NKÚ: MF platilo zbytečně za účtenkovou loterii, i když se nekonala

foto Ilustrační foto - Ministryně financí Alena Schillerová ukazuje účtenku v kadeřnictví, které navštívila 29. února 2020 v tržnici SAPA v Praze, kde se zúčastnila konference Start závěrečné fáze EET pořádané ministerstvo financí a Asociací mladých vietnamských podnikatelů.

Praha - Ministerstvo financí (MF) platilo dodavateli za účtenkovou loterii plnou cenu i v době, kdy už se nekonala a systém se jen udržoval v chodu. Zaplatilo tak zbytečně 14 milionů korun. Úřad také nevyhodnotil, zda loterie pomohla s výběrem daní. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). ČTK o nich informovala mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Podle NKÚ také ministerstvo nezvládlo dobře připravit některé investiční akce a nedostatky NKÚ zjistil i při pronájmu pozemků. Výsledky kontroly bere MF na vědomí, současná vláda se od účtenkové loterie distancovala. Nesouhlasí ale s tvrzením, že by dopady loterie nevyhodnotilo. Ohradilo se i proti další kritice NKÚ. ČTK to napsal mluvčí MF Tomáš Weiss. Podle předchozí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) jsou závěry NKÚ absurdní.

NKÚ kontroloval hospodaření MF v letech 2019 a 2020, kdy byla ministryní Schillerová. Účtenkovou loterii zavedlo MF na podzim 2017 v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb (EET). Slibovalo si od ní, že bude zákazníky motivovat k tomu, aby si od prodejců přebírali účtenky vydané v EET. Lidem, kteří účtenku poslali do loterie, slibovalo v případě výhry finanční odměny i automobil. Poslední losování se konalo na jaře 2020, poté loterii MF kvůli úsporám a omezením souvisejícím s epidemií covidu-19 ukončilo.

NKÚ upozornil na to, že ministerstvo přínos loterie po jejím ukončení nevyhodnotilo. "Přitom za ni zaplatilo celkem 231 milionů Kč. Z toho největší část, téměř 160 milionů Kč, tvořily peněžní či věcné výhry pro účastníky loterie," uvádí NKÚ. Aktivních hráčů loterie bylo podle NKÚ v průměru 372.000 měsíčně, přičemž jejich počet se každoročně snižoval.

Smlouvu na provoz loterie uzavřelo MF na dobu neurčitou. S roční výpovědní lhůtou loterie trvala necelé čtyři roky. "Vzhledem k tomu, že smlouva nespecifikovala postup pro případ předčasného ukončení loterie, platilo MF dodavateli plnou měsíční sazbu i v době, kdy již neprobíhalo slosování a systém byl pouze udržován. Za tuto údržbu dodavatel od MF inkasoval téměř 14 milionů korun," napsal NKÚ.

"Je to jednoduché. Měli jsme platnou smlouvu, kterou jsme museli dodržet. Já jsem ale kvůli covidu hledala úspory, kde to šlo, a za ten jeden rok, kdy Účtenkovka nebyla, jsme ušetřili 65 milionů, které jsme nemuseli vyplácet na výhrách," uvedla Schillerová ve vyjádření pro ČTK.

Nynější MF pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) bere výsledky kontroly na vědomí a část kritiky účtenkové loterie respektuje. Poukázalo na to, že loterie i EET byly zavedeny politickým rozhodnutím bývalé vlády Andreje Babiše (ANO). Současný kabinet se od EET i loterie veřejně distancoval a navrhl zrušení EET. "MF nicméně nesouhlasí s tvrzením, že bychom po odborné stránce nevyhodnotili dopady účtenkové loterie. (...) Kompletní vyhodnocení včetně použité metodiky bylo na vyžádání NKÚ poskytnuto. Co se týče tvrzení o zbytečně zaplacených penězích provozovateli loterie po vypovězení smlouvy, tyto peníze náležely provozovateli za pokračující služby plynoucí ze smlouvy," uvedl mluvčí Weiss.

Nedostatky v investičních akcích dokumentuje NKÚ na příkladu opravy závodní kuchyně. MF v přípravě uvedlo, že stávající technologie jsou nevyhovující, zařízení zastaralá s častými poruchami a vyšší spotřebou plynu, vody a elektrické energie. Částku na rekonstrukci v průběhu akce zvýšilo z 5,4 milionu Kč na 7,9 milionu Kč, ale nakonec utratilo jen necelé tři miliony. "Výsledkem byl nákup tunelové pásové myčky a elektrického kráječe na knedlíky s konstatováním, že ostatní přístroje jsou plně funkční. Akce byla po dvou letech předčasně ukončena," uvedl NKÚ.

Rekonstrukce byla podle MF zredukována kvůli úsporám a přehodnocení investičních priorit, které se dělo napříč resorty. "To také souvisí s úsporami během pandemie. V rámci šetření jsme se rozhodli pro minimalistickou variantu, proto byla výsledná částka rekonstrukce o téměř pět milionů nižší, než byl předpoklad,” sdělila Schillerová.

NKÚ také upozornil na to, že MF 13 let pronajímalo rozsáhlé pozemky na výstavišti v Letňanech za nezměněnou cenu nájemného. Tu změnilo až při podpisu nové smlouvy v roce 2021, v které počítá s fixní valorizací 2,6 procenta bez využití inflační doložky. "Inflace v roce 2020 přitom dosáhla podle ČSÚ 3,2 procenta. Sám nájemce navíc v nabídkách k uzavření smlouvy uváděl inflaci ve výši 4,5 procenta," konstatoval NKÚ.

Podle MF to není pravda a nájemné bylo od roku 2008 každoročně zvyšováno o inflaci. MF se domnívá, že postupovalo s péčí řádného hospodáře. Schillerová uvedla, že úřad novou smlouvou dosáhl odstranění nevýhodných ujednání z dřívějšího kontraktu, například smluvního předkupního práva nájemce. Valorizace nájemného podle ní vycházela ze střednědobého výhledu inflace známého v té době, aktuální výše inflace tak nebyla rozhodující.

"Rozhodně odmítám tvrzení, že sám nájemce nabízel inflaci 4,5 procenta. To mohlo být maximálně v nějakém návrhu dodatku, kterým chtěl prodloužit pro MF nevýhodnou smlouvu. Pokud jde o smlouvu novou, tam trval na co nejnižší fixní valorizaci a inflační doložku odmítal," dodala Schillerová. Závěry NKÚ považuje za absurdní, úřad podle ní hledá chybu za každou cenu a výsledkem je to, že se kritizují i úspory.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

29°C

Dnes je pondělí 15. srpna 2022

Očekáváme v 9:00 26°C

Celá předpověď