Na Hradčanech se po rekonstrukci otevře Bílkova vila s novou expozicí

foto Pohled do Bílkovy vily na pražských Hradčanech, která se po rekonstrukci a s novou expozicí znovu otevřela návštěvníkům, 20. června 2022. Neobvyklou stavbu vystavěl sochař a grafik František Bílek (1872 až 1941) podle vlastních plánů, dnes slouží k prezentaci jeho tvorby.

Praha - Po více než půlroční rekonstrukci se v úterý návštěvníkům znovu otevře Bílkova vila v Praze na Hradčanech. Neobvyklou stavbu vystavěl sochař a grafik František Bílek (1872 až 1941) podle vlastních plánů, dnes slouží prezentaci jeho tvorby. Při poslední rekonstrukci se z domu odstraňovaly nepůvodní prvky vzniklé při předchozí instalaci.

Fotogalerie

"Rekonstrukce vedla k tomu, aby atmosféra prostor, tak, jak si je Bílek sám navrhoval a doplňoval kovovými a keramickými prvky, přišla k uplatnění," řekl dnes novinářům kurátor expozice Martin Krummholz. Záměrem při tvorbě nové expozice podle něj také bylo rozvrhnout exponáty, aby každá prostora byla nějak specifická a reprezentovala nějaké téma jeho tvorby.

"Nová stálá expozice vzniká v souvislosti s právě dokončovanou novou expozicí Bílkova domu v Chýnově, která by měla představovat druhou polovinu jeho tvorby. V Praze jsou to monumentální díla a počátek jeho tvorby, kdežto do Chýnova jsme se snažili nainstalovat druhou část jeho tvorby a akcentovat historickou problematiku," uvedl Krummholz.

Bílkovu vilu od 60. let spravuje Galerie hlavního města Prahy. Ve stálé expozici jsou kromě původního vybavení interiéru prezentována Bílkova díla z jeho vrcholného tvůrčího období.

Bílek byl především sochař a grafik, ale jeho náboženské pojetí umění ho vedlo k potřebě utvářet celá prostředí, ve kterých by se jeho díla uplatňovala v mnohostranném působení.

Pražská vila měla podle Bílka vyjadřovat "Život jako pole plné zralých klasů, skýtajících výživu bratří na každý den. Mnohé klasy svázány ve snopy - sloup. Některé ze sloupů nedostavěny, protože ničeho nenesou". Segmentovitý půdorys stavby lze číst jako stopu kosy sklízející obilí. Nápadný je rovněž tvar sloupů připomínajících staroegyptskou chrámovou architekturu. Režná cihla a hrubě opracovaný kámen přibližují dílo přírodě a lidské práci. Nepravidelně členěnému interiéru dominuje vysoký ateliér jako přirozené pracovní a duchovní středisko stavby.

Bílkovo dílo bylo od počátku formováno hlubokou zbožností, kromě biblických námětů se Bílek zajímal i o národní dějiny a myšlenky českých náboženských reformátorů. Jedním ze stěžejních námětů byla například postava Mistra Jana Husa. Zásadní vliv na Bílkovu tvorbu mělo také přátelství s malířkou Zdenkou Braunerovou, s básníky Juliem Zeyerem, Jakubem Demlem a především pak s Otokarem Březinou, jehož poezii Bílek často výtvarně doprovázel.

Přátelství a spolupráci Bílka s Březinou připomíná výstava v podkroví vily, kde mohou návštěvníci vidět také návrh Bílkova monumentálního Národního pomníku z roku 1908 zamýšleného pro Bílou horu a vyjadřujícího vzestup a pád českého národa. V expozici v Bílkově vile vedle jednotlivých soch a kreseb s typickými vertikálními siluetami a patetickými gesty uvidí také návrh pražského Husova pomníku z roku 1901.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je úterý 5. července 2022

Očekáváme v 19:00 21°C

Celá předpověď