Ostatní neinvestiční výdaje školy využívají například na učebnice a učební pomůcky.
Ve školském zákoně a v zákoně o rozpočtovém určení daní budou podle Beka základní parametry nového systému. Navazovat na to bude vládní nařízení, které detailně rozdělí peníze mezi jednotlivé obce a kraje. Ministerstvo školství ho podle Beka představí do konce ledna. Záležet bude na druhu školy, protože náklady spojené s provozem například základní a mateřské školy se podle něj liší.
Odboráři minulý týden upozorňovali, že je návrh nepřipravený a hrozí zhoršení podpůrných služeb ve školách, žádali jeho stažení. Pokud by se návrh měl uzákonit, pohrozili předáci protesty.
Vládní slib 11 miliard korun na nepedagogy nepřesvědčil obce ani šéfa hejtmanů
Vládní slib 11 miliard korun pro letošní rok nezměnil nesouhlas obcí a krajů s převodem vyplácení nepedagogických pracovníků na zřizovatele škol. Financování by ideálně mělo zůstat na státu, řekl dnes ČTK předseda Asociace krajů a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). S převodem financování nepedagogů nesouhlasí ani Svaz měst a obcí (SMO ČR). Návrh pokládá za nepřipravený a překotný. Na financování nepedagogů a na takzvané ostatní neinvestiční výdaje letos dostanou obce a kraje 11 miliard Kč, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po dnešním jednání vlády.
Zřizovatelé by měli nepedagogy, například školníky, uklízečky či kuchařky, platit od letošního září. "Převod financování nepedagogických pracovníků na obce uprostřed roku je naprosto bezprecedentní. Nikdo vládě nedal bianco šek k takové změně. Tento návrh zásadně odmítáme," řekl ČTK předseda SMO ČR a kyjovský starosta František Lukl.
Vláda podle Lukla nevyčíslila dopady změny na území, a čísla tak nejsou dostatečně podložená. Návrh pokládá rada Svazu měst a obcí za nepřipravený, překotný a postrádající jakékoliv dopadové studie či analýzy.
"Částka sice kryje náklady pro rok 2025, ale neřeší hlavní problém, a to je ten, že ředitelé škol už dva roky financují platy nepedagogických zaměstnanců z peněz určených na navýšení mezd učitelů. Takže dluh, který vláda vytvořila ve školství zůstává dál. Další problém pak je, že nikde není definovaný klíč, podle kterého se mají tyto finance rozdělovat," napsal ČTK místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček.
Rada svazu podle Lukla opakovaně zdůraznila, že návrh by měl být součástí širší a komplexní reformy financování samospráv. V návrhu vidí svaz mimo jiné riziko výrazného nárůstu finanční zátěže pro menší obce, které již nyní obtížně financují své provozní náklady. Svaz chce o návrhu dál jednat, Lukl zmínil i případné zapojení prezidenta Petra Pavla do debaty. Svaz měst a obcí ČR sdružuje zhruba polovinu obcí v Česku.
S převodem financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele nesouhlasí ani představitelé krajů. Podle předsedy Asociace krajů Holiše by financování mělo ideálně zůstat na státu. O přiměřenosti částky na poslední měsíce letošního roku, kterou dnes zveřejnil ministr financí, budou hejtmani jednat, řekl ČTK.
Záměr převést financování nepedagogů na zřizovatele kritizovaly v minulém týdnu školské odbory. Návrh je podle nich nepřipravený a hrozí zhoršení podpůrných služeb ve školách, žádali jeho stažení. Pokud by se návrh měl uzákonit, pohrozili předáci protesty.
